Vždycky jsem snila o tom, že najdu muže hezkého a úspěšného – takového prince na bílém koni.
Potkala jsem nakonec ale naprosto obyčejného, milého…
Vzali jsme se.
Postupně se nám narodily dvě děti.
Přišla sametová revoluce – manžel se dal na podnikání. Po počátečním váhání se vše krásně rozběhlo. Postupně se zvyšoval jeho zisk a naše společenská prestiž.
A jak jsme postupovali po společenském žebříčku, byt jsme vyměnili za domek, ten za velký dům s bazénem.
Auto pro každého podle poslední módy, značkové oblečení, drahé obleky.
Dovolená od Chorvatska přes Kanáry až po Nový Zéland.
Děti v soukromých školách…

Ale vše nabralo takové obrátky – a já sedím v našem vysněném domě, a jsem sama.
Děti jsou pryč, manžel pryč.
Jsem sama a nemám komu zavolat – staré kamarádky se mnou nemluví a nové nemám. Jsem sama – už mě nebaví střídat nové typy hodinek, šatů, aut.
Už mě nebaví chodit na všelijaké večírky.

Už… jak ráda bych se vrátila zase na začátek.
Znovu cítila jeho dlaň ve své, ale bojím se, že už to nejde.
Bojím se, že jsem všechno prohrála.
Bojím se.