asp1.jpg
Foto: Shutterstock

Typické projevy Aspergerova syndromu

  • problém navazovat vztahy
  • komunikační obtíže
  • emoční citlivost
  • pohybová neobratnost
  • tvorba a striktní dodržování rituálů
  • fixace na konkrétní osobu či objekt
  • nadprůměrná inteligence
  • neadekvátní chování v běžných situacích
  • výbušnost, agresivita při nepochopení
  • deprese, úzkosti
  • problémy se spánkem

Další projevy, které vám mohou napovědět, že se jedná o Aspergerův syndrom
Lidé trpící tímto druhem onemocnění bývají často puntičkáři, mají rádi předem daný plán a chod věcí. Náhlé změny je rozrušují. Jsou citliví na zvuky, vůně a světlo. Ovšem vnímání bolesti může být naopak nižší, jedinci s Aspergerovým syndromem tedy mohou být více necitliví k vnímání bolesti.

Aspergerův syndrom u dětí
Projevy u nejmladších pacientů lze nejlépe pozorovat se začátkem předškolní docházky. Nejvýraznějším projevům patří odlišný způsob vyjadřování oproti vrstevníkům. Většinou si děti s Aspergerovým syndromem lépe rozumí s dospělými nebo „trpí“ samomluvou. Poněvadž jsou neobratní ve společenském chování, mívají problém odhadnout, jakou formou je vhodné s ostatními komunikovat. Často mohou skákat do řeči či sáhodlouze hovoří o svém oblíbeném tématu. Mají problém chápat metaforu, ironii, sarkasmus a nadsázku.

asue2.jpg
Foto: Shutterstock

Co je vlastně Aspergerův syndrom
Aspergerův syndrom je vrozená porucha autistického spektra. Je často nazýván jako vysokofunkční autismus. Tvrzení, že Aspergerův syndrom představuje mírnější formu autismu, je však podle mnohých lékařů nesprávné a značně zjednodušené, jelikož každá porucha má své specifické projevy. Intelekt je obvykle zachován a pacienti mívají netradiční záliby či v určité oblasti naprosto vynikají (často umění, matematika apod.) nebo dbají na dodržování zaběhnutých rituálů.

Co je příčinou Aspergerova syndromu
Jedná se o vrozený problém, pravděpodobně v důsledku geneticky podmíněných změn ve vývoji mozku. Důležitými rizikovým faktorem je také rodinná anamnéza, u rodiny s autistickým dítětem je asi asi 2–5 % pravděpodobnost, že i další dítě bude trpět touto poruchou. Rizikové situace v těhotenství mohou mít také určitou váhu ve vztahu ke vzniku. Patří sem například zarděnky a některé virové infekce či onemocnění horních i dolních cest dýchacích v druhém trimestru těhotenství.

Nikola (19): Díky zaběhnutým rituálům se cítím více svobodná

Nikola se narodila jako zcela zdravé dítě, jen měla výrazné problémy se spánkovým režimem. Usínala jen při houpání a nošení a při poslechu konkrétního hudebního alba. Avšak oproti svým vrstevníkům začala opravdu brzy mluvit v rozvitých větách a funkčně používala velkou slovní zásobu. Už od dvou let komunikovala běžným způsobem s dospělými, výborně se učila cizí jazyky i básně, a to nejen ty dětské. Ovšem její rodina si brzy začala všímat, že přímo vyžaduje dodržování určitých rituálních postupů. Například jedla stále to stejné jídlo, stejně servírované, jinak dostala záchvat pláče. Návštěva restaurace byla skutečně velmi obtížná. Dále byla extrémně citlivá na jakýkoliv hluk, a to se mohlo jednat jen o hlasitější hovor. „Hodně pomohlo, když jsme jí s mámou napsaly denní řád od vstávání až po noční spánek, byla pak klidnější,“ vzpomíná její starší sestra.

„Naučila jsem se s tím žít,“ říká sama Nikola. „Dodnes nesnesu, když někdo na poslední chvíli mění plány, nebo když mi někdo připravuje jídlo tak, jak nejsem zvyklá. Vnímám i problémy v sociální oblasti, co se týče komunikace, často neporozumím tomu, co mi druhý říká, vše mi připadá jako urážka a mám pak sklony být cholerická,“ uzavírá Nikola.

„Nejvýrazněji to kromě těch jejich rituálů vnímám v tom, že stále hodně vyžaduje moji pozornost a neodhadne, kdy je vhodné začít mluvit. Klidně skočí někomu cizímu doprostřed věty a sděluje mi, co má na srdci. Když byla malá, klidně desetkrát zopakovala moje jméno Ančo, Ančo, Ančo, Ančo! Dokud jsem jí nevěnovala stoprocentní pozornost. Bylo to místy jako zkouška mého sebeovládání, ale je to úžasná holka,“ směje se sestra Anička.

Dnes úspěšně odmaturovala a studuje univerzitu. Hodlá se věnovat jazykům, protože to je skutečně její silná stránka.

Mikuláš (20): Geniální klavírista i hudební skladatel

„S Mikulášem chodím už rok,“ začíná vypravování jeho přítelkyně. „Je muzikant a žije trochu ve vlastním světe. Věnuje se hlavně vážné hudbě a skládá od šestnácti. Je geniální v tom, co dělá, na tom se shodují všichni odborníci, kteří se s ním setkají. Ovšem problém mu dělají běžné věci. Nedokáže si adekvátně rozložit čas. I běžná činnost jako utírání nádobí mu zabere dvě hodiny a nedokáže vysvětlit, CO přesně dělal. Také ho hodně vyčerpává sociální kontakt s okolím, často se zcela nevhodně směje v situacích, kdy to není adekvátní, nebo říká věci, co se prostě nehodí. Sám se snaží předcházet tomu tak, že ve společnosti mlčí, ale to asi také není dobré,“ říká mladá žena. „Problém má taky se zvládáním jakkoliv stresujících situací. Buď vypne anebo úplně vybouchne. Asi nejhorší je to v tom, že se nedokáže se mnou vůbec hádat, kdykoliv jen naznačím, že jsem rozčílená, reaguje agresí proti sobě. Proti mně nikdy, na mě je naopak extrémně opatrný a hodný. Naopak pozitivní emoce umí vyjádřit bouřlivě, někdy i typickým autistickým třepáním rukou. Je to skvělý kluk, vážně. Jen vidí svět maličko jinak než ostatní,“ uzavírá.

Čtěte také: Máte doma budoucího Einsteina či Mozarta? Jak poznat mimořádně nadané dítě

Zdroje: Aspergerův syndrom, Web Maminka, Vitalia, Pharma News, odborný časopis

TÉMATA:
ASPERGERŮV SYNDROM AUTISMUS AUTISTÉ DĚTI DĚTI A RODIČE GENIALITA