Dnes je Valentýn, svátek zamilovaných, a tak se i do rubriky Domácnost přímo nabízí něco k tématu. Co se takhle přitulit pod dvoudeku?

dvoudeka

Ne nadarmo je tenhle „vynález“ přisuzován Francouzům. Aby ne, když mají pověst vyhlášených milovníků a gurmánů života.

Když usínat v náručí milované osoby, tak pod jednou dekou. Je to příjemné, něžné. Cítíme blízkost toho druhého, sounáležitost a nerozlučnost. Ani přikrývka nám nebrání v pocitu, že patříme k sobě, že se navzájem dotýkáme, zahříváme a dělíme o pohodlí.

Má to svoji logiku a zní to romanticky. I postel s jednou velkou dekou se snáze stele a působí úhledně a spořádaně. V tom budeme možná s Francouzi zajedno. K tomu nepotřebujeme ani dvoudeku, když jsme zamilovaní, stačí nám ta jedna.

Ale co když jeden z partnerů je noční „cestovatel“? Všelijak se vrtí, otáčí, rotuje a zamotává, takže vy se celou noc přetahujete o ten svůj kousek a váš spánek nestojí za nic. Ten druhý je spokojeně zarolován do své kukly a vám táhne na záda nebo na nohy.

A co když je jeden výrazně vyšší než druhý, nebo jeden zimomřivý a druhý horkokrevný?  

Je i v tomto případě dvoudeka ideální, nebo je lepší, aby měl každý svou? Co si o tom myslíte?