Před chvílí jsme se s rodinou vrátili z nákupu. I přesto, že se starám o víkendové vydání, na hodinku jsem „zdrhla“ a vyrazila utratit pár korunek ;o)

 

Ostatně, není to špatné zpestření pracovního dne.

 

Manžel potřeboval nové kalhoty, protože včera prohlásil: „Vypadám jak santusák!“ (Tedy myslím, že přehání, ale znáte chlapy... nepřela jsem se s ním - radši.)

 

Řeknu vám, vybírat s tím mých chlapem oblečení, to je skutečný zážitek, který je snad lepší podnikat s alkoholem v krvi ;o)

Jedny byly moc světlé (pochopitelně ty kalhoty), druhé byly v pase na gumu, třetí byly dlouhé a čtvrté se „už nenosí“.

 

Kvetla jsem jak leknín na vodní hladině.

Ale hurá, nakonec si (po mém ujištění, že mu fakt seknou) jedny vybral.

 

Ovšem aby kluci nezůstali pozadu, rozhodli se, že i oni by si mohli vybrat nějakou novou hračku.
“Drobnost ale!“ řekla jsem důrazným tónem, načež oba horlivě přikývli a vzápětí si Adámek vybral obrovský autobus za několik stovek.

 

Já, neoblomná matka zakroutila hlavou a znovu opakovala slovo „drobnost“.

S pocitem, že už musím fakt domů, jsem tedy malému odsouhlasila Spidermana, netušíc, že ta figurka je na baterky a vydává příšerné zvuky!

 

Starší mě s prosebným pohledem (Maminko moje milovaná nejhodnější) „ukecal“ ke koupi jakéhosi podivného mini autíčka, které je na dálkové ovládání a nabíjí se přímo z vysílačky – blbina!

Bohužel, to že se jedná o skutečnou blbinu zjistil David ve chvíli, kdy auto přinesl domů, rozbalil ho a objevil vážnou závadu. Totiž: ono autíčko je pojízdné zhruba minutu a posléze se musí nabít. A aby toho nebylo málo, jezdí jen dokolečka....

 

Nu, opravdu dnes se mi podařil „výborný“ nákup.

David je naštvaný. Adam mi tu stále houká Spidermanem do ucha - čili soustředit se na tento článek je téměř nadlidské síly – a manžel mi před chvílí řekl: „Ty...hele... ty kalhoty jsou mi nějak těsný přes zadek.“

 

Tak takové pěkné sobotní dopoledne mám za sebou.

Ale co, máme před sebou ještě odpoledne, kdy se těšíme na klidnou, romantickou, rodinnou vycházku. Jen se obávám toho, aby mé idylické představy nevzaly za své stejně jako dopolední nákupní horečka ;o)