Není nic horšího, než když jste zahnáni do kouta a je vám přiložen „nůž“ na krk. Takovou situaci momentálně zažívá Erika. Nejhorší je, že ultimátum, před kterým nyní stojí, jí daly vlastní děti. Ty si nepřejí, aby matka měla další dítě. A vyhrožují tím nejhorším, co pro mámu může být.
Zdroj: www.shutterstock.com
Erika má za sebou neúspěšné manželství. S exmanželem spolu nevycházejí, ale alespoň jeví zájem o jejich děti. Erika je znovu šťastná. Již třetím rokem žije po boku jiného muže. S tím momentálně chce i společného potomka. Její děti jsou ovšem razantně proti. „S mým přítelem dcery vycházejí dobře. Možná právě proto mě udivuje jejich momentální chování. Když jsem jim oznámila, že chci další dítě, prvně byly celkem v pohodě, ale nyní je tomu úplně jinak. Z jejich postoje a slov je mi do breku,“ vysvětluje.
| První polovinu života nám znepříjemňují rodiče, druhou děti. Neznámý autor |
|---|
Dcery Eriky jsou už velké slečny. Jedné je 11 a druhé 14 let. Erika si tak myslela, že když jim oznámí, že by chtěla miminko, bude to dobré. Třeba budou holky nadšené, doufala. Navíc, když jejich otec má už také další dítě. Bohužel se šíleně spletla. „Po pár dnech mi holky řekly, že nechtějí, abych měla další dítě. Prý mají rády mého přítele, ale nejsou zvědavé na miminko. Chtějí mít klid a ne, aby jim tam dítě řvalo, atd. Snažila jsem se jim to vysvětlit, marně. Jen mi odsekly, že pokud otěhotním, odstěhují se k otci. Za tímto názorem si paličatě stojí!“ To samozřejmě Eriku ranilo. Rozhodla se, že tomu dá ještě čas a doufá, že holky změní názor. Erika se také chce sejít se svým exmanželem, ač tuší, že ten se jí jen vysměje. Ovšem chce udělat maximum. Nechce přijít o dcery, jsou její život, ale ani se vzdát snu o dalším dítěti.
Čtěte také:
- „Naše děti jsou akční, ale jen online,“ stěžuje si jejich maminka
- Jedináček a nový sourozenec: rodiče si leckdy sáhnou na dno...
- Step by step po česku aneb patchworková rodina
Nový komentář
Komentáře
Asi můj názor ovlivňuje to, že ještě nejsem matka, i když mám čtyři mladší sourozence, se kterými jsem rodičům pomáhala.....ale být na straně té paní, klidně bych dcerám ještě sbalila věci a poslala je k tatínkovi. On má přece také dítě, a to jako neřve? Dát takovéhle ultimátum vlastní matce jen kvůli jejich pohodlí, no to bych je hnala!!!!
Tak fajn,o mimi rozhoduje ona a její partner-holky vrátit zpět na prostěradlo...........
Erika by měla mít jasno,jak se k tomu staví partner.Chce i on dítě?
Dcerunky budou zřejmě pěkně rozmazlené.Vůbec bych se jich neptala na jejich názor.A už vůbec bych neřšila jejich výhružky útěkem k otci.Však ony by se brzo vrátili.A jak rády.
Povyprávět si s dětmi, proč ne? Ale co kdyby matka otěhotněla neplánovaně, to by kvůli dcerám musela na potrat? Jsou v životě věci, které nám nemusí být příjemné, ale je třeba je přijmout. Kolik dětí by zůstalo jedináčky, kdyby do toho byly mohly mluvit.
peetrax — #86 Jasně!!!
Naštěstí už nic takovyho řesit nemusim. Už vůbec nechapu,jak sem puberťaky zvladala. Je pravda,že se lehce radí,ale když si uprostřed dění,tak je vše jinak. A tu despotickou matku neber vážně,to sem jen popíchla. Přeji ti hezky den. peetrax — #86
denkas — #85 v článku je napsáno, že ta paní si s nima zkoušela promluvit. Nepodařilo se jim to vysvětlit, takže tím má akce "nové dítě" skončit? Asi jo. Kdo píše o ztrátě dětí? Myslíš ty puberťáky, kteří mají názory jako na houpačce? Vždyť je to i v tom článku - prvně byly celkem v pohodě, pak se sekly.
Pokud bys byla v hypotetické situaci, že ti rozmáchaní frackové nedovolí další dítě, jednej si, jak uznáš za vhodné a já taky budu. Ahoj.
peetrax — #84 Já sem za celou dobu neřekla! že se mají ty děti poslouchat,že ta matka má udělat,co ony řeknou. To v žádným případě ne! Jen celou dobu řikám,že se s nima má promluvit.
