poOn sám říká, že je víc psychologem než léčitelem. Má vysokoškolské vzdělání a mohl by v oboru opravdu působit klasicky. Jeho metody ale nejsou standardní, jde mnohem dál i hlouběji, a tak je vědeckou obcí brán shovívavě. Jenže… ono mu to funguje…

Moje sestra (evulkakebulka) tohoto charismatického muže velmi dobře zná. Léčí totiž jejího malého Milouška, kterému nedávno předpověděli lékaři prý neodvratný vývod bokem. Četli jste ZDE.

V šesti letech je to dost fatální představa pro matku, a tak se obrátila právě na pana Prokopjuka, který je svým uměním prý vyhlášený. Její krok lze pochopit bez obtíží, protože... pomalu každá jsme tady matkou.

V rámci nápadu, který se ke mně dostavil po pročítání vašich dotazů, a s vědomím, kolik je mezi vámi žen řešících různé problémy, mě napadlo, že by se mohl hodit malý seznam léčitelů, které bych ráda pokaždé osobně navštívila.

Jako pilotní článek ke zmíněnému seznamu jsem pro vás vybrala právě člověka, jehož působení můžeme objektivně posoudit i sledovat právě na malém Milouškovi.

Jen pomocí energie

„Moje specializace jsou kuřáci, narkomani, gambleři… prostě lidé, kteří se perou s různými závislostmi. Je pravda, že moje metody nejsou právě tradiční, ale z těch, kdo u mě byli, a že to jsou kolikrát smutné případy, se k tomu nikdo nevrátil,“ říká muž.

Zajímavé.

Logicky vás tak jako mě bude zajímat, v čem spočívá metoda tohoto muže, že je tak zázračná.

„No to je právě ono. Čím je to jednodušší, tím je to lepší. Prostě přijde kuřák například a vypráví mi, jak je blbej, že pořád nemůže přestat. Předně ho přesvědčím o tom, že není blbej, že jen dělá něco, co je mimo jeho původní model. Takového člověka se pak snažím vrátit do doby, kdy tohle nedělal,“ vypráví léčitel.

„Například s tím kouřením. Vezmu ho za příklad, protože tihle závisláci jsou pro mě nejjednodušší klienti a pracuje se s nimi dobře. Co vím, tak nikdo z těch, kteří u mě byli, už nezačal. Zavedu dotyčného do doby, kdy svůj problém neznal. Pak, pravda, trochu označkuji jeho cigaretu,“ pokračuje pan Prokopjuk.

Ptáte se, jak označkuje cigaretu?

kuAno také jsem si myslela, že ji namočí do odvaru z ježčích bodlin a prasečích uší, ale je to mnohem jednodušší. Použil k ukázce mou cigaretu, kterou jsem si v kavárně s krásným výhledem na milovanou Prahu vyndala ke kávě.

Trochu jsem se bála, že mi pak proboha nebude chutnat a já nakonec přestanu kouřit a lapnu znovu alergii na jídlo, ale pan Prokopjuk mě ujistil, že jsem neabsolvovala cestu zpět do doby, kdy se mi z ní dělalo blbě, a navíc nepřicházím s tím, že nechci kouřit. Takže pohoda. Svou slimkovou přítelkyni jsem mu svěřila.

„Tak prostě ji jen tahle vezmu, jestli vám to nebude vadit, trošku ji pomnu v ruce a cosi, co bych těžko vysvětloval, do ní vpravím. Je to otázka energie, řekněme,“ říká muž a pokračuje.

„Tak a teď, kdybyste byla připravená, byste po jejím zapálení reagovala, jako když jste si poprvé v životě zapálila. Takže nic moc.“

Musím uznat, že když si na to vzpomenu, první cigarety mi skutečně nic neříkaly, dokonce jsem dlouho ani nešlukovala, protože jsem se dusila, a tak jsem z frajeřiny podržela kouř v ústech a vyfoukla. Pak jsem měla v puse jako v polepšovně, takže ani nevím… no to je jedno, stejně jsem pak v osmnácti začala naostro…

„No a totéž udělám s celou krabičkou. Prakticky neznám člověka, který by to pak dělal, když se cítí hnusně. Navíc je tu jeho radost z toho, že z toho nemá už žádný požitek,“ uzavřel pan Prokopjuk.

Zajímavé a nesmírně jednoduché. Zapálila jsem si nejistě použitou cigaretu a nic se mi nestalo. Inu, není to o tom, že bych nechtěla, a to je zřejmě základ.

Proč Miloušek?

ku„Milouška vaší sestry léčím proto, že chci tomu malému pomoci, ač to není přímo mé zaměření. Je to neuvěřitelné dítě s obrovským potenciálem a vůlí k životu. Je postě báječný a já si přeji, aby byl v pohodě. On si to strašně zaslouží.

Je to můj zájem a není to celé jeho vina. Musel jsem ale pomalu víc pracovat na vaší sestře, jeho mamince, než s tím malým.

Tohle dělám zcela zadarmo, protože to je něco jiného než kuřák nebo alkoholik. On je čistá duše,“ vysvětluje mi pan Prokopjuk.

Co na to Miloušek?

Logicky jsem se poptala toho malého všudybýlka, jak se mu to líbilo?

„Pan Pokopík se mi líbí moc – je teploučkej a je to moc hezký,“ pravil Miloušek bezelstně.

Jak to vidí rodiče?

no„Sami jsme z toho hrozně překvapení, Milda udělal za tři návštěvy neuvěřitelný pokrok, chodí na záchod sám a bez potíží.

Jestli se předtím počůral klidně i čtyřikrát denně a vůbec to nevěděl, tak teď se mu to stane maximálně jednou za tři – čtyři dny. Je to úžasný,“ říkají rodiče.

„Teď ještě co tomu řeknou lékaři. Jestli se Mildovi močový měchýř vyprazdňuje celý, jakože předtím ne, a proto ten plánovaný vývod, tak ten člověk udělal zázrak,“ září Eva s Miloslavem.

Hrozně si přeji, aby tomu tak bylo. Vždyť svět je plný zázraků, tak proč nepřidělit jeden tomuhle krásnému a nesmírně statečnému malému princi.

Milouškovu léčbu u pana Prokopjuka sledujeme a jsme stejně napnutí, jak dopadne výsledek lednových testů, jako vy. Další lidé se zvláštními schopnostmi budou postupně přibývat.

Reklama