V době dederonových košil a béžových punčocháčků, kdy se ještě mandarinky považovaly za nejsvátější poklad a mrzký moučný nazelenalý banán za pochoutku, se u nás na vsi děti na Mikuláše strašně těšily.

Protože probíhal vždy v nejbližší sobotní večer daného svátku, nemohl nikdo dospat. Strašili jsme už od brzkého rána a otravovali celou rodinu svým nadšením. Za to jsme pak musela, dítka školkou povinná a takto vykořisťovaná, loupat ořechy na cukroví i pro neoblíbenou tetičku, co nám kradla Bonpari z pytlíku a tvrdila, že to je už od výroby.

Jakmile se pořádně rozednilo, už jsem hledala brusle nebo sáňky (představte si, že dřív sníh byl každou zimu a mráz zcela pravidelně) a s klucíma upalovala ven. Byla jsem jediná holka ve vesnici, takže jsem vyrostla trošku jako Tarzan mezi opičáky a k holčičím věcem mne táhly jen moje o mnoho let starší sestry.

Vraceli jsme se obvykle až odpoledne, zmrzlí s tvářemi rudými jako by je maloval sám pan Lada, promočení  a spokojení!

Celou dobu se samozřejmě diskutovalo mezi dětmi, kdo co asi dostane a jestli se naučil nějakou trapnou básničku, ale hlavně, že v hospodě, kde se Mikuláš konal pro dvě spřátelené obce, bude promítání!

    Setmělo se a maminky nás vyfikly, aby nám to slušelo, načesaly patky na stranu a šlo se do hospody! V sále bylo krásně vytopeno – jako v pekle!  Všichni jsme se cpali do druhé řady, abychom dobře viděli na promítání, ale byli dostatečně daleko od Mikuláše s čertem.

     Sál zhasl, děti vydechly v očekávání....

Protože byla tma nějak dlouho a zezadu se ozývalo hudrování promítače, některé malé děti propukly v pláč, v domnění, že už přichází čert.... Po malém zpoždění se spustila projekce filmu Vodní děti, což byl film napůl kreslený a napůl hraný a pro nás jedna z nejhezčích vzpomínek na dětství.

V kamnech praskalo...možná, že to praskal i zvuk tisíckrát omletého filmu, ale ta atmosféra! Když jsme utřeli poslední slzičku do našich kapesníčků z Milety Hořice, začalo se pomalu rozsvěcet a batolata propukala v pláč. My pětiletí mazáci jsme už věděli, co bude.

Následně se ozval zvuk kravského zvonce a řinčení řetězu...žádný jiný zvuk, ani vzlyk se nekonal...kdyby spadl špendlík, slyšeli by ho až v Praze.

A pak vstoupil majestátní Mikuláš (v podání pana Sýkory, který byl jedinečný!) a za ním o dvě hlavy menší čert (pan Rolník se ani nemusel za čerta maskovat) s našitým vyplazeným látkovým červeným jazykem  přes černé silonky (doufejme) paní Rolníkové, které měl jako masku přes obličej. 

Za nimi dva pomocníci s obrovskýma košema plnýma balíčků! Mikuláš vytáhl seznam a začal číst a zvát si děti na pódium. Všichni (včetně maminek a mimo tatínků!) jsme na Mikuláše valili oči a odříkali i to co jsme neuměli.

Někteří se odvážili i zazpívat a narušili tak tu půvabnou atmosféru, ale čert zachrastil řetězem a po třech pivech zahuhlal hudry hudry a píseň byla zkrácena na půlku první sloky.

    Když produkce skončila a Mikuláš s čertem odešli dozadu do výčepu, nastala mela a šustění sáčků - porovnávání obsahu...dostávali jsme jeden balíček od “MNV” a druhý od rodičů (samozřejmě, že jsme si mysleli, že od Mikuláše).

Kdo dostal gumové medvídky byl macho!

My s Bonparami, Miňonkami a sójovým sukem, ale arašídami v čokoládě, mandarinkami a zeleným banánen, jsme šmelili tyto propriety za jednoho takového gumového medvídka! Byly to krásné časy!

Usínali jsme s balíčkem rozloženým na toaletním stolečku vedle postele, úsměvem na těch malých rtech, kde se rozpouštěl poslední medvídek a v hlavě si promítali celý ten zážitek......

Eliana

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Tak Ty´s mě teď dojala fakt!! Vzpomněla jsem si na svůj balíček, který od poslední návštěvy naši nechávali za dveřmi, jakože tam čert už byl, ale nešel dovnitř. A na to, jak jsem úplně stejně usínala přeslazená, špinavá od čokolády, v ruce s rozpadající se pralinkou, ale spokojená.
Fakt super čtení, díky! :-)) Míša

Pište své zážitky, názory a veselé historky o čertech a Mikuláších na redakce@zena-in.cz. Také si myslíte, že strašit děti se nemá?

Dnes ještě vyhlásíme chcípáka a borce dne a nakonec vylosujeme jeden z vašich příspěvků.

Vylosovaný autor příspěvku k tématu bude odměněn punčochou s kosmetikou. Tedy za předpokladu, že byl hodný!

TÉMATA:
RODINA