Už podle titulku je čtenářka Eva mojí spřízněnou duší. Dokonalé je i její „upravené přísloví“ :) Přečtěte si další povedený příspěvek ohledně času.

Dobré ráno!

Já kdybych mohla, tak furt spím.
Řídím se trošku upraveným příslovím: „ Ranní ptáče, dál doskáče, víc sežere a dřív chcípne.“  Neberte to osobně, vy skřivani! ;)

I kdybych šla spát v 8 hodin a ráno vstávala v 6 hodin, tak nejsem vyspaná. Každý večer si říkám, zítra musím jít dřív spát, ale nikdy to nevyjde. Ráno než vstanu, tak nejmíň třikrát odložím budík. Naštěstí máme v práci pružnou pracovní dobu, takže nevadí, když chodím pokaždé jinak. Jenom mě štve, že vždycky přijdu do práce poslední a potom tam musím déle trčet. Každé ráno, když vstávám, si říkám, že si odpoledne na chvíli lehnu, až přijdu z práce. Ale neudělám to, protože není čas. Také každé ráno odpočítávám, kolikrát budu muset ještě vstávat do víkendu. A večer jsem zas tak unavená, ale dřív, jak v 11 hodin, se do postele prostě nedokopu. Nevím, čím to je.

Mám ráda víc západ slunce, jelikož východ jsem snad ještě ani nestihla, a jestli jo, tak člověk spěchá do práce, místo toho, aby vychutnával :)

Těším se, až se změní čas a nebude tma, když vstávám (aspoň chvilku). Do školy jsem jezdila vlakem a vždycky jsme si dávali sraz s kámoškou na rozcestí u hřbitova, pak jsme se spojili a šli spolu přes hřbitov na vlak (byla to totiž kratší cesta). Jedno pondělí, zrovna po neděli, kdy se změnil čas, jsem opět přišla na rozcestí, ve smluvený čas 6:45. Stojím, čekám a nikdo nikde. Byla tam strašná tma, jelikož to rozcestí bylo zrovna v takovém lesíčku. Začala jsem nadávat, kde je, že mi nedala vědět, že dneska nejede, že mi kvůli ní ujede vlak. A tak jsem ji zavolala. A ona mi říká: „Co blbneš, já teprve vstávám. Vždyť je teprve 5:45.“ V tom jsem se zhrozila. Já takový spáč a vstávám zbytečně o hodinu dříve? No, tak jsem naštvaně, zase zašla domů, lehla si na postel a snažila se to dospat. Samozřejmě jsem už neusla  a koukala do blba, než nastal ten správný čas.

Tento rok si to už hlídám a asi před čtrnácti dny v pondělí, když jsme vstávali, jsem začala zmatkovat, jestli se už neposouval čas, protože jsem nevěděla, kdy to přesně je. A tak jsme vstali, manžel musel zapnout počítač a podívat se. Těšili jsme se, že si pospíme ještě hodinku na víc a nic. Takže se těším na toto pondělí, kdy si to budu moct konečně vychutnat :)

Posunutí času na zimní mi vůbec nevadí, horší je to posouvaní na letní, to nesu hůř. Nejhorší je ten první den, to mám celý den špatnou náladu. Pak už se to srovná a dá se to přežít.:)

Když někam jedeme, tak mi nedělá problém vstát třeba ve tři ráno, ale kdybych tak musela vstávat každý den, to by mě zabilo. Nechápu a zároveň obdivuju moji maminku, která do práce vstává každý den ve čtyři ráno. To bych asi opravdu nepřežila.

Přeji hezký den plný energie!

Eva

Pozn.red. : Text nebyl redakčně upraven

______________

Evi, nejsme my sestry? :) I s tou mámou, vstávající ve čtyři hodiny ráno. Děkuji za příspěvek, který mě (škodolibě) potěšil.
Pěkný den
Saša

Téma dnešního dne 26. října zní: Změna letního času na zimní – a naopak

  • Dělá vám posouvání času problémy?
    Ať už ze zimního času na letní, nebo z letního na zimní.
  • Zapomněla jste si někdy na hodinách a hodinkách přetočit změnu času?
  • Působí tato změna na vaši psychiku?
  • Máte raději letní čas, nebo zimní čas?
  • Byly byste pro, aby zůstal jen jeden čas?
  • Jste skřivan, nebo sova?
  • Máte raději východ slunce, nebo západ slunce?
  • Zaspala jste někdy?
  • A zaspala jste něco důležitého?
  • Když máte někam daleko cestovat, umíte si bez problému přivstat?

Vaše veselé historky i příspěvky ohledně času pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z pisatelek odměním malým dárkem.

Pokud jste ranní ptáče – hrr do práce, možná oceníte pracovní elektronickou myšku k počítači od firmy Microsoft. A pokud se nemůžete probrat, doporučuji šálek čaje Pickwick - směs květů, bylin a ovoce.

darecekk