Dva příběhy, které si můžete přečíst v této novince, dorazili již po vyhlášení konce zasílání příspěvků do dnešního tématu. Přesto jsme se je rozhodli uveřejnit, protože oba jsou skutečně zajímavé... DISKUTUJTE!

Diskutujte o dvou příbězích, které dorazili do redakce po vyhlášení konce dnešního tématu. Do slosování o dárek se však, bohužel, nedostaly. Přesto by byla chyba, ochudit vás o ně, milé čtenářky...

Příběh čtenářky Lenky

Dobrý den,
ač chci nebo ne, musím reagovat na článek paní Jany o vztazích v jejím životě (pozn. red.: viz: Manžel, milenec, nebo někdo třetí?).

Zažívám něco obdobného, ale jen v „klasickém" trojúhelníku..
S Jirkou jsem se seznámila na netu.Nejdříve šlo o normální psaní a a pak jsme si řekli,že by nebylo od věci se poznat osobně. On je ženatý a já vdaná již 10 let.
Setkali jsme se poprvé v jednom městě v jedné moc hezké restauraci.Pro mě to byl šok...On nic moc,ba právě naopak.Nebylo na něm nic, co by mě zrovna přitahovalo, ale.....
Dali jsme si rande za týden,s tím, že si necháme týden na rozmyšlenou.Stejně nám to nedalo a setkali jsme se opět.
Byl to moc prima den, bez nějakých vedlejších myšlenek,alespon pro mě. Začal mě něčím dost přitahovat...do dneška neumím popsat,co to je. Ale určitě něco, co u manžela nemám...jeho názory,jeho postoje,to jaký je....Pak sme se začali scházet poměrně často a asi tak po měsíci jsme se spolu poprvé milovali.Neumím to popsat, ale byl to pro mě boj...odreagovat se a myslet na milování s ním.Nešlo to,doma čekal manžel a děti...
Na další schůzce už to bylo lepší.Dneska si neumímmpředstavit rande bez toho, aniž by sme se spolu nepomilovali.Milování s ním je něco, co jsem ještě nazažila..krásné,láskyplné,živočišné...nádherné. A celý dlouhý vztah(trvá již půl roku) si říkám, jestli si to manžel a děti zaslouží...lhát jemu,jim a hlavně sama sobě. Jirka mě chce,chce mě i s dětma (jak říká se ším, co ke mě patří), ale já se nemůžu rozhodnout...Jestli zůstat doma v relativním klidu a nebo vyměnit svůj klidný život za něco, co je hezké,krásné....Také jsem měla myšlenky na to zkončit to jedním jediným(pro mě) možným řešením.Ale je tady moc lidí, kterým bych ublížila... A hlavně ...všechno by prasklo.
Nevím jak dál, ale doufám,že se to časem nějak srovná...musím doufat.....

Lenka

Příběh čtenářky Pavlíny

Dobrý den !
Můj příběh je dost neobvyklý, protože jsem měla paralelní vztahy dva. Nejprve, když jsem byla ještě mladá a vdaná. Měla jsem milence, o kterém manžel věděl, protože měl také milenku a spolu jsme byli vlastně kvůli dětem. Když mi bylo 40 let jsem se rozhodla, že nebudu žít s mužem a našla jsem si ženu. Ale s ženami je to stejné jako s muži. Po nějaké době jsem se zamilovala do jiné ženy. S první ženou jsme spolu vychovávaly vnuka tak jsem zase lítala ve vztahu kvůli dítěti a v paralelním vztahu.Nakonec se člověk musí stejně rozhodnout pro jeden vztah, protože dvojí život se nedá dlouho žít. Teď je mi 46 let a myslím, že už jsem konečně zakotvila a už nikdy nechci žít dva životy! Paralelní vztahy možná nejsou správné , ale někdy se tomu člověk nevyhne a má pocit, že to zvládne, ale jednou je potřeba se rozhodnout a pak, i když nechcete, někomu ublížíte.
Život je krátký a já ničeho nelituji!

S pozdravem,
Pavlína

Pozn.red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 1. března 2011: Paralelní vztahy

Téma dne pomalu vrcholí, další novinky už neposílejte. V 16.30 hodin vylosuji jeden z příspěvků a jeho autorku odměním dárkem: knížkou KRÁSA podle Vlasty Libotovské z nakladatelství Smart Press a modelingovým gelm Schwarzkopf Chaos Look (viz obrázek níže).

krasa a gel