Při výchově jsem měla zatím zkušenosti jen s děvčaty – dcerou a vnučkou. To byly sukýnky, mašličky, volánky, střevíčky a zrcadlo – obě shodně právě se zrcadlem rozmlouvaly třeba hodinu.
Před 16 měsíci se nám narodil vnouček.
Už od samého počátku bylo vše jiné.
Míša je hodný, ale zvídavý a pracovitý. Slovní zásoba je taky úžasná – éro, jeřáb, traktor, popeláři, tráva = sekačka…
Co byste řekli například na dnešní odpoledne, od 15 h do 17h: dcera vezla vnučku na tábor a já hlídala to naše živé stříbro.
Zahájil tím, že vylil láhev dešťové vody na balkoně a nakousl několik rajčat.
Než jsem to vytřela, aby voda netekla dolů, snědl kus krmení psovi, počmáral lino a sebe fixou. Posléze se pokakal, posadila jsem ho na nočník a ještě něco přidal, zatleskal si radostně.
Než jsem ho umyla, pes kousek odjedl.
Než jsem to zlikvidovala a psovi umyla tlamu, vylil mi ½ plechovky piva do účetnictví.
Než jsem dala sušit papíry a křeslo, utřela podlahu, dostal se do počítače a pustil si, nevím jak, z plochy nahrané zvuky trabanta.
Než jsem to zastavila, cestou do ložnice zapnul TV a jal se krámovat čisté prádlo. Protože je pracovitý, složil ho do odpadkového koše u toaletního stolku.
Vrátil se do obýváku, velice opatrně sundal se skříňky starožitnou skleněnou dózu, ve které mám sušené růžičky. Ty pečlivě ručkou rozestřel po ½ pokoje – než mu došel materiál. Zatleskal si spokojeně a řekl „dobý“, tak byl spokojen se svou prací.
Než jsem ho stačila ubezdušit, řekl „hají“, roztáhl si plážovou podložku, zalehl a opravdu spí.
Nevíte, kdo vymyslel termín mateřská DOVOLENÁ?
Nový komentář
Komentáře
Jojo, vůbec se nedivím mé dceři, když mě celá znavená říká, prosímtě, vem si to dítě. To dítě nezavře klapačku ani na půl vteřiny, neposedí ani chviličku a všude je po něm spoušť. Ale je to moje zlatíčko zlatý a rádi dáme mamce chvíli volna. Výhoda je v tom, že ho pak zase vrátím...
Nedávno jsem hlídala malého vnoučka,hlava mě klimbala a málem jsem usnula.A teď slyším-halo policie?Přijeďte babička nám umřela.Pak vyběhl na chodbu a dělál uíííí uíííí.Já rychle vyskočila a říkám mu policie nejezděte já už nespím.A on se na mě podívá a říká-já nejsem policie,my jsme hasiči tady hoříííí.Néni radost takové prcky hlídat
Ťapina: Fakt? A četla jsi to pořádně?
Když tohle čtu, tak bych hned chtěla
Moc se mi líbí, jak tůvj vnuk opakuje "bože, bože Míšo" ...
Super fakt super.
povaha 
inu cela maminka.
Jako by nekdo psal o mem malem synackovi .... ano oblicejicek
V nedeli prestrihl snuru od telefonu u me tchyne.... a jeste pravil "Tak a ted jsem ten telefon odstrihl" jo jo jo jo..... deticky.... jeste ze je tatinek elektrikar
Jo, já mám takovou dcerušku. Manžel jí říká neřízená střela a babička pohroma domácí. Dokáže vylézt opravdu vysoko... podá si krabici, z krabice na stoličku, ze stoličky na židli, ze židle na stůl... včera mi přinesla ukázat špendlíky ze švagrovy nástěnky...Má po kom to mít... "kdo to tu tak mlaská?" "já, papám med" - vypila jsem mladšímu bráškovi flašku tekutého penicilínu, z poličky nad jeho postýlkou. A když jsem mámě řekla, že číhám, než jí došlo, že nečíhám, ale stříhám, rozstříhala jsem prý potah na posteli.
