Nechtěná izolace, která trvá už celé týdny, si postupně vybírá svou daň. Doma se stupňuje nervozita, rodiče jsou na pokraji sil, děti už nebaví neustálé sezení nad knihami a před učením upřednostňují mobily a tablety. Na řadu tedy přichází neposlušnost a neposednost a rodičům vstávají vlasy hrůzou. Co tedy dělat, aby doma zavládla příjemná atmosféra? Stačí se podle Rajhračky.cz držet tří základních rad dětských psychologů.

1. Denní rozvrh

Plynulé fungování rodiny během dne či týdne je důležité jak pro dospělé, tak i pro děti. Jakmile do domácnosti vstoupí chaos a nejistota, v rodině to může skřípat a dítě začne odmítat povinnosti či domácí úkoly. Jak říká odbornice Dětského fondu Simona Pretzová, prvním krokem k úspěšnému zvládnutí karantény se školáky je vytvoření tzv. kontraktu s dítětem. „Důležité je přesné znění vzájemné dohody s jasně vyjednanými podmínkami pro obě strany. Děti totiž přijímají velmi těžko, pokud z našich dohod polevíme. Paradoxně to platí i v případě, kdy máme pocit, že samotné dítě nás tlačí k jejich porušení,“ uvádí odbornice s tím, že vybudování důvěry v rámci společné dohody s dítětem je důležité i při rozvrhu dne. Dítě se totiž učí pravidelným rituálem, když je však v chaosu, reaguje neposlušností.

Děti jsou naučené ráno chodit do školy, v rozvrhu dne by proto neměly chybět ranní rituály s tím spojené. „Ráno vstaňte, umyjte si zuby, dítě převlékněte do školního oblečení. Tepláky či pyžamo nepřidávají pocitu školní povinnosti. Pokud je to možné, najděte oddělený prostor v domácnosti, kde se může dítě učit. Jinak reaguje v pyžamu na zemi, jinak to vypadá, když pracuje za stolem. Vytvořte dítěti rozvrh a vyhraďte čas na svačinu či přestávku. Čas na učení by měl být jasně definován a neměl by ho ovlivňovat jakýkoliv vnější faktor. Pomoci může i použití zvonku, abyste naznačili začátek a konec hodiny,“ doporučuje odbornice.

Poradna pro rodiče Rajhračky.cz

2. Učení zábavnější formou

Od chvíle, kdy se uzavřely školy, je na rodičích, aby udržovali mozek dětí v pozoru, trénovali s nimi paměť a rozšiřovali všeobecné znalosti. Povinné školní úlohy je občas vhodné vystřídat za zábavnými a naučnými hrami a také je zařadit do denního rozvrhu. Podle odbornice mají takové formy učení velký přínos při samotné výuce. „Hry jsou podvědomě spojené s příjemnými zážitky. Děti při nich mohou svobodně tvořit a fantazírovat. Je pro ně přirozenější učit se hrou nebo s hračkami,“ říká. Vhodné hračky pomáhají udržovat v hlavě znalosti, které by si děti za běžných okolností opakovaly ve školních lavicích.

„Ideální hry do karantény, kdy jsou zavřené školy a děti mají omezené možnosti vzdělávání a rozvoje, najdou rodiče na stránce hravyden.cz. Děti nejenže zabaví, ale dají jim také nové znalosti a dovednosti. Na stránce jsou k dispozici i nápady a rady, které hry zvolit. Rodiče se tam dozví, které hry jsou nejvhodnější na procvičení slovní zásoby, rozšíření všeobecného přehledu či na podporu finanční gramotnosti. Hry jsou rozděleny také podle věkových kategorií dítěte,“ radí Pretzová.

Na intelektuální rozvoj a využívání dětského potenciálu mají příznivý vliv i vědecké a kreativní hry. Díky nim školáci hravým a velmi kreativním způsobem poznávají základní principy fyziky, chemie, biologie či techniky. „Pro ty nejmenší, kterým chybí školka, jsou vhodné manuální hry či hry na poznávání barev či tvarů. Stimulují kreativitu a fantazii, podporují logické myšlení a jsou dobrým pomocníkem pro rozvoj trpělivosti či motorických dovedností, s nimiž je spojen i vývoj řeči,“ říká odbornice.

3. Psychická pohoda rodičů

Lidé zvládají vypjaté situace lépe, pokud mají naplněné základní potřeby. Pak dokáží přispět k naplňování potřeb jiných. „V těchto časech je důležité a zdravé myslet i na sebe. Starat se o sebe nejlépe jak umíme, udělat si alespoň jednou za den radost, a pak zkusit udělat radost někomu druhému. Děti jsou toho svědkem. Často si to neuvědomujeme, ale pozorují nás a nezapomínejme, celou dobu se od nás učí. Chvilka klidu pro nás samotné je zcela v pořádku,“ radí Pretzová. Někomu přitom může stačit zavolat kamarádce, jiným stačí hluboký nádech a výdech.

„Zažili jsme i situace, kdy se celá rodina včetně dětí ještě před pandemií hádala, ale nakonec se ukázalo, že rodiče jen přestali trávit čas spolu jako pár. Je třeba myslet i na to, že rodiče jsou zároveň partneři.,“ uzavírá Pretzová.

Více na Rajhračky.cz

Reklama