Zdravím redakci i všechny ženy-in,dnešní téma slavných hlášek dětiček mi připomnělo jednu příhodu z mého dětství, které se směje celá rodina ještě dnes.
Bylo mi asi pět let a s rodiči jsme se přestěhovali na vesnici poblíž Prahy do hezkého domečku se zahradou. Všichni sousedi kolem nás chovali nejrůznější domácí zvířátka a mně bylo moc líto, že my žádné nemáme. Prosila jsem rodiče o kočičku nebo pejska, ale byli neoblomní.
Jedno krásné odpoledne v sobotu, pamatuji si to, jako by se to stalo včera, jsem si vykročila do zahrady sousedů přes ulici a uviděla nádherné černobílé koťátko.
Vůbec se nebálo, a tak jsem se s ním chvíli mazlila a pak se jednoduše rozhodla, že si ho vezmu. Přivinula jsem ho svou dětskou silou na hruď a běžela se pochlubit domů. Jenže sousedi mě uviděli a za chvilku zazvonili u našich dveří. Maminka jim běžela otevřít, a když zjistila, co se stalo, zavolala mě i s kocourkem. Stále jsem ho měla přivinutého k tělu, a když maminka přikázala, abych ho vrátila, pohlédla jsem odhodlaně do jejích očí a pronesla: "Ale mami, oni už ho nepotřebujou!"
Ještě dlouho potom jsem nechápala, proč jim ho musím vrátit...
Zdraví
Renata
Dnes se budeme opět po celý den bavit nad vejšplechty našich ratolestí. Minulé pondělí se mi jich od Vás sešlo opravdu hodně a bylo by škoda, kdyby přišly vniveč. Protože opravdu stojí za to. Sledujte náš magazín a můžeme Vám zaručit, že dnešní den pro Vás bude skutečně veselý....
Všechny čtenářky zdraví
Nový komentář
Komentáře
pěkne napsaný