Myslela si, že potkala toho prvého. Po necelých čtyřech měsících známosti Eliška otěhotněla. Společně s partnerem se těšili na miminko. Během těhotenství se pár vzal. Vše se zdálo být dokonalé. Plánovali společnou budoucnost, velkou rodinu, domek za městem. Rozčarování pro Elišku přišlo po půl roce od porodu. Její manžel si našel jinou ženu. Odešel za ní. Byla to rána z čistého nebe. Ve vztahu vše klapalo, nebo si to alespoň Eliška myslela.

Eliška to samozřejmě těžce nesla. Prosila manžela, ať se vrátí. Učinil tak. Dalších pár měsíců se zdálo být vše v pořádku, jenže další chyba. Eliščin manžel měl novou známost. Opět rodinu opustil. Tentokrát se již nevrátil. Maminka ročního chlapečka se zhroutila. Odstěhovala se zpět k rodičům a začala se stavět opět na vlastní nohy.

“Po všem, co mi exmanžel udělal, se není čemu divit, že jsem ho tehdy nenáviděla. Přála jsem mu to nejhorší. Když po pár týdnech přišel s tím, že by chtěl syna vidět, měla jsem chuť ho poslat do háje. Neučinila jsem tak,” vypráví Eliška. Z okolí znala případy, kdy matky záměrně nepůjčují otcům potomky. Vždy se jí tento způsob vydírání protějšku příčil. Nechtěla být jako ony. Už jako bezdětná si slíbila, že ona taková nikdy nebude. 

Vlastní slib dodržela. Bývalému partnerovi jasně určila místo, čas, kde si chlapečka předají. Při prvním setkání měla Eliška touhu mu ublížit, ale zvládla to. “Malého si bral na víkend. Tehdy už bydlel s tou, se kterou mě podváděl. Nebudu popírat, že jsem nebyla z té představy, kde bude můj chlapec, nadšená. Je to ale NAŠE dítě. Má nárok na to být se svým otcem.”

Je tomu už pět let. Eliška exmanželovi doposud neodpustila, chlapec se však s otcem vídá pravidelně. S ním a jeho novou rodinou dokonce jezdí na dovolenou. Bývalého pomlouvám mezi kamarádkami, ale nikdy bych na něj neřekla nic špatného před synem. To, co se stalo, je jen mezi námi. Syn za to nemůže. Všem matkám, které skrze děti vydírají své partnery, bych vzkázala jediné - Jste ubohé! Je mi vás líto!”

Čtěte také:

Reklama