Mobbing postihuje jak ženy, tak i muže. Nicméně, jsou určité kategorie lidí, u kterých je riziko toho, že se stanou oběťmi mobbingu, výrazně zvýšené.
O jaké kategorie lidí se jedná?
Za prvé, jedná se o lidi nějakým způsobem oslabené. Podobně jako v živočišné říši, i v lidské společnosti platí, že vyhlídky nějakým způsobem oslabeného jedince nejsou nijak zvlášť dobré. Čili se jedná především o lidi existenčně závislé na svém místě jakožto na zdroji obživy. Tito lidé, kteří z existenčních důvodů své místo velmi nutně potřebují, mají tendenci se chovat bez patřičné sebedůvěry, a tím bezpečně přitáhnou pozornost agresorů.
Rovněž velice nebezpečná je osamělost dotyčného jedince. Člověk, který nemá pevné zázemí, rodinu a přátele, je vinou svojí osamělosti rovněž velice oslabený, a tudíž se snadno stává kořistí predátorů.
Další typickou obětí je nový pracovník, který přichází do sehraného kolektivu. Takovýto pracovník je ostatními kolegy mnohdy vnímán jako nežádoucí vetřelec a podle toho se s ním také jedná. I když lze pochopit, že s každým novým přírůstkem jedná původní osazenstvo s určitým odstupem, v případě, že tento nový pracovník je skutečně mobbován, tento odstup s časem nemizí, ledy nezačínají roztávat a dotyčný člověk se vlastně stává jakýmsi „věčným nováčkem“.
Zejména riskantní situace v takovémto případě vzniká tehdy, odlišuje-li se nový pracovník od zavedeného průměru, například vyšším vzděláním, inteligencí, znalostí jazyků či počítačů apod. Téměř automaticky se dotyčný jedinec stává obětí mobbingu, prozradí-li se, že má vyšší nástupní plat než ostatní pracovníci, nebo že je určený k postupu.
Další velice ohroženou skupinou jsou lidé nějakým způsobem nápadní. I zde platí, že mobbing lze očekávat téměř s jistotou. Tato nápadnost může spočívat třeba ve výstředním, nebo naopak nedbalém stylu oblékání, dále se může jednat o tělesnou vadu, vadu řeči (koktaví jsou obzvlášť vítaným terčem), nebo určitý neobvyklý způsob chování, jednání a reagování.
A v neposlední řadě se jedná o lidi úspěšné a aktivní. Tito lidé jsou mnohdy vnímáni jako ohrožení ostatních pracovníků. Svým pracovním elánem ohrožují jednak zavedené pořádky a jejich úsilí rovněž mohou ostatní pracovníci vnímat jako projevy ambicí a snahy o povýšení. K pocitu ohrožení se pak rovněž přidává i závist a dotyčný jedinec se opět velmi snadno stane kořistí mobbingu.
Předpoklady vzniku mobbingu
Výše uvedené charakteristiky typických obětí samy o sobě k nastartování mobbingu zpravidla nestačí, pokud nejsou příliš vyhraněné. Na pracovištích, kde existuje přátelská, otevřená a optimistická atmosféra, se mobbingu velice špatně daří. Pro jeho vznik musí existovat rovněž podmínky v podobě celkové situace na pracovišti.
Jaké jsou tyto podmínky?
Na prvním místě se jedná o existenční nejistotu a strach z nezaměstnanosti. Pracovníci, kteří neví dne ani hodiny, kdy na ně přijde pohroma v podobě reorganizace (což není nic jiného než eufemismus pro propuštění) se snaží udržet si své místo za každou cenu. Tedy i za cenu toho, že z vyhlédnuté oběti učiní problémového jedince, a tím i žhavého kandidáta propuštění, přičemž spoléhají na to, že takto přežijí další kolo. Špatná celostátní ekonomická situace a vysoká nezaměstnanost tomuto jednání velice nahrává. S tímto faktorem těsně souvisí i konkurenční tlak a stres z přetížení.
Rovněž špatný styl řízení a špatná organizace práce, to jest kabinetní a neprůhledná politika vedení, zadávání nesmyslných úkolů, vydávání stále nových oběžníků a směrnic, stále nové organizační změny nasvědčující chaosu a bezradnosti vedení, to vše působí velice zhoubně na duševní pohodu všech pracovníků. Vzniklé napětí má tendenci se nějak ventilovat.
A v neposlední řadě se jedná o pracoviště, kde práce je jednotvárná již samotnou svojí podstatou a převažující náladou je pocit nudy. Podobně jako nuda je mnohdy jednou z příčin delikventního chování mládeže, nuda mezi dospělými vede k podobné potřebě rozptýlení a uvolnění.
Příště si budete moci otestovat svoji vlastní situaci v zaměstnání.
Nový komentář
Komentáře
Těžko diskutovat. Nepoznala jsem naštěstí mobbing na vlastní kůži a znovu můžu jenom připomenout, že bohužel někdy může být mobovaný člověk vinen sám - můj kolega. Jak jsem řekla minule, není to těžký okatý mobbing, spíš jsme kolektiv, kde se jeden o druhého moc nestará, ale tento člověk je prostě konfliktní, problémový a velmi těžce se s ním komunikuje. Je to asi začarovaná funkce, protože před ním byla na tomtéž místě absolutně neskutečná žencká. Uměla sice 6 jazyků, ale jinak nic. Opravdu byla nestravitelná, histerická, patetická a hlavně pochopit nějaké zákonitosti výroby v průmyslovém podniku bylo nad její síly. Neustále se dožadovala pozornosti, uznání, ale nebylo co uznávat.
Takový člověk se jistě cítí být mobbován, cítí nespravedlnost a odtažitost kolektivu, ale opravdu, při nejlepší vůli není možno řešit jinak. Jsem vcelku ležérní a klidný člověk, ale když ona zmíněná kolegyně začala brát moje věci (např. konvičku na čaj nebo hrnek) a v návalu jakýchsi emocí je rozdávat po okolních kancelářích, prostě jsem s ní skončila. A postupně i ostatní.
A posléze jsem se dověděla, že dlužila kdekomu peníze a ještě jiné věci. ALe zvenku to opravdu mohlo vypadat jako mobbing. Takže, fakticky je to asi složitá otázka.
Článek je výborný, přehledně napsaný...
Poznala jsem se ve spoustě charakteristik, takže jsem přímo ideální terč mobbingu... proto jsem asi už pět let na volné noze, tak se můžu mobbovat jedině sama.
Žabino tak to máš pravdu.
Ale ani smíchané kolektivy nejsou úplně ideální, kamarádka byla typ že po ní chlapi hrozně jeli (aniž by jim dávala okatou příčinu, spíš je to nějaké fluidum v ní) a odstatní ženské to nějak nemohly unést....
Nejhorší bych asi řekla,že je ženský kolektiv,mládí pryč a penze daleko.
...