V Egyptě momentálně vládnou politické nepokoje, ale populární letoviska to zatím podle posledních zpráv nezasáhlo. Přesto někteří turisté zvažují, zda výlet za teplem neodloží. To možná udělá čáru přes rozpočet Egypťanům, kteří už si zvykli na pravidelné návštěvy českých tour-habibi…

love

Pyramidy nebo krásné písečné pláže, nádherné korálové útesy, horké sluneční paprsky, exotická kuchyně i úslužní domorodci, a to všechno za velmi lákavou cenu. Takhle nějak si přece většina představuje ráj na zemi. Zvláště pak v období studených zimních dnů. Není divu, že se Egypt stal v posledních deseti letech jednou z nejoblíbenějších turistických destinací českých turistů. Nejsou to však bohužel jen exotické dálky, které do Egypta tolik lákají.

Špatné české světlo

Paní Alice je původem z Čech. V Egyptě už však žije čtrnáct let od doby, kdy zde poznala svého nynějšího manžela. „Byla jsem tehdy na dovolené s kamarádkami a manžel pracoval jako průvodce u české cestovní kanceláře. Byl o pět let starší a překvapilo mě, že mluvil plynule česky,“ vzpomíná paní Alice. Brzy se s pohledným Egypťanem dala do řeči a zjistila, že na univerzitě v Káhiře vystudoval češtinu a věděl toho o české historii víc než někteří její krajané.
„Byla to láska na první pohled. Vzali jsme se asi půl roku po seznámení. Má rodina Mohammada přijala velmi hezky. Bylo skvělé, že neexistovala žádná jazyková bariéra,“ pochvaluje si Alice, která dnes s manželem v turisticky oblíbené Hurghadě vychovává dvě děti a provozuje vlastní cestovní kancelář. Dnes už by prý svůj egyptský život nevyměnila. Dlouho ale trvalo, než si jako cizinka k místním ženám našla cestu a vybudovala si s nimi přátelství. Když proto do Egypta začaly čím dál častěji proudit davy českých turistů, měla z toho radost. Přestože do Čech s rodinou vždy jezdívala několikrát do roka, občas se jí přeci jen zastesklo.  
„Jenže Češky tu za těch pár let získaly dost špatnou pověst, a to hlavně kvůli těm, které svým chováním na ostatní naše turistky hází opravdu špatné světlo,“ říká Alice. Ženy, o kterých mluví, zde místní dělí do dvou kategorií.

Kvantita i kvalita

Do té první podle ní patří dámy, kterým je mezi 40–50 lety.  
„Zdejší jim přezdívají tour-habibi (habibi znamená miláček - pozn. red). Ty sem jezdí cíleně kvůli povyražení s mladými Egypťany. Poptávka je tak velká, že už jde o zcela běžný obchod. Některé už ani neztrácejí čas a rovnou po příjezdu se zeptají přímo recepčního nebo někoho z personálu, kdo by jim mohl po dobu jejich pobytu dělat společnost,“ popisuje paní Alice. Méně zkušeným mladíkům stačí, když je ženy berou na večeře, do barů a do klubů, kde pochopitelně platí veškerou útratu. Je to pro ně de facto způsob obživy. Protřelejší „společníci“ už samozřejmě spadají do propojených sítí, na kterých se podílí i některé hotely a místní cestovní kanceláře. Ty dámám doporučují takzvaná „áčka“, tedy společníky, kteří už mají úroveň, mluví i několika jazyky, dobře se oblékají a mají reprezentativní chování. Konkurence je samozřejmě velká a nabízí se doslova ve všech možných podobách „Jednou se nám například asi padesátiletá paní chlubila, že v nočním klubu natolik okouzlila nějakého mladíka, že za ní poté přišla sama jeho přítelkyně a zeptala se, jestli s jejím přítelem nechce strávit noc. Paní to naštěstí s díky odmítla, ale bylo znát, že jí to neuvěřitelně zvedlo sebevědomí,“ vypráví Alice a dodává: „S manželem jsme se na sebe jen mlčky podívali, ale nechtěli jsme jí kazit radost a vysvětlovat, že šlo prostě jen o dalšího „pasáka“ v ženském provedení.“

Romantické naivky

Do druhé kategorie oblíbených českých turistek patří naivní mladé dívky.
„Ty jsou pro změnu schopné uvěřit, že prodavač, hotelový číšník nebo kuchař je jejich vysněným princem na bílém koni. Romantickým pohádkám o nehynoucí lásce pak dokážou propadnout natolik, že klidně po návratu do Čech dají v práci výpověď, sbalí se a přijedou za svým milým. O to víc jsou pak v šoku, když zjistí, v jakých podmínkách dotyčný žije,“ uzavírá své zkušenosti s českými turistkami Alice.
Zklamané ženy po nevydařených vztazích či komplikovaném rozvodu však na takový relax přísahají. Nic jim prý nedokáže zvednout ušlápnuté ženské sebevědomí tolik jako týden v arabské zemi. Oko nad touto terapií přivírají i někteří psychologové, kteří varují pouze před tím, aby dámy po návratu místo psychologické poradny nemusely navštěvovat pro změnu venerologii..

Reklama