Jednatřicetiletá Jolana při slově zubař omdlévá. Její vzpomínky na školního zubaře, necitlivého to muže, založily pevné základy fóbie ze zubařského křesla. Svého synka odvedla k zubařce až poté, kdy se mu v pusince začaly objevovat podivné černé útvary. Kdy jít s dítětem poprvé k zubaři a jak se o zuby starat? Na to najdete odpovědi u pražské zubařky MUDr. Olgy Bisové.
Jako maminku malého dítěte mne zajímá, jak vybrat zubaře pro své dítě a kdy nejdříve, případně nejpozději zajít k zubaři?
Naše ordinace se opravdu zabývá v první řadě prevencí dětského i dospělého chrupu. To znamená, že se snažíme působit na naše klienty ve směru ne následné léčby důsledků nesprávné hygieny a životosprávy, ale zvláště u dětí začít v bodu A, což znamená v době začátku prořezávání prvních zoubků miminka.To bývá v průměru kolem šestého měsíce po narození dítěte. Maminka by měla přijít kolem čtvrtého nebo pátého měsíce dítěte. Já spolupracuji s dětskou lékařkou, která doporučuje maminkám novorozenců též včasnou návštěvu zubního lékaře.
Co se na první schůzce bude dít?
Na první schůzce jde hlavně o instruktáž maminky ohledně péče o zoubky dítěte a o vysvětlení správné životosprávy ve vztahu ke chrupu dítěte. Povíme mamince jak to u nás chodí, co se bude dít na dalších schůzkách a jak často budou vhodné pro její dítě.
Jaká doporučení pro rodiče máte?
Výborné je chodí-li rodiče i děti k jednomu tzv. rodinnému lékaři. Rodiče si u nás mohou brát děti sebou i na svoje ošetření. Děti si u nás hrají a tím k nám získávají přátelský vztah. Těší se k nám a dobře s námi spolupracují. Jinak všechny děti si sami zveme dvakrát ročně na preventivní prohlídky, aby si zvykly na pravidelnost. Každému se individuálně věnujeme a snažíme se i při ošetření postupovat tak, aby dítě nic nebolelo a ono nezískalo fobii z ošetření. Dítě se kolikrát dívá, jak ošetřujeme maminku nebo sourozence a dokonce ošetření i závidí.
Jaké mýty v prevenci a péči o zuby existují?
Myslím, že rodiče stále mají představu, že zubní lékař se navštěvuje až tak po čtvrtém roce dítěte i později. Zvláště najdou-li rodiče již viditelný kaz. Stejně tak dospělí mají ve zvyku chodit k lékaři až při problémech. V těchto případech již u nás většinou musí dojít k nějakému zákroku, kterému by se dalo prevencí předejít.
Ve vaší ordinaci působí i hygienistka. Kdy se s ní pacient setká?
S hygienistkou se u nás klient setká okamžitě při první návštěvě. Je nutné, aby lékař prohlížel čistý chrup bez zánětu dásní a zubního kamene. Jinak nelze ošetřovat lege artis. Děti se poprvé setkají na hygienické instruktáži kolem pátého až šestého roku. Další její péče o klienta je individuální. Určujeme klientovi tzv. recally, což jsou opakované návštěvy v časových intervalech. Hygienistka se v podstatě stará o čistotu zubů nad dásní, ale také pod dásní. O práci hygienistky a její spolupráci s ordinací by se dalo hovořit samostatně. Je toho více k povídání.
A na závěr jsem požádala o několik zásad v péči o chrup u malých dětí.
Kdy čistit je jednoduché, ráno po snídani a večer po večeři je to nejmenší, co pro zoubky dětí můžete udělat. U náročnějších nebo složitějších případů učíme čistit po každém jídle, a hlavně nic sladkého během noci.
Čím čistit je malinko složitější. Doporučujeme kartáčky podle věku dítěte, jeho zručnosti a typu chrupu. U starších dětí potom přidáváme flosování a případně jednosvazkové kartáčky atd.
Vše přísně individuálně podle potřeby klienta, ať už malého, nebo dospělého.
Jak čistit je asi nejsložitější a nedá se dobře vysvětlit bez názorné ukázky. Naše hygienistka učí každého klienta čistit jeho vlastní chrup, až ho dovede k dokonalosti.
Nejde o to, čistit si zuby v koupelně dlouho. Jde o to, být tam nezbytně dlouho a mít dokonale čistý chrup.
Nový komentář
Komentáře
Suzanne: některé opravdu bolí. Prodělala jsem čtyřhodinovou dvojitou resekci - předesílám, že ambulantně. Lokální umrtvení v tomto případě opravdu nepostačovalo. Ještě dneska je mi z toho na nic. Nikomu to nepřeji zažít.
Eva_Fl: je, já jsem pitomá, já jsem četla "nepoužívám vůbec"
Jinak nevím o tom, že by mě zubařský zákrok v posledních pár letech bolel...Ale některé zákroky příjemné nejsou, to ne
Eva_Fl: když zub po zubu, tak Možná to nahradí i mezizubní prostitutky (vlastně štětky ), mně pořád něco někam zalejzá, tak musím šťourat Ale uvažuju o mezizubní spršce
Jaka bolest u zubare? Tuhle me Aja ujistovala, ze v Cesku uz nezijete na stromech a u zubare prece uz davno nic neboli!
