Zdroj fotografie: Shutterstock

Děj legendární komedie, která letos slaví 35 let od svého vzniku, je všem spíše známý, ale pro ty, které minul, si ho v krátkosti připomeneme. Dobrovolníci Max a Albert se po umělém zmrazení ocitají ve 21. století. To by nebyl asi tak úplný šok, protože oba něco takového očekávali, avšak kromě změn, jež se daly předvídat, je tu jedna, která oba hrdiny nemile překvapí. Všichni muži na planetě jsou mrtví a světu vládnou pouze ženy. Dvěma přeživším opačného pohlaví tedy hrozí buď smrt, nebo násilná přeměna na ženy.


Přesto, že je snímek s nádechem erotiky, byl přijat v puritánském a křesťansky založeném Polsku více než dobře. Důvodem byl fakt, že scénář neměl žádný antisovětský podtext a takové filmy byly v té době vítány s otevřenou náručí. Jedinou výjimkou byla nevinná věta: Jdeme na východ, tam musí být nějaká civilizace!

Kontroverzní téma

Film, který byl dokonce v Polsku vyhlášen nejlepší komedií 20. století, však feministky nepřijímaly dobře. Proč? Děj sice působí tak, že ženám nahrává a ty se staly silnějším pohlavím, ale opak je pravdou. Myšlenka naopak ukazuje na to, jak směšně by nakonec taková situace vypadala a navíc, nakonec ženy stejně nedosáhnou svého a vyhraje láska. „Dalo by se říci, že film útočil na feministky a feministkám se to vůbec nelíbilo,“ říká studentka filmové vědy UK Cecílie Kutálková a dodává: „snímek má však hlavně morální hodnotu, která říká, že láska stejně zvítězí nad hloupostí a lží.“

Nadvládu feministky nechtějí

Film se tak nakonec stává vzorem toho, čím feminismus z podstaty nikdy nebyl a nikdy nebude. „Je to stejné jako s náboženstvím. Existuje spousta interpretací. Feminismus musí mít podle mě opravdu určitá pravidla. Nejde o to, že ženy chtějí vládnout mužům, jako je to v Sex misi, ale o to, že se jím chtějí vyrovnat v určitých aspektech. Chtějí mít například stejné platy nebo nebýt společností odsuzovány za střídání partnerů. To, že bývá feminismus v některých bodech, třeba právě v médiích, vyhrocený je jen proto, že ho buď spousta žen špatně vnímá, anebo se na tyto potřeby poukazuje výraznou formou, aby se dosáhlo alespoň malého cíle. Nemůžeme se divit, že film Sex mise feministky štve, i když jde přeci jen o srandu. Abych se ale přiznala, já jsem se u něj vážně nasmála,“ říká socioložka Anna Běhounová, která již delší dobu sympatizuje s feministickým hnutím Čtvrtá vlna.

„Viděla jsem Sexmisi brzy po premiéře a pak ještě několikrát. Jaké to bylo zábavné dívat se na absurdní svět, do něhož se probudili oba hlavní hrdinové Max a Albert! Jaké to bylo směšné! - Obávám se, že už se těm „absurditám“ nikdy víc nezasměju. Vizionářská díla k smíchu prostě moc nejsou, zvláště když ten vývoj k stále větší absurdnosti můžeme sledovat na vlastní oči: gender, LGBT, teď už LGBTIQ lobby, sexualizace dětí od mateřských školek, eutanázie, dokonce i eutanázie dětí bez souhlasu rodičů, potraty dětí, děti „vyráběné“ z genetického materiálu tří rodičů... A místo smíchu je mi do pláče!,“ píše uživatelka CSFD do komentářů.

Klidně se smějte

Není to ale tak, jak mnozí tvrdí, že bychom se v dnešní době měly bát zasmát se u jednoduchých komedií, které si dělají legraci z dnes velmi diskutovaných témat. Pokud se vám chce smát, smějte se. Vždy je však dobré brát věci z obou stran, a tak se nemůžeme zlobit, když se někdo ozve. Jak již bylo řečeno, jde hlavně o to, že láska zvítězí nad lží a hloupostí, a byla by škoda, kdyby byla tato myšlenka zastíněna jinou.

Čtěte také:

Reklama