Anna Dorušková a Dagmar Hejduková ze skupiny El Raks Sá-el z Brna tančí orientální tance. Viděla jsem je při předvedení tance nazvaného Dvě a půl ženy. V náručích držely své děti a spolu s nimi tančily.

 

Anno, proč se tento tanec nazývá Dvě a půl ženy a co znamená přídomek Ghawazee style dance?

Tento tanec tančíme se svými syny v náručí, má oslavovat mateřství a sílu ženy. Proto dvě ženy. A „půl ženy“ znamenají naše děti, součást nás, které už jsou ale zároveň malou samostatnou osobností. Zároveň je název skrytou parafrází na oblíbený motiv zvláště v kinematografii (Fellini, Greenaway atd.)

 

Ghawazee style dance se váže především k našim kostýmům, u kterých jsme se inspirovaly dávným kmenem Ghawazee, který byl znám svým potulným tanečním uměním v Egyptě. Taneční prvky a pohyby jinak vycházejí z Newtribal stylu, perského i tureckého tance. Tento styl tance nám umožňuje vyjádřit naše pocity, vzájemně komunikovat a cele procítit neopakovatelný okamžik. Díky improvizaci je každé vystoupení jiné a záleží na náladě a rozpoložení zúčastněných i diváků. Pro nás je tanec zážitkem, tady a teď.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Anna Ronovská vystupuje s brněnskou skupinou orientálního tance El Raks Sá-el, která tančí převážně New tribal styl, historický Ghawazee a kabaretní styl. Inspiraci čerpá ze základních živlů, země, vody, vzduchu a ohně. Jejich tanec je oslavou ženství - síly, krásy a křehkosti ženy. Pevný postoj umožňuje spojení s Matkou Zemí a čerpání její energie. Jemná a ne tak okatá gesta umožňují prožít tanec vnitřně a obohatit tak sebe i publikum.

 

Děti vypadaly při tanci velmi spokojeně...

Myslím, že už si za svůj krátký život stačily na komediantský styl života svých maminek zvyknout.. Ale uvidíme, co nám na to řeknou, až budou velké..Také si myslím, že právě břišní tanec jakožto původně „přeporodní příprava“ používá pohyby, které jsou jim i teď příjemné. Navíc jsme obě samozřejmě během svého těhotenství tančily, takže si je asi dobře pamatují a rády zavzpomínají na tu slastnou dobu v bříšku…

 

Máte opravdu nádherné kostýmy, odkud pocházejí. A co šperky?

O kostýmech jsem hovořila před chvílí… šperky pocházejí z různých koutů světa – Afghánistán, Severní Afrika. Je to vše ruční práce a podíváte-li se zblízka, vybavíte si nějakou berberskou pouštní slavnost kočovného kmene, kde ženy jsou ověšeny tímto svým bohatstvím…

 

Kdy jste se spolu s Dagmar Hejdukovou začala zabývat tímto typem orientálního tance? Co vám to dává?

Tančíme asi 5 let, začaly jsme návštěvou kurzu americké lektorky Bri Hurley, která jako jedna z mála v ČR vyučuje Newtribal dance a další styly kromě tak rozšířeného kabaretního egyptského stylu. Nadchla nás síla tohoto tance, jeho důraz na improvizaci a na ženskost ve smyslu uvědomění si té vlastní. Nakonec jsme s Bri založily skupinu a již 4 roky aktivně vystupujeme.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Orientální tanec má kromě estetické stránky své zřejmé výhody i pro zdraví žen. Je to tak?

Nepochybně, já sama za sebe musím uvést, že mi tanec vyřešil spoustu problémů a nejen fyzických, ale i psychických. Například dobré zažívání je pro mne posledních pár let příjemným pocitem, také pohyblivost, zpevnění těla a trocha té elegance se projevily i v běžném životě. A o větší sebedůvěře a ženskosti ani nemluvě. A žena, která se dobře cítí, aniž by se musela podobat „ideálům“ ze žurnálů, má i se svým zdravím napůl vyhráno…

 

Kde vás můžeme příště vidět tančit?

V létě se chystáme na pár festivalů, např. Boskovický festival 15. 7. nebo Lipnické hradovánky 19. 8., nejbližší vystoupení bude na městských slavnostech v Písku 9. 6. a 13. 6. na Skleněné louce v Brně. Nejlepší je sledovat naše webové stránky www.elrakssael.wz.cz, zde se dozvíte aktuální informace a také více o nás.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

New tribal style neboli American Tribal Style vznikl v USA asi v polovině 70. let. Inspirací mu byly různé styly orientálního tance, převážně folklorní a tradiční styly (tribal = kmen). Za zakladatelku je považována Jamila Salimpor a její následovníci, např. John Compton, Suhaila Salimpor, Carolina Nariccio, Jill Parker a další se také zasloužili o jeho rozšíření do celého světa. Tento styl tance není založen na precizně nacvičené choreografii, ale na jednotlivých prvcích a tanečních figurách, které na sebe mohou libovolně navazovat. Záleží pouze na náladě a pocitech tanečnice. Jeho kouzlo spočívá především v improvizaci, kdy skupina žen tančí podle jedné z nich; ta vede a ostatní ji následují. Tanečnice se učí vnímat jedna druhou navzájem a reagovat i na jemné nuance pohybů.

Reklama