Atopickou dermatitidou (AD, atopický ekzém) označujeme silně svědivé, chronické opakující se neinfekční zánětlivé kožní onemocnění, pro něž jsou charakteristické suchost kůže a variabilita projevů i průběhu.
Atopie je vrozený skon k alergické reakci a je podmíněna geneticky. Mají-li oba rodiče AD, pak u jejich potomků je 80 % riziko výskytu AD, pokud je atopikem jeden rodič, pak je riziko 60 %. Zvýšený výskyt atopického onemocnění je pozorován u jedinců, kteří mají v pokrevním příbuzenstvu atopika.
Pojem atopický byl poprvé použit v roce 1923 (Coca a Cooke). Je odvozen od řeckého „atopos“ = cizí nebo zvláštní, což vystihuje variabilitu projevů.
AD často začíná již v kojeneckém věku, jako první projev atopie. Často se později objevuje u pacientů s AD sezónní rýma, astma, kopřivka nebo potravinová alergie. Tento vývoj atopie se označuje jako „atopický pochod“.
Evropská Bílá kniha o alergii odhaduje kvalifikovaně počet atopiků na 30 až 40 % populace a počet jedinců s klinickými projevy atopie na 20 až 25 %. Pro evropskou populaci platí odhady, že AD má 3 % dospělé populace, 12 % předškolních dětí a 16 % dětí do 4 let. Odhaduje se, že v ČR žije 1 až 1,2 miliony pacientů s alergickou rýmou, 0,8 milionu lidí s AD a 0,6 milionů astmatiků.
Výskyt AD se za posledních 20 let minimálně zdvojnásobil.
Podkladem atopie jsou abnormality v řízení jak protilátkové, tak buněčné imunitní reakce.
Další okolnosti vzniku AD
Povrchová vrstva kůže (epidermis) se skládá z buněk a mezibuněčných prostor. Buňky se množí v nejspodnější (bazální) části epidermis a postupně jsou vytlačovány dalšími generacemi nových buněk k povrchu. Cestou se oplošťují, ztrácejí buněčné jádro, odumírají a na samotném povrchu se olupují. Tomuto procesu se říká keratinizace (rohovění). Při putování do povrchových vrstev epidermis vylučují buňky do mezibuněčných prostorů látky (především lipidy), které utvoří „tmel“ či „těsnění“ mezi buňkami. Tyto tukové látky jsou velice důmyslně uspořádány do celého systému, který zajišťuje, že z kůže neuniká mnoho vody a naopak škodliviny nepronikají dovnitř těla. Tomuto systému, který brání vnitřní prostředí těla, říkáme kožní bariéra.
Obnova epidermis trvá asi 30 dní, kožní bariéra se regeneruje neustále.
Kožní bariéra
Je tvořena odumřelými buňkami epidermis, které spojuje systém speciálně uspořádaných tukových látek. Tato lipidová složka je rozpustná ve vodě. Tvoří ji – ceramidy (50 %), cholesterol (25 %), mastné kyseliny (10 %) a několik dalších složek. Do epidermis se nedostávají z krve, v epidermis nejsou cévy. Tyto lipidy jsou buněčného původu. Jsou aktivně vylučovány buňkami epidermis, vně buněk se metabolizují a stávají se nedílnou součástí kožní bariéry, tvoří jakýsi „tmel“ mezi buněčnými elementy.
Úkolem kožní bariéry je chránit kůži a celý organizmus před vysušováním a průnikem škodlivin z okolí.
Kožní bariéra u AD
V důsledku genetických odchylek se v kůži nemocných AD tvoří méně lipidů, především ceramidů, což se projeví defekty v kožní bariéře, která u AD vypadá jako „popraskaná půda plnou děr“, jimiž uniká voda (proto je kůže atopiků suchá) a naopak, škodliviny a alergeny mají usnadněn průnik dovnitř.
Defektní kožní bariéra umožňuje vysoušení a dráždění kůže, vede i k rozvoji zánětu. Kůže je pak suchá až šupinatá, náchylná k poškození, „křehká“. Objevuje se svědění, které nutí ke škrábání a zhoršování stavu.
Vlivy z prostředí
Některé vlivy z prostředí napomáhají rozvoji AD (u disponovaných jedinců).
- Děti narozené v rodinách s vyšším socioekonomickým postavením mají častěji AD než děti „z chudých rodin“.
- Děti z početnějších rodin mají AD méně často. Tato skutečnost se vysvětluje tím, že kontakt s infekcemi sourozenců vede k navození imunotolerance.
- Děti žijící v oblastech se znečištěným ovzduším mají častěji AD. K dalším rizikovým okolnostem patří vnitřní plynové vytápění, bydliště v blízkosti silnic s rušnou dopravou, expozice tabákovému kouři a mytí v tvrdé vodě.
Jakým mechanismem tyto vlivy z prostředí navozují AD, zatím není známo. Je však pravděpodobné, že působí již před narozením dítěte.
Spouštěcí faktory AD
U jedinců s genetickými předpoklady, suchou kůží a v přítomnosti vlivů z prostředí (viz výše) mohou i běžné podněty (alergeny z potravy i okolí) spustit imunologickou reakci, která vede k rozvoji AD. Infekce, nízká vlhkost vzduchu, nadměrné užívání mýdel a dráždivých kosmetických přípravků nebo stres usnadňují vznik zánětlivé kožní reakce a AD.
Více najdete na: http://www.atopickyekzem.cz/
Nový komentář
Komentáře
Velice dobré zkušenosti z lečbou atopického ekzému máme z českým přírodnám produktem InGel Active,což je gel v práškove formě,který po rozpuštění ve vodě mirně zgelovatí.Pije se jeden sáček denně,balení obsahuje 30 dávek.Obsahuje prebiotika i probiatika a řeší vícero zdravotních problému najednou.Mi pomohl od bolestí s artrozou 3.stupně.Učinkují velice rychle a komplexně.Podrobností najdete na mých stránkach [color=#4163be]www.eshop-rychle.cz/snamizdrave[/color] .Všechný naše produkty mohou i lidé s inteleranci na lepek,mléko,cukrovkáři a dal. jsou zařazení jako potraviny pro zvláštní účel.. Otázky rád zodpovím.
Alenka0010 — #1 odlaska — #2 A uplně nej a nej je konopná mastička. Dcera měla atopický ekzém, ale zatímco mi kožařka tvrdila, že to má z pískoviště, kam nechodí, měla to ze stresu. Takže lepší než mazání bylo vysvětlit paní učitelce, že nebudu čekat a přestane s--t dceru i mě okamžitě. A bylo
Ahoj, mám Duhringovu dermatitidu, což je atop. ekzém a intolerancí na lepek, takže musím držet bezlepkovou dietu.. A na ten atopický ekzém mi nejvíce pomáhá Rakytníkový olej od Saloosu..
Na promazávání doporučuji míchanou glycerínovou mast z lékárny, ale bohužel namíchají ji jen v dětské fakultní nemocnici v Brně.