
Odmalička milovala hudbu a toužila se proslavit coby umělkyně. Bohužel jí scházelo to podstatné – nadání. To si ovšem odmítala připustit. Těm, co ji kritizovali, nevěřila. Považovala je za závistivé a nepřející. Díky svému bohatství byla velkorysou mecenáškou umělců a sama se obklopovala množstvím příznivců, kteří jí byli nakloněni a při jejích koncertech bouřlivě tleskali. Dokázali ji přesvědčit, jak je úžasná, a přitom po straně měli z jejího falešného zpěvu legraci.
Narodila v Pensylvánii do rodiny bohatého advokáta a republikánského politika Charlese Fostera. Pozornost si začala vynucovat, teprve když se rodičům narodila její sestřička Lilly a ona přišla o výsadní postavení jedináčka. Tehdy začala vystupovat coby klavíristka pro návštěvníky salonu svých rodičů. Oč větší sklízela aplaus, který nebyl vždy upřímný, o to více rostlo její sebevědomí i nadšení pro hudbu. Pak jednou rodičům předestřela své přání. Chtěla by studovat hudbu a především zpěv v Evropě. Jenže to soudní rodiče odmítli financovat. Už tehdy jim bylo jasné, jak na tom jejich dcera je.
Vysněný cíl si Florence začíná plnit až jako čtyřicetiletá stárnoucí dáma. To jí umírá otec a Florence získává pohádkové dědictví. Když pak po několika letech umírá i její matka, je ještě bohatší. Je jedinou dědičkou, její mladší sestřička Lilly totiž zemřela v dětství na záškrt. Florence si však nabyté bohatství nenechává jen pro sebe. Štědře podporuje kulturní život v New Yorku, zejména mladé, začínající umělce. Nejednomu pomáhá dostat se na prkna Metropolitní opery.
V roce 1917 založila a financovala v New Yorku Verdiho klub, jehož se stala předsedkyní. Ten brzy čítá 400 členů, mezi nimiž nechybí několik významných sopranistek té doby, světoznámý italský tenor Enrico Caruso i další umělci. Florence pořádá a konferuje hudební pořady složené z nejpopulárnějších operních árií, kterým dělá náležitou propagaci, takže se její jméno často objevuje ve společenských rubrikách. Stává se z ní známá celebrita.

I přes pokročilý věk se znovu začne hudebně vzdělávat, aby mohla koncertovat. Pravidelně vystupuje nejen ve „svém“ Verdiho klubu, ale i na benefičních vystoupeních spolků, kde si jí díky jejímu sponzoringu patřičně považují. A vždy s obrovským úspěchem. Neprohlédla, že potlesk, kterého se jí od pečlivě vybraného obecenstva dostává, je jen zdvořilostní. Pokrytecké publikum ji navíc zahrnuje množstvím květin a darů, což ji samozřejmě povzbuzuje k pořádání dalších a dalších koncertů. A dobrotivá, ale naivní Florence díky tomu věří, že rozdává umění a radost.
Proč jí ale nikdo neřekl nepříjemnou pravdu o jejím talentu? Její partner St. Clair Bayfield neměl to srdce, a tak ji udržoval v přesvědčení, že je její zpěv opravdu krásný. Především se ale staral o to, aby na hudebních dýcháncích bylo jen prověřené publikum a také stejně prověření hudební recenzenti píšící neutrální nebo pochvalné kritiky. A pokud se už objevila nějaká negativní hodnocení, zařídil, aby se se o nich Florence nedozvěděla.
V 76 letech se Florence se dočkala i splnění svého celoživotního snu - vystupovat v Carnegie Hall. Sama část vstupenek rozdala veteránům vracejícím se z války, zbytek byl v momentě pryč. Poslechnout si ji přišlo množství hudebních kritiků, celebrit i jejích skalních fanoušků, kteří jí připravili obrovské ovace.
Přestože umělecké výkony Florence Foster Jenkinsové byly příšerné, svět na ni hned tak nezapomene. Poslední roky jejího života se staly námětem hry známého anglického dramatika Petera Quiltera nazvané Glorious, která byla poprvé uvedena v roce 2001. Hrála se i u nás v Divadle Kalich pod titulem Je úchvatná s Jaroslavou Kretschmerovou v hlavní roli.
Ještě více tuto dobrosrdečnou, leč naivní a nesebekritickou dámu proslavil film Božská Florence natočený v roce 2016, v němž si ji s chutí zahrála oskarová Meryl Streepová. Protože je uznávána i jako výborná zpěvačka, což ostatně dokázala ve filmu Mamma Mia, nebylo pro ni zrovna snadné se naučit tak věrohodně falešně zpívat. Ale zvládla to - ostatně jak jinak – skvěle!
Foto: Wikipedia, youtube
Na našem webu jste si mohli také přečíst:
Nový komentář
Komentáře
Ano, i já film viděla, článek zajímavý
Film jsem viděla a moc se mi líbil
Děkuji za krásný článek o ženě,o které byl natočen
Proč falešná celebrita? Já bych ji za ni považovala jenom za to, jak podporovala mladé umělce a umění vůbec. Naše současné "celebrity" se tím pyšnit nemohou.
Velmi zajímavý článek, děkuji
Moc pěkně napsané
Perfektní
Děkuji
Díky za článek