Na našich cestách po evropských památkách často ve velkých městech navštěvujeme divadla či operní domy. Protože to bývá obvykle o prázdninách, nechodíme na představení, ale na prohlídku budovy. Mnohá divadla, zejména v menších městech si můžete prohlédnout jen zvenčí, ale v těch větších se mnohdy konají i komentované návštěvy pro turisty. A bývají to často zajímavé zážitky…

A začneme v námi milované Paříži

Opera Garnier

Znáte knihu nebo muzikál Fantom opery? Děj se odehrává v jedné z nejúžasnějších divadelních budov v Evropě, Opeře Garnier. Už zvenčí vás upoutá svou okázalou nádherou. Projekt do té doby neznámého mladého architekta Charlese Garniera zvítězil roku 1858 v konkurenci 171 návrhů. Pětatřicetiletý Garnier za sebou nechal i svého učitele Eugène Viollet-le-Duca, který se proslavil jako restaurátor Notre-Dame či Carcassonne. Místo pro budovu opery, kvůli které byla stržena celá jedna čtvrť, vybral na popud císaře Napoleona III. osobně baron Haussmann. Když byla stavba o sedmnáct let později dokončena, Napoleon III. už nebyl císařem. I sám Garnier upadl v nemilost a dokonce jej ani nepozvali na slavnostní otevření!

Grand escalier a busta

Hlavnímu schodišti dominuje mramor. Busta Charlese Garniera v Grand Foyer

Zadostiučinění se mu ale dostalo. Jeho dílo nikdo nenazve jinak než Opéra Garnier! Interiér je ohromující. Už sám Grand Foyer silně připomíná Versailles.

Grand Foyer

Grand Foyer - nádhera jako ve Versailles…

Strop od Chagalla

V roce 1964 dokončil novou výzdobu stropu slavný malíř Marc Chagall. Původní malba nebyla odstraněna, nýbrž zůstala pod novou

Svou rozlohou, nikoli ale počtem sedadel je to prý největší divadlo na světě. Na schodiště se použilo třicet druhů mramoru. Křišťálový lustr váží osm tun! 

Velkou slabost pro Opéru Garnier měl i Adolf Hitler. Při své jediné cestě do Paříže nejprve zamířil právě sem. Přistál na letišti Le Bourget 28. června 1940 ve tři ráno. Nastoupil do otevřeného mercedesu doprovázen sochařem Arno Brekerem a svým ministrem průmyslu, architektem Albertem Speerem. Noční jízdu liduprázdnými ulicemi Speer popisuje ve svých pamětech. Hitler se v budově, která byla nasvícena jako při galapředstavení, dokonale vyznal. Předem si prostudoval plány a s požitkem si prohlížel velkolepé schodiště i nádherné hlediště. Když odcházel, údajně prohlásil, že Opéra Garnier je nejkrásnější divadlo světa! Vůbec celá Paříž ho nadchla! „Vidět Paříž byl můj životní sen. Nedokážu vyjádřit, jak jsem šťastný, že se dnes splnil,“ řekl po prohlídce města. Na Paříž vzpomínal i po návratu do Berlína. Zaúkoloval Speera: „Berlín musí být daleko krásnější! Paříž bude jeho pouhým stínem.“

Grand escalier

Dnes se v budově konají jen baletní představení, zatímco ta operní uvádí novější monstrózní Opéra Bastille z roku 1989. Milovníci opery to berou jako potupu!

 Do Drážďan je to jen skok

Sächsische Staatsoper neboli Saská státní opera, známější ovšem jako Semperova opera, je nádherná dvouposchoďová neorenesanční stavba na Theaterplatz. Patří ke klenotům, který snad žádný turista nemůže v Drážďanech přehlédnout.

Semperova opera

Již poloha budovy Semperovy opery na břehu Labe u severní brány Zwingeru s prostorným Divadelním náměstím vás uchvátí. Pohled z protější radniční věže je obzvlášť dechberoucí...

Měla pohnutý osud. Je nazvána podle věhlasného hamburského architekta Gottfrieda Sempera, který ji dokončil v roce 1841. Od počátku konkurovala mnoha evropským scénám. Sloužila až do ničivého požáru v roce 1869. Druhá budova podle projektu téhož autora byla dokončena v roce 1878 Semperovým synem Manfredem.

Semperoper-int

Bohužel tato budova padla za oběť devastujícímu kobercovému náletu britských a amerických letadel 13. února 1945, ostatně jako celé historické centrum Drážďan. Poválečná oprava se trochu protáhla, takže třetí budova – dokonalá replika původní stavby -  byla otevřena až o 40 let později, tedy v roce 1985, operou Čarostřelec, která byla v roce 1945 na repertoáru jako poslední. Šest soch na fasádě současné Semperovy opery pochází z tzv. první Semperovy budovy.

Kupole Semeroper

Při prohlídce vás upoutají okázalé interiéry, nádherný foyer, jeviště i hlediště se čtyřmi pořadími. Přestože poslední plány zvětšily hlediště, počet míst naopak klesl z 1600 na 1300, jeviště se rozšířilo o 12 metrů a nová budova byla vybavena nejmodernější divadelní technikou. Budova vyniká akustikou prý lepší než v milánské La Scale.

 

Na našem webu jste si také mohli přečíst:

 

TÉMATA:
ZAHRANIČÍ