O Napoleonovi je známé, že si na svou rodinu dost potrpěl. Postupně, jak dobýval Evropu, dosazoval na uvolněné či nově utvořené trůny své sourozence. Stalo se tak i v případě jeho nejstarší sestry Elisy. Zatímco ona ho obdivovala a viděla v něm svůj vzor, on ji zrovna v lásce moc neměl. Nejspíš proto, že se mu svou výbušnou povahou tolik podobala! Stejně jako on byla ambiciózní, pyšná, panovačná. Litoval jediného – že se nenarodila jako muž. Jednou se vyjádřil, že by byla skvělým generálem či ministrem.

Elisa Bonaparte spatřila světlo světa 3. ledna 1777 na Korsice v Ajacciu, podobně jako její sourozenci. Ve dvaceti letech se na přání matky provdala za Felice Bacciochiho, o patnáct let staršího příslušníka zchudlé korsické šlechtické rodiny. Její manžel nebyl vůbec ctižádostivý, hlavou rodiny byla Elisa. Když se manželé přestěhovali do Paříže, pořádala tam ve svém velkém domě četné slavnosti a recepce. Zvala sem umělce, vědce i politiky. U ní se seznámil se svou druhou manželkou Alexandrinou Blechamps mladší bratr Lucien. Byl republikán, a tak míval s Napoleonem velké názorové spory. Napoleon i Elisa se dost ostře stavěli proti tomuto sňatku, za což si vysloužili kritiku celé zbývající rodiny.

Po vítězné bitvě u Slavkova učinil Napoleon z Elisy kněžnu z Luccy a Piombina. Její manžel se do vládnutí příliš nehrnul. Napoleon mu udělil titul senátora a povýšil ho na brigádního generála. Jeho jedinou vášní byla hra na housle. Vztahy mezi manželi zrovna ideální nebyly, ale právě v této době se znovu sblížili a v roce 1805 se jim narodila dcera Elisa Napoleone, která se jako jediná ze čtyř jejich dětí dožila vysokého věku.

Lucca je krásné historické město - zde románská katedrála San Martino

S věrností si Elisa, podobně jako její mladší sestra Paulina příliš hlavu nelámala. Byla prý milenkou virtuóza Nicola Paganiniho, který žil v letech 1805 – 1808 v Lucce. Ostatně toho obdivoval jako houslista i její manžel. Povídá se, že něžné city chovala i k markýzi Luisi Fontanesovi, politikovi a básníkovi, který ji také v Lucce často navštěvoval. Jako ambiciózní žena toužila zaujímat významnější postavení, a tak ji Napoleon na její naléhání povýšil na velkovévodkyni toskánskou. Svůj dvůr přestěhovala do nádherného paláce Pitti ve Florencii. Nezůstala tam však dlouho. Ve Florencii bylo obyvatelstvo vůči Bonapartům přímo nepřátelské. Nezbylo jí tedy nic jiného než se vrátit zpět do Luccy. Jako vládkyně byla ve všem podřízena svému bratrovi.


Palazzo Pitti  ve Florencii – pohled se zahrady

Po jeho porážce jí byly odebrány všechny tituly a byla dokonce krátký čas internována v Brně. Zbytek života dožila v Terstu, kde zemřela v pouhých 43 letech na rakovinu žaludku. Jako jediná ze sourozenců svého velkého bratra nepřežila.

Díky Paganinimu je Napoleonova sestra slavná v hudebním světě dodnes. Její milostnou avantýru, odehrávající se v bouřlivých časech napoleonských válek, zvěčnil rakouský skladatel s maďarskými a moravskými předky Franz Lehár ve své slavné operetě Paganini.

Foto: Wikipedie a Jiří Lády

Na našem webu jste si mohli také přečíst:

Reklama