I když Edinburgh není, co do počtu obyvatel, tím největším městem Skotska, je jednoznačně brán za tamější metropoli number one. Historické centrum, muzea a galerie, městu vévodící hrad ukrývající v neprodyšném trezoru skotské korunovační klenoty, parky, stovky nejrůznějších kavárniček a obchůdků, velký letní divadelní festival, to vše dělá z Edinburghu jednu z nejkrásnějších evropských turistických destinací.
Říká se mu prý Athény severu, ale svou atmosférou je tohle město od toho řeckému na míle vzdálené. A to nemluvím o Skotech – ono totiž nejen, že u nich i muži nosí sukně – och pardon, kilty, oni taky neskutečně nezdravě jedí, hodně pijí a mají velký smysl pro humor, to jako že jo.
Ostrovní klima
Hlavní tepna města Princes Street je téměř v jakoukoliv denní dobu plná patrových autobusů, jízdních kol a všudypřítomných turistů, kteří vyjeveně přihlíží celému tomu pulzujícímu provozu. Mezi nimi si to kličkují místní, kteří ve svém tempu nezpomalí, ani když začne vydatně pršet, to si jen z příručního zavazadla vyndají nepromokavou bundu, oblečou se a pokračují ve své započaté cestě.
Ve Skotsku se totiž počasí mění na počkání, ale téměř vždy v ten moment, kdy to čekáte nejméně. Mrholení se tu neoznačuje za déšť, protože tu mrholí tak často, že by Edinburgh vyhrál světové utkání v počtu deštivých dní v roce. V tu chvilku ale, kdy vysvitne sluníčko, Skotové okamžitě odhazují maximum
Národ otužilců
Nejlépe si odolnosti skotského národa proti nízkým teplotám všimnete během víkendových večerů, kdy se vyráží do ulic za zábavou. Když letí kratičké šortky a k tomu lodičky na holou nohu, tak všechny holky budou mít kratičké šortky a k tomu lodičky na holou nohu , kdyby trakaře padaly. Husí kůži tu asi neznají.
Snažím se alespoň zorientovat v místní módě – výsledkem mého bádání je následující: Můžete si obléknout cokoliv, zkombinovat to s čímkoliv a mít jakoukoliv postavu, když to ale „unesete“, pak jde o originální a moderní outfit. Stejný názor mají asi i vlastníci většiny místních obchodů, a tak tu seženete sametový korzet ve velikosti středně rostlého slona, klobouky všech tvarů i barev nebo taky třeba kopii brnění Jindřich VIII.
Kult sukní
Vzhledem k teplotním rozdílům a náhlým změnám počasí je s podivem, že příslušníci skotských jednotek Britské armády nemají dovoleno natáhnout si pod pánskou sukni kilt, který se tu počítá za právoplatnou uniformu, jakékoliv spodní prádlo. I když: On ten správný kilt má být ušitý z vlny a má vydržet téměř vše po dlouhá léta, turisté si ale většinou domů odváží kilty bavlněné, které jsou cenově dostupné a na údržbu nenáročné.
Když procházíme centrem města, narážíme na dvě svatby. Ta první je klasická skotská, ženich v kiltu a nevěsta v bohatých bílých šatech, u té druhé je nám trochu něco divné, až po chvilce zjišťujeme, že při hromadném focení chybí ženich. Mezi svatebčany ho nikdo ale nikdo nepostrádal, ani ty dvě nevěsty.
Lidé města Edinburgh
V rychlém občerstvení zase prodává parta Pakistánců, znají Prahu, Alexandra Dubčeka, Václava Havla a Milana Kunderu, okamžitě s námi zapředou erudovaný rozhovor, který končí jejich poznámkou, že ten současný český prezident není takový bejk, za jakého se považuje. Přitom nám zabalí jednou takovou porci fish and chips, než jsme si zaplatili, a odmítnou dýžko s tím, že u přátel je tohle zcela normální.
V indické restauraci dlouze vybírám, abych si nakonec objednala jídlo, u kterého je nakreslena jedna chilli paprička z pěti možných. V Edinburghu ale vaří skuteční Indové, kteří svou kuchyni evropských chutím nepřizpůsobují, a tak, po snědení asi pátého sousta, dostávám alergickou reakci, napuchá mi břicho a potím se jako snad ještě z jídla nikdy. Indický personál se baví, já ne.
Atmosféra skotské pohody
Přijedete-li do Edinburghu, začněte návštěvu města výšlapem na pahorek Calton Hill nebo horu Arthu's Seat, výhled z obou kopců na městské panorama je neopakovatelný, kromě toho se okamžitě v té spleti ulic a náměstí zorientujete. V podvečer se pak můžete přidat k místním, kteří se scházejí v parku Holyrood a společně běhají.
Na městě Edinburgh je sympatická jeho bláznivost, různorodost, a přece pohoda a klid. V muzeu za stálou expozici zaplatíte, kolik chcete, nezdá-li se vám káva, kterou vám právě naservírovali, řekněte si o jinou, hraje-li v baru příliš hlasitě hudba, na vaše přání ji ztlumí, reklamujete-li oblečení, prodavačka ani nehne koutkem. A stejně tak se můžete přidat do davů turistů, ale nikdo vás nenutí, město nepatří jenom jim, a jak ho prožijete a vstřebáte, je jen na vás.
Já bych vám jen doporučila, máte-li citlivější žaludek, mírněte se v konzumaci skotské speciality chips with vinegar – hranolky s octem, někdy jde skutečně o test možností vašeho zažívacího ústrojí.
Nový komentář
Komentáře
tak tady bydlí už třetím rokem můj bráška a je velmi spokojený. Lidé jsou tam k sobě uctivější a víc si pomáhají. Tady je to prý uspěchané a hodně lidí myslí jen na sebe a jsou škodolibí
jj sukně a její pohodlí si umí užívat už jen někteří, aj ty ženské už to dnes nebaví
Dobrý den, s přáteli jsem rozjeli nový web se spousty článků, kde mimo jiné naleznete i tipy na výlety. Prosím, podpořte nás svoji návtěvou. děkujeme předem - www.zazitkomanie.cz
Chystam se koncem srpna na poloostrov Argyll - moc se tesim!
Nejen ve Skotsku se nosi sukně, i v Plzni. A taky byl naostro.
Ve Skotsku(v Perthu)mám sestřičku.Snad mi to někdy výjde a pojedu se za ní podívat
Ve Skotsku jsem nikdy nebyla a je mi to líto, snad to brzy napravím. Krásný článek
V Edinburghu jsem byla loni v srpnu, zrovna probíhal festival. Moje poznání ze Skotska: Nedivím se, že Skoti vynalezli tak dobrou whiskey, protože kdybych měla žít v neustálym dešti a šedi, tak jsem nalitá každý den!!! Jo, a v pět hodin už jsou zavřený všechny obchody. Ale dalo se to přežít
ve Skotsku jsem byla před 4 lety skoro dva měsíce, jedním slovem parááááááááda
Jedním slovem krása. Hned bych jela.