mn

Snad každá žena poznala v nějaké míře nepříjemné potíže spojené s menstruací.  Jako dysmenorea je označován syndrom, který je charakterizován bolestmi v podbřišku objevujícími se těsně před začátkem menstruace a končícími zhruba druhý až třetí den menstruačního krvácení. Bolesti mohou být tupé až kolikovité, mírné až silné znemožňující běžný denní režim. Často je bolestivá menstruace doprovázena dalšími příznaky, jako je bolest hlavy, bolest zad, nevolnost, průjem až kolapsový stav. Zhruba 30-50 % žen se během svého života setká s bolestivou menstruací, častěji ale s mírnější formou.

Nejčastěji se setkáváme s primární dysmenoreou. Jde o funkční poruchu, kde se nepředpokládá závažné onemocnění nebo porucha orgánů. Objevuje se u mladých žen asi dva roky po menarché (první menstruace), kdy začíná dívka ovulovat. Většinou mizí po vaginálním porodu. Dysmenorea se objevuje pouze při ovulačních cyklech. Příčinou bolestí je nadměrná tvorba látek zvaných prostaglandiny, které jsou produkovány děložní sliznicí. Prostaglandiny způsobují nadměrné stažení hladké svaloviny dělohy, dochází k nedostatku kyslíku a nedokrvení děložní svaloviny. Důsledkem těchto změn je křečovitá bolest. I ostatní potíže doprovázející dysmenoreu jsou připisovány účinku prostaglandinů. Bolest může být různé intenzity, avšak se začátkem menstruace se zmírňuje. Kromě vlivu prostaglandinů se může na menstruačních bolestech podílet i mechanická překážka v odtoku menstruační krve, která je způsobena nepříznivým zakloněním dělohy nebo nadměrným stažením svaloviny v okolí děložního hrdla. Velkou roli hraje i psychika ženy. Pokud je dívka okolím zastrašena a špatně poučena, že menstruace je nepříjemná a bolestivá, může ji tak potom opravdu pociťovat.

75-80 % žen pomůže podávání léků ze skupiny nesteroidní antiflogistik, ke kterým patří například ibuprofen (Ibalgin), nimesulid (Nimesil) nebo kyselina tiaprofenová (Surgam). Jejich mechanismus účinku spočívá v blokování vzniku prostaglandinů, které hrají ve vzniku bolesti klíčovou roli. Kromě tlumení bolesti mají tyto léky ještě protizánětlivé účinky a také snižují teplotu. Pro optimální účinek léků z této skupinu je důležité, aby je žena začala užívat tři dny před začátkem menstruace v obvyklých terapeutických dávkách.

Kromě léků tlumících bolest je u dysmenorických potíží velmi účinné podávání kombinované hormonální antikoncepce. Estrogenní složka antikoncepce blokuje ovulaci. To je v terapii žádoucí, jelikož je dysmenorea spojena s ovulací. Gestagenní složka antikoncepce brzdí růst děložní sliznice, a tím se snižuje množství produkovaných prostaglandinů. Žena tak pociťuje výrazné zmírnění menstruačních bolestí, krvácení je mírnější a kratší. Kromě kombinované hormonální antikoncepce je možné užívat i antikoncepci jednosložkovou pouze s gestagenem.

Jako podpůrnou léčbu je možné podávat vápník, hořčík, vitaminy A, D a B2. Menstruační bolesti může žena ovlivnit i jinak než léky. Zdravou stravou se může předejít nerovnováze prostaglandinů. Žena by měla hodně pít, jíst zeleninu, ovoce, cereálie. Vyhýbat by se měla nadměrnému příjmu cukrů, bílé mouky a živočišných tuků. Rostliny, jako je třezalka, kopřiva, měsíček lékařský, mořské řasy působí na zmínění křečí a zlepšují náladu. Je možné je užívat ve formě čajů, kapslí nebo kapek.     

Příznivý vliv na zmírnění bolestí má teplo v jakékoli formě. Je možné přikládat teplé obklady na podbřišek, nebo se koupat či sprchovat v teplé vodě.

K relaxaci svalstva dochází i při masáži břicha a bederní oblasti páteře. Žena si ji může zpříjemnit použitím vonných masážních olejů. Při masáži zad je vhodné využít i akupresury, při které se dolní částí palce jemně tlačí a současně pohybuje nahoru a dolů mezi druhým a třetím bederním obratlem, zhruba 20-30krát.

Dalším krokem k uvolnění svalstva pánve je cvičení. Většina žen, které trpí menstruačními bolestmi, bohužel nemají náladu cvičit. Základem je naučit se hluboké prodýchnutí pánevní oblasti, které navodí celkové uvolnění. Důležité je zvládnout břišní neboli brániční dýchání. Pro nácvik je nejvhodnější poloha vleže s dlaní položenou na břiše. Při volném dýchání se břišní stěna zvedá a klesá, jako by se nafukoval a vyfukoval balonek. Je důležité, aby se břišní stěna vyklenula nejen činností břišních svalů, ale i stlačením bránice. Příkladem vhodného cvičení s využitím hlubokého pánevního prodýchnutí je známá „kočička“. V poloze v kleku s opřenýma rukama o zem se začíná nádechem s uvolněním břicha, následuje prohnutí v bedrech a zvednutí hlavy. V této poloze se chvíli setrvá a normálně se dýchá. Při posledním výdechu se ohne bederní páteř, zakulatí se a břišní svaly se intenzivně stáhnou. Pravidelně se několikrát střídá prohnutí a zakulacení beder s nádechem a výdechem.

Sekundární dysmenorea se oproti primární dysmenoree vyskytuje zpravidla po 30. roce života ženy. Ve většině případů má organickou příčinu, která spočívá v chorobném procesu v malé pánvi. Nejčastější příčinou sekundární dysmenorey je pánevní endometrióza a děložní myomy. Endometrióza je nemoc, při které se nachází děložní sliznice mimo dělohu. Vyskytovat se může prakticky kdekoli, nejčastěji v oblasti vaječníků, děložní stěny, pobřišnice, střev, atp. Jejími dalšími příznaky kromě dysmeorey je neplodnost, bolesti při pohlavním styku a nepravidelná silná menstruace. Léčí se buď podáváním hormonů nebo chirurgicky, kdy se odstraní dostupná ložiska endometriózy, popřípadě se rozruší srůsty v malé pánvi. Děložní myomy jsou svalové uzly, které vychází z děložní stěny. Léčba spočívá buď v odstranění jednotlivých myomů, pokud to je to technicky proveditelné a žena si přeje otěhotnět. Pokud žena těhotenství už neplánuje, je možné přistoupit k radikálnímu výkonu – odstranění celé dělohy.

Autorka je lékařka Gynekologicko-porodnického odd. Nemocnice Strakonice, a.s.