pajda:to je svělé! můj muž, když byl malý, odešel na návštěvu, kde bylo vícero dětí - a najednou zmizel, všude všechno prohledali ...spal v parádním pokoji pod gaučem
Vitamín: to není dnešníma dětma...moje sestřenice měla
dva dny po mě. Ještě v roce ta její nechodila, jenom seděla, nemluvila a hrála si s umělohmotnou kvíkací kačenkou několik hodin denně. Můj sysel lítal po celém bytě, řečí měl nepočítaně a vydržel u jedné věci asi tak půl vteřiny - a žádná "výchova" nepomohla. Za sebe si ale myslím, že z velké části to bylo tím, že sestřenka prostě nechávala malou úplně celé dny zavřenou v postýlce, pokud to šlo tak v povijanu a sama "uklízela a pracovala" - samozřejmě na úkor toho, aby se věnovala děcku. A o tom, v jaké výšce lze nechat "bezepčně" věci, by mohl vyprávět kamarád - jeho syn v roce a půl vylezl na skříňku, vyndal sklo z knihovny, kde měli "bezpečně" uklizené parádní hrnky, hrnky přerovnal a do police se uklidil sám - hledali ho dvě a půl hodiny, protože tam usnul
Morgan: stříbru posílám
Vitamín: s tou rtěnkou?no to je mžik, chce napít a než se mu naleje pití, zmocní se odložené kabelky a už je u rtěnky, to je klidně možné. Prostě jsou děti buchty, které zůstanou tam, kam je odložíte - a jsou děti zvídavé a to je popsané v článku. Slast je to v kombinaci se psem...zrovna dnes tu byl zase na 2 hodinky. Celkem nic neprovedl, vysypal karty a puzzle, co má vnučka a vylil vázu, kterou jsem neprozřetelně nechala na stolku - to holt je třeba nejdříve PROJÍT CELÝ BYT, ZAUVAŽOVAT A ODSTRANIT a potom být stále vedle
a pečlivě se věnovat - potom už opravdu nic neprovede. Protože to je opravdu hodné dítě a skoro vždycky poslechne - ale jak říkám tekuté stříbro
Petr: Jenže oni to většinou tak špatně chápou muži, viz formulace některých pánů tvorstva "válí se doma na mateřské"
Ač mám sama 2 děti (16 a 9),maminka s úsměv na rtech připomíná mé dětství. Když si přinesla brášku z porodnice, krásný uzlíček v bílé krajkové peřince a já vzala sytě růžovou rtěnku (kvalita a odstín rok 1967) a pomalovala kompletně pokoj-zdi,skříně, zrcadlo, peřinku i brášku...
Nebo jak na Štědrý den ráno maminka dospávala předešlou noc plnou příprav na Vánoce a vzbudil ji cinkot...já-2,5 roku, bráška 1,5 roku jsme seděli u otevřené ledničky, na zemi mísa bramborového salátu, jedna lžička bráškovi, jedna mně...
Dobýýý
A cim starsi deticky, tim casto lepe! Kdyz jsem mela jen prvniho chlapecka, byla jsem takova ta hystericka peclivka a samozrejme jsem mu denne varila ( stejne nejedl! ), doma vsechno temer sterilni. Jednou jsem ale potrebovala instalatera a s chlapeckem jsem navstivila mistni restauraci ( tam jich sedeloooooo ). Jenze nez jsem mileho instalatera premluvila, ze tohle jeho pivo je uz fakt posledni, mel chlapecek silenej hlad. Dostal tam tlacenku.
Pak mi na tridni schuzce ucitelka rika : vite, mozna je ten vas Honzik tak hubeny, protoze ji v restauracich. Koukala jsem na ni jak blbec.
No on vas Honza rikal, ze kdyz ma hlad, dostane tlaceku z ''Ruzku" ... - tak se jmenovala ta putyka.
Já jsem hlídala hodinu 15 mesíčního drobečka. Kolem každého obchodu s jídlem volal usilovně papat papat (a to byl po obědě), že by se nad ním kámen ustrnul. No a pak jsem ho na golfáči nemohla udržet, když jsme šli kolem telefonní budky a já jsem tam s ním 10 minut stála a on dělal halóóó halóóó. Pak jsem ho pěkně vrátil mamince.
ja tedy nejsem zadny vychovny expert...ale asi bych si misto uklizeni s klucinou radsi hrala abych ho mela pod dohledem a on z nudy nedelal alotria
uklizeni bych nechala na potom...jako babicka si ten prepych prece muzes dovolit
vnoučkové mají výhodu, že se dají vrátit rodičům.
Já už se na babičkovskou roli docela těším.
Ale asi si ještě počkám - synové 22 a 20 zatím zdá se o ničem podobném neuvažují!Silveig: přesně tak, znám jednu holčičku, teď už slečnu, a mnohokrát jsem ji spolu s dcerou hlídala. Kam se hrabali mí kluci!