Suzko - ja si je i timhle cistim poctive, zub po zubu a dlouho. A mezizubni stetky a nite pouzivam a vubec.
po extrakci přece
Jo a taky jsem jednou po exktraci málem vykrvácela, ta dobračka zubařka mi zapomněla dát na ránu tampon a já seděla doma, plivala každých 10 vteřin krev a po hodině už jsem nebyla ani schopná se zvednout a jít na pohotovost, byla to už večer. Naštestí přišel můj mužík a odtáh mě tam. Ale jinak se zubaře vůbec nebojím chodím pilně a vždycky se cítím ošizená, že mi nic nedělaj
Beruška Elliah: Lituju tě, já to podstoupila a od tý doby vím, jak snadno se dá zubařský křeslo sklopit do polohy ležmo Jsem tam zkolabovala A to mi tu osmičku, křivě rostlou, dlabal dost fyzicky zdatný zubařík. Nadával sprostě a trvalo mu to půl hodiny Byla jsem pak 14 dnů na nemocenský a vypadala jak veverka. Jediný klad byl, že jsem nemohla otevřít hubu, takže jsem byla na tekutý stravě a krapet pohubla. Držím palce
Teda ze zubařů mám taky fobii, ale holt tam člověk chodit musí a pořád lepší chodit jednou za půl roku než potom shánět zubaře, když už je bolest nesnesitelná
Ďáblík: Radši půjdu 10x na gyndu než 1x k zubaři.
Mám taky děsnou zkušenost se školní zubařkou, říkali jsme jí Drákulova vdova Malá tlustá, stará, šedivá, při vrtání na nás lehala a funěla, umrtvovací injekce se nedávaly (já nikdy ani potom žádnou neměla)
Zubař je to jediné, čeho se v životě bojím víc než bolestivého umírání. Protože u zubaře bolestivě umírám a ještě k tomu s hubou dokořán.
Bridgetj: ten můj taky trpěl, takhle sprostě nadávat jsem ho ještě neslyšela, normálně bych se tomu i zasmála, ale s pusou dokořán a ještě umrtvenou mi to nešlo.
Přesně jako Jolana mám strašné vzpomínky na školního zubaře. Dnes je mi 37 let, u zubaře jsem jako doma, protože jsem si teprve teď uvědomila, že chci mít hezký a rovný zuby. Jsem po dvou operacích, včetně plastické dásní, čekám na rovnátka a počítám, že za rok, možná dva se budu moci smát bílými zuby od ucha k uchu. Asi rok si čistím zuby několikrát denně, několika kartáčky a pouze zeleným Elmexem nebo Senzodynem F.
Bridgetj: Ne nadarmo se říká,že zdravý člověk je jen špatně prohlídnutý člověk. Myslím, že společně bychom doktorům mohly posloužit jako docela slušná učební pomůcka. Taky se na mně příroda pěkně vyřádila. Ale kdo je dokonalý? (I když některé ty krásné modelky a manekýnky... radost pohledět)
Najít dobrého zubaře, který přibírá pacienty je nadlidský úkol takže doporučení, že člověk si má vybrat...
Existuje ústní vody, kterou po vyčištění zubů použijete a špatně vycíděná místa se zbarví... Někdy si to fakt zkuste
Eva_Fl: Podle všech zubařů, se kterými jsem mluvila, je to úplně fuk, důležité je prostě dobře vyčisti. A udělat to dobře nebo to odfláknout můžeš s mechanickým i elektrickým (u toho to prý víc svádí, protože se spolehneš na jeho pohyb). Prostě musíš zajet všude
Já používám Curaprox supersoft, nitě i mezizubní kartáčky. Dlužno říct, že po pár letech péče (nejen zubařské) mám zuby konečně v pořádku. Ale sehnat dobrého zubaře, který vás vezme dřív jak za měsíc, to je opravdu kumšt. Měla jsem rodinnou, jenže otěhotněla, její náhrada taky, třetí náhrada neotěhotněl, ale odešel na nehrazené pracoviště (2,5x větší platby)...
Já mám zuby taky hrozné a nevím po kom, vydlážděné už od základní školy, v těhotenství se mi ulomila po ukousnutí okurku jednička, tak mi ji vyspravili, ale pak mi synáček jako bouchl hlavičkou o pusu a mě obě jedničky odumřely, takže je mám zablombované a ještě šedé. Ostatní zuby spíše do žluta i přes veškeré čištění. Před dvěma týdny mi jednu stoličku trhali, protože se mi kousek po ukousnutí chleba (čertsvého!) ulomil a zbyl tam jen amalgám a torzo zubu. No, trhali se to nazvat nedá, spíš vybagrovali, prý jsem měla kuriózní kořen. Proč já musím mít věčně nějaké anomálie. Doteď to nemám zahojené. Myslím, že až umřu, vystaví mě na nějaké zdrávce jako exponát. Vždycky, když mi něco je, tak doktoři zjistí, že to mám jinak než bych měla - např. abnormálně velké čelní dutiny, zdvojenou dělohu. To si naši moc nedali záležet.
Bridgetj 17: chodící učebnice pro mediky ...
Nedávno se na mě "rozlítila" moje matka, protože jí moje dcera říkala, že se dříve nevěnovala dětským zubům taková pozornost. Něco jako "vždyť jste si zuby čistili, ne?!" Tak jsem opatrně začla: a) Kdy jsem byla poprvé u zubaře? - Ve třech letech se zubním kazem ), pak s rodiči už vůbec. Chodilo se jen na povinné prohlídky zubní ve škole, o kterých rodiče nebyli informováni. b) Přečišťovali nám rodiče zuby? - Ne, od té doby, co jsem se naučila rejdit kartáčkem v puse, tak si mě nikdo nevšiml. c) Kdy se čistili ráno zuby? - Před jídlem (po snídani jsem si je začala čistit až jí sama na ZŠ, když mi to přišlo nějaké nelogické). d) Jedlo se večer jablko už s vyčištěnými zuby? - Ano. e) Čistil někdo dětem zuby po podání sirupových léků (zvláště antibiotik?) - Ne. Atd. - takže nakonec jsem od mytky dostala za pravdu.