Prostě bych nechtěla dítě za cenu,že ty co už mám bych ztratila
Neřikej,že ty bys to tak chtěla. A i mě nepřijde dobrý řešení,že by odešly k otci,to by se mě osobně hluboce dotklo. Brala bych to jako svou prohru. Já si prostě myslim,že ty holky se kvůli něčemu sekly.Třeba jim to někdo hororově vysvětlil,prostě se bojí.
a proto je potřeba si s nima promluvit. Jak řikám,kdyby to byla nějaká blbost,tak řeknu bude to jak řikám já a třeba i že musí poslouchat atd atd,ale toto je dle mě jiná situace. to je můj názor.
denkas — #83 despotický.
Pokud neochota nechat o svém životě rozhodovat vlastní potomky = despotismus, hlásím se mezi despoty, byť ani nejsem matka. A to jsem s nimi hozena do jednoho pytle. 
Nechám si tuhle diskusi ve sledování, jsem zvědavá, co se ještě dozvím. 
leontieen — #81 To máš pravdu,ale vypadá to,že se tu sešly despotický matky.Co svým dětem poručí a ty MUSÍ ,bez řečí vždy poslechnout. Jak sem řekla,tak bych se kvůli nim miminka nezřekla,ale rozhodně bych ani kvůli miminku nechtěla ztratit ty děti
kareta — #77 Prosimtě,manipulaci kolikrát neprokouknou ani dospělí.
Rikina — #79 Přesně tak, měla by si s dcerami nejdříve promluvit, než učiní takovéto zásadní rozhodnutí, jež ovlivní životy nás všech. Absence komunikace nebo špatná komunikace zavinily nejeden problém.
Rikina — #78tak v tom případě měl ten druhej docela štěstí, ze ten první se ještě tehdy neuměl vyjadřovat, taky se nemusel vůbec narodit
denkas — #66 Přesně tak, nikdo přece nechce, aby matka poslouchala dcery a splnila jim všechna přání. Ale o tak důležité věci, která jim významně změní životy, by se s nima mluvit mělo.
Matka vlastně vůbec neví, co jim vadí, a jen tiše doufá, že se stane nějaký zázrak a ony změní názor. Kdyby se obtěžovala zjistit, v čem ty dívky vidí problém, určitě by se snáz hledalo nějaké řešení. Direktivně nařídit "bude mimino, a hotovo dvacet" rozhodně nezpůsobí obrat situace a velkou lásku mezi sourozenci. Jestli si chce matka užít trochu adrenalinu, prosím, mně to je jedno, já jí to mimino nezakazuju
ale ať si potom nestěžuje.
Lídy — #64 Neřešili. Prvnímu potomkovi ještě nebyly ani dva roky, a jeho vyjadřovací schopnosti byly úměrně tomu omezené, a jeho schopnost pochopit, co to znamená mít sourozence, byla nulová. Takže jakákoli diskuze by byla jaksi bezpředmětná.
denkas — #76ano, když budu chtít, aby si čistili zuby, tak jim to budu zakazovat. každopádně, kdyby paní otěhotněla, tak se dítě narodí do té nejodpornější puberty, což pak může holky docela zklidnit a přenesou se přes ni jako pták...nebo půjdou to osladit tatínkovi, což taky není od věci. Já bych se s dětma vůbec neradila předem. jednak se to vůbec nemusí podařit a druhak- jich se to prostě netýká ani v případě, že by to byl jejich otec a ne přítel. Děti prostě nemohou v takových věcech řídit život dospělých, maximálně se mohou dohadovat co uvaří na večeři, ale tohl efakt ne. Manipulaci každopádně prokouknou, nejsou blbí, jen mladí.
kareta — #75 No to je taky pravda
. Ale i nevědí co chtějí,takže se dají lehce ovlivnit.
denkas — #74když oni puboši na rodiče už moc náladu nemají...co nestihneš do 10 let, později těžko doženeš.
kareta — #71haha,dědit. I ja si myslim,že když dítě chtějí,tak ať ho mají.
ale kvůli tomu přeci neodstrcí holky na druhou kolej. Možna to už vidí u táty, má novy děti a na ně nema čas,naladu. 
Tak se prostě bojí.
peetrax — #70Však neřikam,že se mají dětí ptat co smějí a co ne. Ale mají se dětí ptat co je trapí . Pokud ty holky nejsou rozmalený ,tak se prostě něčeho bojí,něco je trápí. Prostě mají komunikovat.