Pravděpodobně přicházíte do kontaktu také s pacientkami s rakovinou prsu.
Karolina Kašparová: V mé péči jsou pacienti s širokým spektrem nádorových onemocnění, ale ženy s nádorovým onemocněním prsu tvoří valnou většinu. Jedná se o ženy, které jsou pouze sledovány pro vysoké riziko vzniku rakoviny, či sledovány po již úspěšné léčbě, ženy v probíhající léčbě ve fázi, kdy mají obrovskou šanci na vyléčení, ženy v léčbě, v nevyléčitelné fázi onemocnění.

Stanislav Strolený: V poradně pro onemocnění prsu vyšetřujeme pacientky z preventivních důvodů při rizikové anamnéze a pro různé zdravotní obtíže v oblasti prsů. Hlavním cílem je právě co nejčasnější diagnostika nádorových onemocnění prsu a návrh nejvhodnější léčby.

Naším tématem je rakovina prsu a význam pomoci blízkých v nemoci. Vnímáte jako lékaři osudy svých pacientek?
Karolina Kašparová: Samozřejmě. Období diagnózy a rozhodování o léčebném postupu je pro každou ženu velmi náročné. Na prvním místě je strach o to, zda a jak zvládnou léčbu, a zda se jim podaří boj s nemocí úspěšně vydržet a přežít. A to všechno hned zpočátku řešíme v kontextu celého jejich života. Již v rámci našeho prvního setkání řešíme rodinnou situaci, pracovní podmínky, způsob trávení volného času. Často i v rámci prvního setkání si povídáme o důvodu jejich onemocnění. Zde jako jeden z důvodů uvádím prodělaný stres. A to je okamžik, kdy se mi řada žen svěří s nějakým těžkém životním obdobím, které mají za sebou. Ať už péči o těžce nemocného partnera, rodiče či jiného příbuzného, nebo rozvod, dlouhodobé neshody ve vztahu, pracovní přetížení a podobně. S přibývajícími návštěvami pak osudy pacientek košatí, náš vztah se, troufám si říct, prohlubuje. Mně utkvívá spousta detailů z jejich životů, na které při dalších kontrolách můžeme navazovat a společně je i prožívat. Radovat se z úspěchů dětí, přírůstků do rodiny, či slzet při onemocněních či ztrátě blízkých.

Stanislav Strolený: Při odborných konzultacích odebíráme co nejpodrobnější anamnézy k přesnějšímu určení možnosti vnějších vlivů na současné potíže. Nejen údaje zdravotní, ale také anamnézy pracovní a rodinnou. Všechny tyto informace vytváří jeden životní příběh.

Takže s pacientkami mluvíte o jejich zázemí.
Karolina Kašparová: Ano, každé ženy se hned při prvním setkání ptám na rodinné a sociální uspořádání. Zda žije sama, v partnerství, v bytě, či domě, má-li někoho, kdo bude ochoten jí pomoci. U pracujících řešíme míru pracovního zatížení, často i kolektiv, zda je vstřícný, zda pacientku podpoří, či naopak. Řada žen během terapie raději chodí do zaměstnání. Pokud to charakter jejich práce umožňuje, snažím se udělat maximum, aby mohly. Pokud je zaměstnání během léčby neproveditelné, a pacientka se dostává do svízelné finanční situace, vždy se snažím pomoci, navést ji na různé organizace apod.

Stanislav Strolený: Velmi často už na první schůzku nepřichází pacientka sama. Podle zvoleného doprovodu lze společně s anamnestickými údaji zázemí odhadnout. Následně jsou tyto informace důležité pro celý průběh budoucí léčby, která probíhá z větší části ambulantně.

Dá se říct, že i vy sami jste jejich podporou?
Karolina Kašparová: To by asi měly spíše odpovědět pacientky. Já velmi doufám, že ano, snažím se pro to dělat maximum. Vždy, když se děje něco akutního, snažím se pomoci. Pacientky na mne mají email, mobilní telefon, mohou se ozvat, kdykoliv mají nějakou nejistotu. Pro řadu žen je počáteční období opravdu velmi náročné, mají mnoho dotazů a nejasností, pak je náš kontakt intenzivní. Ale to si myslím, že je správné, vše na počátku podrobně vysvětlit, zažít, vědět, jak vše bude. To myslím je velmi důležité pro celkové vnímání a srovnání se s onemocněním.
Ale protože přeci jen mé možnosti podpořit ve všech potřebných oblastech všechny ženy nejsou neomezené, vytipovala jsem aktivní ženy mezi svými pacientkami, a ty podpořila a vyzvala k založení pacientského sdružení v našem městě a okolí. Teď jsme u jeho zrodu, ale myslím, že to bude pro všechny obrovským přínosem.

Stanislav Strolený: Jestli mne pacientky považují za podporu, není otázka pro mne. S celým týmem se snažíme pacientkám věnovat co nejvíce dostupného času a informací k vysvětlení postupu k určení diagnózy a nejvhodnějšího léčebného postupu. Léčba pak probíhá jen v souladu se souhlasem pacientky.

Připravujete pacientky také na chirurgické zákroky? Jak dlouho jsou pak ještě ve vaší péči?
Karolina Kašparová: Já ne.

