Edda přišla na svět v roce 1910 coby první a ještě nemanželské dítě dvacetileté Rachele Guidi a sedmadvacetiletého novináře Benita Mussoliniho. Ten dcerku miloval od prvního momentu a snad se prý hlavně kvůli ní v roce 1915 s její matkou oženil. Rachele pak vydával za svoji jedinou manželku, i když se údajně v roce 1914 tajně oženil s Idou Dalser. Ta prodala svůj salon krásy v Trentu, aby mohla Benita, jenž byl každou chvilku bez práce, finančně podporovat a umožnila mu založení jeho vlastních novin Il Popolo d'Italia. Nicméně přímé důkazy o první tajné Mussoliniho svatbě neexistují. Veškeré matriční záznamy byly zničeny, když se Mussolini dostal v roce 1922 k moci. Bigamie by mohla hned v začátcích jeho kariéry silně poškodit jeho dobré jméno, na němž si na veřejnosti zakládal.
Edda Ciano
Foto: Gstatic, Public domain, via Wikimedia Commons
Mussolini měl s Rachele kromě Eddy ještě tři syny a dceru a všem chtěl dopřát skvělé vzdělání. Edda však byla problematická dívka, která nakonec studia nedokončila. Přes veškerou lásku přiváděla svého otce k šílenství nejen svou vzpurnou povahou. Nesnášel, že utrácela obrovské sumy peněz za oblečení a parfémy a že střídala známosti. Tuto vlastnost ostatně zdědila po něm. Proto rozhodl, že ji napraví svatba. A už jí také našel ženicha z mimořádně bohaté rodiny. Ten ale Eddu zoufale nudil, a ta si navzdory zásnubám našla milence. Ženich se však dopustil jedné velké opovážlivosti, to když se zeptal na Eddino věno. Tím Mussoliniho přímo rozlítil a ten ho vyhodil z domu.
Pak se ale objevil na scéně pohledný diplomat, absolvent filozofie a práv a navíc hrabě Galeazzo Ciano a požádal Eddu o ruku. Navzdory počátečním výhradám nakonec duce souhlasil. Ostatně Edda by si svatbu stejně prosadila. Byla velkolepá! Konala se v dubnu 1930 za účasti čtyř tisíců hostů z řad evropské aristokracie i fašistické smetánky.
Ciano nejdříve pracoval jako atašé na italské ambasádě v Rio de Janeiru, pak se stal konzulem v Šanghaji. Tam už jej doprovázela Edda a tam se také narodil jejich nejstarší syn Fabrizio. Po návratu do Itálie se pak narodila dcera Raimonda a o několik let později syn Marzio. Manželství nepatřilo sice mezi ukázkové, nicméně temperamentní Edda svého rovněž temperamentního manžela všemožně podporovala v jeho politické kariéře. Hlavně díky ní se stal Ciano nejdříve šéfem Mussoliniho tiskové kanceláře, v roce 1934 pak ministrem tisku a propagandy a konečně v roce 1936 ministrem zahraničí.
Ilustrace Eddy na obálce časopisu Time z 24. července 1939.
Foto: Ernest Hamlin Baker, Public domain, via Wikimedia Commons
Edda si zatím buduje image moderní ženy. Jako jedna z prvních Italek řídí auto, nosí kalhoty, koupe se ve dvoudílných plavkách. Obdivuje Hitlera, kamarádí se s Goebbelsovými, prosazuje spojenectví s Třetí říší. V červenci 1939 byla zobrazena na obálce časopisu Time s názvem "Dáma Osy". V roce 1941 málem přišla o život při plavbě lodi, kterou zasáhla bomba při náletu na přístav Valona. To samozřejmě dokázal propagandisticky využít její otec.
Když se začne v polovině roku 1943 v Itálii hroutit fašistický režim, hlasuje Eddin manžel Galeazzo Ciano na zasedání Velké rady za Mussoliniho odstoupení. Nepřeje si, aby Itálie pokračovala ve válce, už dávno změnil názor na fašistický režim. Mussolini je uvězněn a jeho nástupcem se stává maršál Badoglio, který Ciana přímo nesnáší. Po čase však Mussoliniho osvobodí němečtí výsadkáři a ten vytvoří v severní Itálii loutkový stát Republica Salò. Své odpůrce nechá uvěznit a na příkaz Hitlera má s nimi udělat krátký proces. Mezi odsouzenými k trestu smrti za velezradu je i jeho zeť Galeazzo Ciano. Edda marně otce prosí o shovívavost, bije se za manžela jako lev!
