Přesně před 200 lety se narodila anglická ošetřovatelka šlechtického původu, sociální reformátorka, statistička a zakladatelka moderního ošetřovatelství, Florence Nightingale. Do popředí se dostala během Krymské války, kdy působila jako ředitelka nemocnice v istanbulské čtvrti Scutari, ve které by se dnes chtěl nechat ošetřit jen málokdo z nás. Prvním krokem nově jmenované ředitelky totiž bylo vyvezení žumpy, zakopání mrtvol zvířat (dvou koní, krávy a čtyř psů) povalujících se mezi budovami a zákaz jídla s plísní a červy. Lékaři se Florence pošklebovali, v nemocnici se má přeci léčit, ne uklízet - a že léčit bylo co.

Zdroj: Wikipedie / Henrietta Rae: Dáma s lucernou, 1891, Florence Nightingale v nemocnici Scutari

Během Krymské války zahynulo na čtyři sta tisíc vojáků, čtyři z pěti mrtvých ale nezemřeli na frontě či na následky zranění - podlehli nejrůznějším nemocem, většinou právě v zařízeních jako Scutari, kde tyfus a cholera zasahovaly přesněji než ruské a turecké kulky. Díky nekonvenčnímu přístupu Florence Nightingale úmrtnost v nemocnici Scutari klesla během pěti měsíců jejího ředitelování ze 43 % na dvě. Zachránila tak život více mužům než sebeobratnější velitel. A společnost to ocenila, když se po válce vrátila domů, vítala ji Británie jako hrdinku a slavnou osobnost. Medailonek o Florence  Nightingale je z instagramového profilu NKC Gender a věda, který se dlouhodobě soustřeďuje na ženy ve vědě.

Reklama