Zdroj foto: Shutterstock
Dnes bychom měli být na pozoru, protože to, co bylo dříve považováno za magické, bylo často ve skutečnosti jedovaté. Lidé věřili, že právě díky těmto rostlinám budou chráněni před zlými duchy, nemocemi, nebo že jim naopak rostliny nadělí štěstí, peníze či nadpřirozené schopnosti.
Mezi rostliny, o kterých dnes s jistotou víme, že jsou jedovaté, ale dříve byly používány jako léčivky patří například náprstník, blín, rulík nebo durman. Pojďme se podívat na další dvě rostliny, které se pojí s více než jednou pověrou.
Mandragora lékařská
Právě mandragora patří mezi rostliny, které jsou opředeny mnoha (často i protichůdnými) pověrami. Ve středověku se například věřilo, že vyroste pouze pod šibenicí, na místě, kam dopadla moč nebo sperma odsouzeného. Lidově se proto nazývala také šibeničník. Základ některým dalším pověrám poskytl samotný tvar kořene mandragory, který byl často různě „znetvořený“ a někdy dokonce připomínal tělo člověka.
Mandragora obsahuje prudce jedovaté alkaloidy. Díky tomu byla pravděpodobně také součástí čarodějnických mastí, kdy po jejím použití měl člověk mimo jiné pocit, že létá. Tímto způsobem se čarodějnice „slétaly“ na sabat. Například ale takový Hippokratés s ní zase léčil žlučníkové choroby nebo bolesti hlavy. Alkaloidy mandragory se tedy (ovšem ve velmi malém množství) v průběhu naší historie používaly k léčení různých neduhů.
Někdy byla spojována také s ďáblem. Na jednu stranu se věřilo, že její kořen přináší štěstí, bohatství a mládí, ovšem jen po určitou dobu a s následným propadnutím se peklu. Na druhou stranu se mandragora používala i pro vymítání ďábla: „Mandragora, lomikámen, ať je s tebou, čerte, amen!"
Kozlík lékařský
První zmínky o kozlíku pocházejí z 11. století, v 16. století byl pak nazývám všelékem. V malém množství se totiž jedná o velmi účinnou léčivku, ve větší koncentraci je ale smrtelně účinkujícím jedem.
Podle jedné pověry se také věřilo, že kozlík dokáže obdařit člověka jasnovidnými schopnostmi. Podle další zase, že kozlík v domě má ochranné účinky. Připravovat se z něj dokonce měl lektvar lásky a dívka, která nosila kozlík u sebe prý neměla nouzi o milence.
O kozlíku se také někdy mluví jako o kočičím kořenu, a to kvůli tomu, že díky obsahu kyseliny valerové je silně přitažlivý právě pro kočky. Kočky by se ale před ním měli chránit, právě kvůli jeho jedovatosti.
Kozlík lékařský se dá naordinovat při menstruačních bolestech, úzkostech a depresích, ale také pro lepší spánek nebo na uklidnění žaludečních neuróz. Nejúčinnější formou je lihová tinktura. Samostatně by se však neměl užívat déle než tři týdny. Po týdnu pauzy je možná v případě potřeby pokračovat. Při užívání běžných dávek doporučených například lékárníkem není třeba obav z předávkování.
Zdroj info: nkz, abecedazahrady, magazinzahrada, zentrichovaapatyka, pinterest/plantcurator.com, pinterest/Rauthulfr
Nový komentář