Stanislav Strolený: Při nekomplikovaném průběhu trvá předoperační příprava asi týden, hojení operačních ran 2 až 4 týdny a současně do 2 týdnů máme k dispozici výsledky definitivních histologických nálezů. V našem systému předáváme pacientky se všemi výsledky po zhojení do péče onkologické ambulance k dalšímu dovyšetření, léčbě a dispenzarizaci. Kontrola v prsní poradně je možná kdykoli při zdravotních obtížích. Další naše plánovaná kontrola je po 6 měsících.

Co je pro vaše pacientky důležité?
Karolina Kašparová: Samozřejmě všechny chtějí být zdravé. Nejvíce se ale obávají nutnosti podstoupit chemoterapii. Ta je stále v laické veřejnosti obrovským strašákem. Pokud tato varianta nastane a chemoterapie je v léčbě indikována, pak se nejvíce ze všeho obávají ztráty vlasů a nevolnosti. Je pak pro ně velmi důležitá informace, že nevolnosti už dnes opravdu umíme velmi dobře předcházet, aby vůbec nenastala. A co se týče ztráty vlasů, tak si zde neodpustím zdůraznit, že to zrovna na mém pracovišti je již také minulostí. Nově jsme pořídili přístroj, který zabraňuje vypadávání vlasů při léčbě chemoterapií.

Stanislav Strolený: Nejdůležitější je individuální přístup, jak k pacientkám, tak i k léčbě daného typu nádorového onemocnění. Snažíme se předat všechny získané informace pacientkám vhodnou, srozumitelnou formou a navrhnout nejlepší postup léčby podle doporučení multidisciplinárního indikačního semináře. Pokud mají ženy důvěru k našemu návrhu, pak obvykle probíhá léčba s nejlepšími výsledky.

Myslíte si, že podpora partnera, rodiny má vliv na pozitivní vývoj léčby vašich pacientek s rakovinou prsu?
Karolina Kašparová: Rozhodně! Psychická pohoda je důležitou součástí našeho fyzického zdraví obecně a při léčbě rakoviny to platí dvojnásob. Je to léčba náročná a bez podpory okolí se neobejde ani ta nejsilnější osobnost. Většina žen přichází především k léčbě, ale i na pravidelné kontroly, v doprovodu někoho z rodiny. A to je dobře. Já jsem navíc vždycky ráda, když dorazí „jeden pár uší navíc“. Protože informací bývá mnoho a na jednoho nezkušeného, někdy i vystresovaného, laika prostě příliš k zapamatování.

Stanislav Strolený: Všechna nádorová onemocnění výrazně ovlivňují život nejen nemocných, ale všech jejich blízkých. Každý se s tím vyrovnává po svém avnější projevy chování se postupně s časem mění. Pokud má nemocný dobré zázemí rodiny, pak i přijetí této diagnózy je o něco méně těžké, a je jedním z dalších důvodů, proč se chtít vyléčit a s onemocněním bojovat.

Setkáváte se i s opačným případem, že tuto podporu ženy nemají?
Karolina Kašparová: Naštěstí opravdu velmi zřídka. Někdy jsou období, kdy dojde k partnerským problémům, někdy zasáhnou do vztahu např. sexuální neshody. Zcela přirozeně vznikající během náročné terapie či následkem operačního zákroku, kdy žena se již necítí být krásná jako dřív. Vzácně to vede i ke krachu vztahu, ale musím říct, že se to naštěstí většinou nějak zvládne. Ale když není partner či rodina, podpora často přijde i z jiných míst. A mnohdy je pro mne dojemnější než ta podpora rodinná. Často přijde kamarádka, sousedka, která je ochotná dojíždět dennodenně několik týdnů společně na radioterapii do Prahy. Nebo bývalá žákyně, která ochotně dochází nezištně domů aplikovat injekce a infuze. Popřípadě kolega ze včelařského spolku, který pravidelně přibíhá do ordinace pro cokoliv, co je potřeba. Vznikají i přátelství mezi pacientkami, které se seznámily na pooperačním oddělení. Chodí pak na kontroly vždycky spolu a mně trvá rok než konečně odliším, která je která. Přátelství vznikající na stacionáři při aplikaci chemoterapie, kde je někdy tak veselo, že ve vedlejší ordinaci neslyším vlastního slova. Doufám, že to není můj naivní pohled na svět, ale já doufám a věřím, že v těch těžkých životních chvílích každá žena najde alespoň jednoho anděla, který ji během toho všeho podpoří.

Stanislav Strolený: Jen ve výjimečných případech je léčebný postup ovlivněn ohledem na partnera, hlavně při operačních výkonech s nutností odstranění celého prsu. Obvykle však v rozhodování převáží zdravotní hledisko. Nejčastěji se negativní vliv okolí projeví odkládáním léčby preferencí péče o jiného rodinného příslušníka před vlastním zdravím.

Chcete se o rakovině prsu dovědět více? Na stránkách partnera našeho projektu portálu www.mojemedicina.cz a stránky www.jetooprsa.cz najdete kromě užitečných informací o boji s nemocí také příběhy pacientek nebo třeba interaktivní kvíz, v němž si ověříte, zda také nevěříte nebezpečným mýtům o tomto onemocnění.

Čtěte také: 

Reklama