elektrosoky-do-textu.jpg
Foto: Shutterstock

Málokdo možná ví, že na počátku vývoje elektrokonvulzivní léčby stál rejnok. Staří Řekové sice neznali elektrický proud, zato znali rejnoka. Při zásahu tímto vodním živočichem bylo víceméně náhodou zjištěno, že jeho elektrický proud dokáže vyvolat takzvaný léčebný záchvat. Pomocí přikládání rejnoků na různé části hlavy se před dvěma a půl tisíci lety léčila melancholie. Dnes již víme, že se jednalo o první elektrokonvulzivní léčbu deprese.

Léčebných záchvatů využívala i moderní medicína. Nevyužívala k nim ovšem elektrický proud, nýbrž chemické látky. Velmi populární byly inzulínové šoky. Tato metoda měla však svá úskalí, a navíc potřebovala dlouhou zotavovací dobu, která mnohdy čítala až 48 hodin. Zlom nastal ve 30. letech, kdy byl sestrojen přístroj pro řízenou elektrokonvulzivní terapii. „Elektrokonvulzivní terapie je v současnosti běžnou částí psychiatrické léčby. Po celém světě ji ročně absolvuje asi milion lidí. Na naší klinice jde zhruba o sto pacientů a dvanáct set individuálních terapií ročně. Hlavní indikací jsou těžká depresivní onemocnění, především u pacientů, kterým nepomáhají léky. Dále jej používáme u rezistentních psychotických onemocnění jako je schizofrenie a minimálně u pacientů se syndromem katatonie,“ uvedl přednosta Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D.

Lékaři i pacienti si chválí vysokou účinnost léčby, která dosahuje až 85 %. U léků je to jen 65 %. Rozdílná je i rychlost nástupu účinku. U elektrošoků mohou být výsledky patrné i po třech aplikacích, tzn. po týdnu léčby. U antidepresiv často pacient na efekt čeká i pět týdnů, mnohdy i mnohem déle. Samotná terapie trvá jen pár minut. Po konzultaci s lékařem se pacient položí na lůžko, lékaři jej napojí na monitory a nepřetržitě sledují jeho EEG a EKG. Následně mu podají anestezii a léky na uvolnění svalů, následuje aplikace krátkého elektrického stimulu a samotný záchvat. Zhruba za 10 minut je již pacient schopen zcela adekvátně komunikovat a je plně orientovaný.

279614723-428460872423851-6539749888275998951-n.jpg
Foto: Tisková konference 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy

U prvních EKT přístrojů ve 30. letech to byly dvě hodiny. Pokrok je tedy i v této oblasti medicíny skutečně zjevný. Metoda je podle MUDr. Anderse hojně využívána i v zahraničí. V USA našla například uplatnění při odnaučování kouření, v armádě, kde pomáhá zvyšovat výkon a učenlivost vojáků, nebo v NASA u astronautů. „Do budoucna bychom touto metodou rádi léčili bolest a pracujeme také na výzkumu domácích stimulací. V budoucnu by se totiž pacienti mohli léčit s přístrojem doma v rámci telemedicíny. Lékař by na dálku přes videohovor jen dohlížel na správné umístění elektrod,“ uzavřel MUDr. Tadeáš Mareš.

Zdroj: Tisková konference 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, přednosta Psychiatrické kliniky VFN a 1. LF UK doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D, MUDr. Tadeáš Mareš,  MUDr. Jozef Buday, Ph.D, K MUDr. Gabriela Podgorná 

Reklama