Jitka
Před porodem byla třiatřicetiletá Jitka pracující v reklamní agentuře velmi aktivním a společenským člověkem, což jí vydrželo až do vysokého stupně těhotenství. S manželem se rozhodli, že udělají maximum proto, aby mohli být aktivní i s dítětem. A daří se jim to. Nutno ovšem podotknout, že půlroční Honzík jim to všemožně usnadňuje.
Foto: Shutterstock
„Prvních čtrnáct dnů bylo náročných, protože jsme se všichni sžívali, ale od té doby nemohu říct na mateřství křivého slova. Honzík je veselé, usměvavé miminko a podle mě i proto, že s ním od začátku děláme skoro všechno tak, jako jsme to dělali, když jsme ho neměli. Je zvyklý na společnost a na to, že se kolem něj pořád něco děje. Chodíme do restaurací, do kaváren, vídáme se s kamarády, byli jsme na horách, a dokonce se chystáme na měsíc do Itálie. Kojím na požádání, kdykoli a kdekoli, přebalit se dá taky všude. Nemyslím si, že by měly být matky zavřené doma a za celý den nesundat tepláky. I když jdu na procházku, hezky se učešu, namaluju a obleču, protože mi to dělá radost. Pro své dítě udělám všechno, ale zároveň se snažím svůj život žít tak, abych nebyla jeho otrokem a neztratila samu sebe,“ popisuje Jitka, která navíc začala po šestinedělí částečně pracovat z domova.
Alena
To devětadvacetiletá Alena si může nechat o podobném průběhu mateřství leda zdát. Jejímu synovi Eliášovi je šest měsíců a čtrnáct dnů a od narození s ním řeší jeden problém za druhým.
Foto: Shutterstock
„Každý den děkuju za to, že je můj syn zdravý, ale taky už jsem na pokraji sil. Jako malé miminko buď spal, nebo řval kvůli bolení břicha. Teď už je sice starší, takže s bříškem takové problémy nemá, ale většinu dne se jen vzteká, protože ho všechno baví jen chvilku. Přes den spí hodinu v kočárku a v noci se budí každé dvě hodiny. Někdy ho stačí znovu uspat, jindy musím nakojit. Večerní uspávání je u nás horor a trvá třeba od osmi do jedenácti. Během té doby zvládne dát 2x15 minut spánku a zase si chce hrát. Uspáváme nošením a pochodováním po bytě. Od tří měsíců mu taky trvá bojkot kojení, takže pokaždé, když pije, zmítá se u toho, odtahuje se a mlátí mě. Potom taky hodně blinká, takže skoro každý den peru nebo čistím skvrny. A je toho ještě mnohem víc,“ tvrdí Alena.
Zatímco Jitka žije skoro stejně jako před porodem, Aleně se život otočil o 360 stupňů. Kromě procházek s kočárkem půl roku nikde nebyla. Je stále zavřená v bytě.
„Manžel sice trochu pomáhá, ale chodí do práce, takže je to většinou na mně. Jsem chodící mrtvola. Když syn chvilku spí, jdu uklízet všudypřítomný nepořádek nebo jen tupě sedím na gauči a už ani nevím, jak jsem trávila volný čas, když jsem nějaký měla. Tohle jsem od mateřství teda nečekala,“ uzavírá Alena.
Zdroje: respondentky Jitka a Alena
Čtěte také:
Nový komentář
Komentáře
Měli jsme to jako Jitka. Mateřství byly nejkrásnější roky a chtěla jsem si je užít, ne přežít.
Každé dítě je úplně jiné. To, že někdo měl klidné děti, se kterými šlo dělat bez problémů vše, neznamená, že má právo se nad někoho povyšovat a radit mu, že si má zvyknout. Paní Aleně bych poradila zapojit do péče i další příbuzné, babičky, kamarádky. Pokud to nejde, tak si zaplatit chůvu alespoň na pár hodin v týdnu. Časem to bude lepší, až dítě trošku povyroste. U nás to nejhorší období s prvním dítětem trvalo do jeho tří let. Znám vše, o čem paní píše.
Náš malej se narodil těsně před začátkem covidu, takže moc příležitostí kam jít ani nebylo :D ale doma jsme skoro nebyli i tak. Byl to kliďas. Horší to bylo tak ve dvou letech :D V kočárku už být nechtěl, na místě neposeděl, všechno chtěl osahat a ochutnat :D Teď už mu jsou 3 a chodí do školky. Pořád je to někdy náročné, ale už je to i skvělý parťák :) Takže druhé paní radím vydržet, možná i netlačit na kojení (mně se tak strašně ulevilo, když jsem přešla na UM. Kojení bylo pro nás oba trápení. Sice jsem to obrečela, ale která ne) a za chvilku s tím prckem bude fakt sranda :)
360 stupňů je celý kruh. To se člověk nebo cokoli jiného otočí kolem své osy a vrátí se do výchozího postavení. Nic se tedy nezmění.
Šestiměsíční dítě? Vzteká se u kojení? Třeba máte málo mléka, to dítě je hladové. Vy s ním nechodíte k pediatrovi? A moc se litujete, asi se moc soustředíte na sebe. Ta poznámka - "jsem od mateřství nečekala" - co jste čekala? Vypadá to tak, že si děcka moc nevšímáte a ono vyžaduje pozornost. Děti se chytré už rodí.
Byla jsem ten první typ matky :). Druhé mamince bych poradila, ať jde ven, dítě do šátku, nosítka, kočárku... Za chvíli bude teplo, deku do parku, piknik, kouket balonkem, cokoliv, úplně cokoliv. Prospěje to oběma. A kouknout na vlastní jídelníček, jestli dítěti něco nevadí, z čeho pak má po kojení nepříjemno v bříšku. Upřímně,já být půl roku zavřená doma, tak m trefí šlak a brečím taky. Bojkot kojení řešit a laktační poradkyní a pediatrem. První dítě je nejnáročnější, máma se taky vše učí za pochodu, ale některé věci jsou změnit, třeba to, že být má dveře a těmi se de jít ven do přírody. Půlroční dítě už také rádo kouká, a na co má taky pořád koukat mezi čtyřmi zdmi. Ven mezi lidi!
Sakriš kde je ten článek jak ta frajerka vyhrala 40 melounu.
Tak některé miminko je neklidnější, nebo nespí, ale taky je asi nervózní z maminky. A taky mu asi rostou zoubky, to se prostě nespí. Pokud se u kojení mrská, bolí ho bříško, může to být mlékem, rozhodně nelze říci,že by tak malé dítě maminku mlátilo. Jaký nepořádek doma má? Miminko neleze, nechodí...tak asi nadělají binec s manželem. Proboha má jedno dítě, je třeba si zvyknout , starat se a hlavně nesedět doma. Dítě potřebuje vzduch a činnost, pak bude lépe spát.