Možná to znáte, ráno s dítětem do školky, poté do práce, z práce na nákup, do školky, domů – uvařit, postarat se o děti, uložit je a spát. A tak každý den, o víkendu trošku jinak. Minulý víkend jsme si doma řekli dost. Uklidili jsme děti k babičkám a udělali si nádherný romantický víkend.

 

Vyrazili jsme do Českého ráje, přímo do jeho srdce na zámek Hrubá Skála. Slunce pralo do vysokých skal a srdce plesalo nad všude přítomnou vůní jara.

 

Turistických tras je tam nepřeberné množství a nemá cenu jednu z nich vyzdvihovat. Ubytování je tam také nepřeberně, my jsme však i přes nemalou cenu zvolili ubytování přímo na zámku. Metr tlusté kamenné zdi, vysokánské stropy a pokoj o délce nejméně 15 metrů s úžasnou postelí vyvažovaly komunisty vybudované topení formou klasických radiátorů.

 

 


 

 

Výhled na skály nedovoloval odtrhnout oči, a lehká a ne příliš levná, zato úžasně dobrá večeře dodala předprvomájovému šeru nádech kouzelné atmosféry.

 

O noci psát nebudu, není páteční jiskření, ale….

 

Možná bude nejlepší si prohlédnout pár fotek, najít horolezce, zasnít se a vyrazit.

 

 

 

 

Pomoc vám k tomu mohou i tyto stránky:

 

http://www.ceskyraj.cz/informace/

 

Najdete na nich nejen spoustu obecných slov, ale i trasy pro pěší i cyklisty, seznam hradů a zámků a mnoho dalších potřebných informací.

 

A co vy? Byli jste tam někdy a taky si myslíte, že Český ráj se to jmenuje oprávněně?

 

A taky se vám stává, že vám někdy vleze do hlavy melodie a vy se jí né a né zbavit?

Já mám od víkendu v uších: „Do Českého ráááááje, cesta příííjemnááá je, dudlaj, dudlaj dááááá“

Reklama