Německo-italský benefiční koncert v Římě; vpravo vedle Mussoliniho: zeť (a ministr zahraničí) hrabě Galeazzo Ciano a dcera Edda
Foto: Profimedia
Možná by se Mussolini i smiloval a nechal se svou milovanou dceruškou obměkčit. Ale nemůže! Hitler, který ho nechal osvobodit, je nekompromisní. Také manželka Rachele tvrdě požaduje na manželovi, aby nechal zetě popravit. Nepochopitelné! Edda si zoufá! Nesmí manžela ve vězení navštívit ani o Vánocích. 11. ledna 1944 je Galeazzo popraven. A v ten den dostává Mussolini od Eddy dopis, v němž se ho zříká. Nikdy otci neopustí!
Že hrozí likvidace nejen Cianovi, ale celé její rodině, pochopila vlastně Edda už na podzim 1943, a tak za pomoci přátel tajně dostává do bezpečí neutrálního Švýcarska své tři děti. Sama se do poslední chvíle snaží zvrátit rozsudek smrti svého manžela. Jak víme, marně. Měla Cianovy válečné deníky, obsahující kompromitující informace o spojenectví Hitlera a Mussoliniho. Nabízela je výměnou za život svého manžela. Jenže Hitler i Mussolini odmítli. Proto volí na poslední chvíli útěk do Švýcarska i ona. Pomáhá jí tehdejší přítel, italský pilot a pozdější slavný módní návrhář Emilio Pucci, který ji vybaví nabitou zbraní, aby zastřelila každého, kdo by jí bránil v útěku. Deníky pašuje Edda pod sukní coby chudá těhotná žena. Útěk se jí podaří a Pucci se vrací do Itálie, kde je zatčen a vězněn, ale nakonec i jemu se podaří z vězení uprchnout.
Ve Švýcarsku dostala Edda z humanitárních důvodů azyl, ale musí žít pod trvalým dohledem. Nejdříve v klášteře a pak skončí na psychiatrické klinice kvůli hlubokým depresím po manželově smrti. Deníky mezitím prodala Američanům, za což si vysloužila opovržení Italů. Nebylo to z nějaké lásky k pravdě. Důvod byl prostý. Potřebovala peníze. Po skončení války se i s dětmi vrátila do Itálie. Nový režim si s ní ale nevěděl moc rady.
Byla přece dcerou diktátora, ale na druhé straně zachránila a zpřístupnila pro historiky důležité dokumenty odhalující pravou tvář fašismu. Nakonec byla odsouzena za kolaboraci s fašistickým režimem ke dvěma letům internace na nehostinném ostrově Lipari severně od Sicílie. Tady prožila poslední lásku svého života. Stal se jí mladý komunista a bývalý partyzánský velitel Leonida Bongiorno, který měl na starosti dohled nad internovanými osobami. Po roce byla Edda na amnestii propuštěna. Komplikovaný vztah neměl samozřejmě naději na budoucnost a nejspíš by se nikdy nedostal na veřejnost, kdyby náhodou v roce 2009 neobjevil Leonidův syn Edoardo v pozůstalosti 36 Eddiných dopisů z let 1945-1947 adresovaných jeho otci, který je ukryl v krabici od bot. Samozřejmě to byla senzace! Komunista a prominentka fašistického režimu.
Edda Ciano se po návratu z Lipari věnovala vydavatelské činnosti a výchově dětí. Zemřela v roce 1995 ve vysokém věku 84 let. Kvůli smrti svého manžela nikdy neodpustila otci, ale ani své matce. Eddiny děti se vyhýbaly jakékoli publicitě a střežily si svá soukromí. Větší pozornost vzbudil snad jen ten nejstarší syn Fabrizio, když v roce 1991 vydal autobiografickou knihu s velmi výmluvným názvem Když dědeček nechal zastřelit tatínka…
Zdroje info: Ducretová Diane: Ženy diktátorů, 2011, Windgassenová Antje: Spojeny s mocí, 2006, Historická červená knihovna 2017
Nový komentář
Komentáře
Děkuji