Čtenářka s nickem ekleinovka byla v dětství pěkné kvítko. Přečtěte si další pěkný příspěvek, týkající se dnešního tématu.
Vysvědčení - k mé osobě patří do daleké minulosti,byla jsem dítko sice nezvedné,ale s učením žádné problémy nebyly.Platila jsem za šprtku,ale ne tu klasickou - sice pořád samé jedničky,ale....zlobila jsem nejen doma,ale i ve škole. Spolužáci mne milovali a já je,uměla jsem totiž vymýšlet pěkné hovadinky. Protože jsem měla vše rychle hotové,už mne ,,svrběl zadek,, a nudila jsem se,tudíž jsem vymýšlela novou zábavu.Takže jsem se klepala spíše strachy,jestli náhodou nebude nějaké třídní napomenutí,neboť mi tím bylo vyhrožováno neustále.
Učitel fyziky chodil ze školy domů a denodenně zvonil u našich dveří,aby mne ,,nabonzoval,, mému otci.Každou jeho hodinu jsem stála za odměnu u tabule a počítala příklady.Měl smůlu - mne to bavilo.Taťka pro mne měl velké pochopení,učitele vyslechl a tím to skončilo.
Potatila jsem se :). A tak se to se mnou táhlo celé roky.,,Nerv,, z chování na vysvědčení mne bral až do maturity,protože to už jsem sice byla ,,slečna,,..,ale stejné číslo...:)
S kluky jsem byla smířená s tím,že jsou po mně.Takže žádné vyhrožování,spíše kamarádské domlouvání.Ti už napomenutí a důtky nosili.Tolerovala jsem jim to,protože vždycky dopředu na rovinu hlásili,co ve škole vyvedli a vše se vyřešilo včas,klidně.
Dcerka je nejvíc v pohodě,ta ani domluvy nepotřebuje.Ale občas uměla také vymyslet dokonalé ,,vytočení,, vyučujících..Až bude téma na originální poznámky,hlásím se dopředu!!!!!!
Můj bývalý muž si užíval jinak..Ten byl doma bit jako žito za každou špatnou známku.Když se blížilo vysvědčení,začal koktat,pomočoval se strachy.Jednou dostal špatnou známku z češtiny a pololetní vysvégo schoval doma pod rohožku s tím,že jej dostanou až po neděli.Jenže ouha - jeho matka v sobotu vytírala a z pod rohožky vyplavalo i jeho hodnocení.Zbila ho gumovou hadicí tak,že mu zlomila ruku.On potom utekl k babičce,odkud ho matka opět odvezla a dostal znovu. Takže i tak jednají v některých rodinách.Z mého pohledu ubohé,nelidské,odsouzeníhodné.Prostě k ničemu.
Léčení vlastních komplexů,vlastní neschopnosti surovostí na dětech = (((((.
Takže rodiče,buďte ke svým dětem tolerantní,vyslechněte jejich problémy,řešte je s předstihem.Když už ,,hoří,, ,je pozdě.Vyplatí se být jim spíše chápajícím kamarádem,než silnou autoritou...Vím,o čem mluvím.A nezapomeňte chválit!!!!!!
Krásný den školákům i jejich rodičům
přeje ekleinovka
pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven
_______________
Děkuji, že jste se s námi podělila o vaše veselé vzpomínky, ale i o smutné vzpomínky u vašeho manžela. Chudák, takové traumatizující dětství, to je fakt šílené.
Přeji pěkný den celé vaší rodině
Saša
Téma dnešního dne 31. ledna 2012: Pololetní vysvědčení
- Jak vzpomínáte na svoje vysvědčení? Bály jste se nebo těšily?
- Trestáte své děti za špatné vysvědčení?
- Byla jste vy sama trestána?
- Chválíte své děti za pěkné vysvědčení?
- Byla jste vy sama chválena?
- Pokládáte pololetní vysvědčení za stejně důležité jako to závěrečné?
- Nebylo by místo pololetních známek u malých školáčků lepší jen písemné ohodnocení?
- Jezdíte na pololetní prázdniny?
- Zastáváte názor, že pololetní vysvědčení je taková varovná předzvěst vysvědčení závěrečného?
- Máte špatné zkušenosti s učiteli?
Já myslím, že záchytné body stačí.
Vše o škole, o vašich dětech, učitelích a také o vašich vzpomínkách na vysvědčení pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz
Těším se na vaše příspěvky. Jedna z pisatelek dostane pomyslnou jedničku s hvězdičkou a návnadou veselou knihu spisovatelky I. Knightové: Největší špeky mýho života a k tomu deodorant spray Adidas.
Nový komentář
Komentáře
átéčko — #2 Nějak to bití ve vás zůstane a buď se vydáte stejným směrem jako vaši rodiče/stejná výchova/nebo si dokážte říct takhle ne.Manžel měl krásné dětství a někdy nechápe,že chytám nervy,když po malé zařve.Nežeby to někdy nepotřebovala.
řinka — #1
Chudák manžel!
Taky jsem dostala za každou horší známku (než jedničku), a taky za každou blbost.
Brácha se učil hůř než já, ale neustále nosil pochvaly, že je hodný a poslušný.
Učitelky měly raději poslušné žáčky, i když jim učení moc nešlo.
A to jsem já nebyla. Tak mé činy následovaly tresty.
Proto já jsem své kluky nikdy nebila. Za známky už vůbec ne!
Ale krásně potatila