Moje mladší neteř, hlavně když byla malá, vždycky něco prohlásila, že jsme byli mrtví smíchy.
 
Když měla asi 3 roky šla se švagrovou do obchodu, a protože náležitě sledovala v TV reklamy, tak na celou prodejnu zakřičela: kokoáda mijka, mámo, dej mi eště kousek, tak se smála celá prodejna. a sranda je s ní pořád, i když od té doby trošku vyrostla do výšky a už je to 13letá slečna :-)
U starší neteře máme zase v živé paměti, když ji potřebovali na víkend pohlídat, tehdy taky asi tříletá, pořád brečela a chtěla za maminkou, tak ji babička utáhla na slepice, ty ona milovala od doby, co se naučila chodit a dokázala nějakou uzvednout, tak jim šli uklidit. Nezapomenutelně si stoupla doprostřed všech těch slepičáků a rozhodila ruky a pronesla: "Nechápu, jak jsem mohla chtít jít dom, když tady je tolik práce!!!" a vzala rejžák a drhla slepicím korýtka plný slepičáků a taky dlaždice... Dnes má 16 let a už by to asi nedělala, ale tehdy to byla jedna z nejoblíbenějších činností :-)
 
přeji krásný zbytek dne :-)
 
tortora
 
 

Zdravím redakci i všechny ženy-in,dnešní téma slavných hlášek dětiček mi připomnělo jednu příhodu z mého dětství, které se směje celá rodina ještě dnes.

Bylo mi asi pět let a s rodiči jsme se přestěhovali na vesnici poblíž Prahy do hezkého domečku se zahradou. Všichni sousedi kolem nás chovali nejrůznější domácí zvířátka a mně bylo moc líto, že my žádné nemáme. Prosila jsem rodiče o kočičku nebo pejska, ale byli neoblomní.
Jedno krásné odpoledne v sobotu, pamatuji si to, jako by se to stalo včera, jsem si vykročila do zahrady sousedů přes ulici a uviděla nádherné černobílé koťátko.

Vůbec se nebálo, a tak jsem se s ním chvíli mazlila a pak se jednoduše rozhodla, že si ho vezmu. Přivinula jsem ho svou dětskou silou na hruď a běžela se pochlubit domů. Jenže sousedi mě uviděli a za chvilku zazvonili u našich dveří. Maminka jim běžela otevřít, a když zjistila, co se stalo, zavolala mě i s kocourkem. Stále jsem ho měla přivinutého k tělu, a když maminka přikázala, abych ho vrátila, pohlédla jsem odhodlaně do jejích očí a pronesla: "Ale mami, oni už ho nepotřebujou!"
Ještě dlouho potom jsem nechápala, proč jim ho musím vrátit...

Zdraví

Renata

 

Dnes se budeme opět po celý den bavit nad vejšplechty našich ratolestí. Minulé pondělí se mi jich od Vás sešlo opravdu hodně a bylo by škoda, kdyby přišly vniveč. Protože opravdu stojí za to. Sledujte náš magazín a můžeme Vám zaručit, že dnešní den pro Vás bude skutečně veselý....

 

Všechny čtenářky zdraví

TÉMATA:
LÁSKA A VZTAHY