Rodiče je používali k uklidnění svých dětí už ve středověku, i když v úplně jiné podobě. Tehdejší cumly, jak se jim říkalo, byly spíš látkové váčky naplněné těstem, nebo chlebem. Nezřídka ho také ochucovali, například medem, nebo dokonce máčeli v odvaru z makovic. Klasický dudlík, jak ho známe dnes, vznikl až v minulém století. A do dnešní doby doznal mnoha inovací. Kromě materiálu změnil také tvar – podstatně zploštěl. Jenže se proti němu také vyrojilo plno protiargumentů, takže mnohé porodnice jeho používání přinejmenším nevidí rády. Jaká jsou pro a proti?

dum.jpg
Foto: Shutterstock

Výhody používání dudlíku

Sání je přirozenou potřebou miminka, bez které by nepřežilo. Není to ale jen hlad, který jeho prostřednictvím řeší. Díky této činnosti se uklidňuje a zbavuje nepříjemných pocitů. Dělá to už v děloze, kdy si do pusinky dává ručičky. Po narození je vymění za matčiny bradavky, pokud je kojeno. Jenže ty nebývají k dispozici tak často, jak by dítě potřebovalo, pokud vůbec. A tak je zastoupí dudlík. Díky němu miminko méně často pláče a déle spí, z čeho profitují i jeho rodiče.

Má až tak utišující moc, že dokáže dítěti ulevit od bolesti a zmírnit neklid. Dokládá to studie Americké akademie pediatrů (APP), která dětem do šesti měsíců věku doporučuje dudlík při menších bolestivých úkonech.

Další studie Americké akademie pediatrů (AAP) zmiňuje dudlík jako prostředek ke snížení rizika výskytu syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS). Důvodů může být více. Sání miminko uklidňuje, takže nemá tendenci přetáčet se ve spánku na bříško, ani mu nedovolí usnout příliš hlubokým spánkem. Navíc v poloze na zádech brání dudlík zapadnutí jazyka, díky častějšímu polykání zůstávají dýchací cesty průchodné, zkvalitňuje se dýchání a snižuje se výskyt gastroezofageálního refluxu. Ovšem pozor! Američtí pediatři varují před vracením vyplivnutého dudlíku zpět do úst spícího miminka. Hlavně v rizikovém 2. až 6. měsíci jeho života. Dudlík bychom neměli vnucovat ani miminku, které jej odmítá.

Pomáhá snížit riziko, že si dítě navykne využívat k uklidňujícímu sání palec nebo pěstičku. Toho se totiž později bude, na rozdíl od dudlíku, zbavovat obtížněji.

Nevýhody používání dudlíku

Používání dudlíku může vést k problémům s kojením. Novorozenec si kvůli němu zvykne na jinou techniku sání než je ta potřebná k obživě od maminky. Proto AAP doporučuje odložit jeho používání až do té doby, než bude miminko zvládat krmení z prsu na jedničku. To je většinou zhruba po 6 týdnech od porodu.

Podle laktačních poradkyň může mít používání dudlíku i jiná úskalí. „Dudlík špatně informuje dítě o potřebě sání, to se pak hlásí méně často. Pokud už je dudlík podáván, je důležité, aby miminko prospívalo, a nedostávalo ho místo toho, aby bylo přiloženo k prsu,“ upozorňuje Laktační liga.

Záliba v dudlíku zvyšuje podle pediatrů riziko zánětu středního ucha, což ukazuje i nizozemská studie. Na vině může být při intenzivním sání reflux sekretu z nosohltanu do středního ucha, případně dysfunkce Eustachovy trubice způsobená změněným vývojem chrupu. Americká asociace rodinných lékařů (AAFP) proto nabádá rodiče, aby se snažili motivovat kojence k odložení dudlíku po půl roce života.

Možným následkem používání dudlíku je při nedůsledné hygieně také šíření různých patogenů včetně bakterií způsobujících zubní kaz. To ve chvíli, kdy rodiče „čistí“ dudlík ve svých ústech.

Co se zubů týče, narušuje dudlík (ale i cucání palce) při dlouhodobém používání jejich správný vývoj. Špatné postavení v ústech hrozí nejvíce dětem, které s touto činností nepřestaly ani po čtvrtém roce života.

Zdroj informací: Americká akademie pediatrů (AAP), Laktační ligaAmerická asociace rodinných lékařů (AAFP)

Čtěte také: