Dobrá tedy. Musím vám napsat něco o snech mojí maminky. Nebylo jich moc, ale vždycky jsme pochybovali o tom, že si nevymýšlí. No posuďte sami.
 
Jednoho dne se mé mamince zdálo o tom, že náš děda zemřel. Bylo jí to hloupé, se někomu svěřovat, a velice nevhodné, ale přece jen se svěřila své švagrové. „Prosím tě, je to divný, ale zdálo se mi o dědovi, že zemřel“ a teta na to: „Prosím tě co blázníš ! Děda? Vždyť ten je zdravej jako řípa. Celý život nebyl u doktora!!!“ No jenže děda dostal asi týden na to infarkt. Dostali ho z toho a teta řekla mamce: „No vidíš, něco na tom bude. To bylo asi nějaké varování, ten sen.“ Chtěli jsme za dědou zajít v neděli na návštěvu, ale bohužel děda dostal v sobotu druhý infarkt, který už nepřežil.
 
Jednoho dne mi mamka řekla, že měla divný sen, a vyprávěla mi ho. Zdálo se jí, že můj bratr seděl v koženém křesle v nějaké velké prosklené budově a naproti němu stál nějaký tlustý pán s knírem. Kopl do toho křesla a bratr proletěl tím sklem a vyletěl z budovy. Za týden přišla obsílka, že se má mamka dostavit do školy. Tam se dozvěděla, že chtějí bráchu vyhodit ze školy. Pan ředitel byl tlustý a měl knír.
 
Pak se jí jednou zdálo o pohřbu. Bylo tam spousta lidí, ale bez tváří. Jen jeden pán byl k poznání a byl to ředitel lesů, pan Beránek. Už jsme měli strach, protože jsme věděli, že se asi něco bude dít. Za čtrnáct dní dostal pan Beránek infarkt a zemřel.
 
Další věc, na kterou si vzpomínám, když jsem se vrátila z dovolené v Portugalsku. Mamka mi říkala, že mě ve snu neustále hledala a volala. Běhala v nějakém velkém baráku a hledala mě. Tam bylo spoustu uniformovaných lidí, kopali do dveří a běhali tam psi. Pak jsem se dozvěděla, že v tom hotelu, kde jsem bydlela, začalo hořet a záchranáři tam běhali se psy.
 
Takových snů bylo více, ale tyhle byly nevýraznější a na ty si pamatuji.
 
P. S.: Mně se nedávno zdálo, že mého přítele popravili na elektrickém křesle a on pak za mnou mrtvej chodil a omlouval se, že je studenej a že smrdí… Chichi.
 
Ale já nedávno dočetla od Kinga zelenou míli… takže to bude asi ono. Když jsem ten sen vyprávěla příteli… poklepal si na čelo. Když jsem ho vyprávěla mamce, málem omdlela, div nevolala na energetický, že by měli v příštím týdnu vypnout proud. Zlehčuji to, ale nad sny mé matky je třeba vždy popřemýšlet.
             Ducka

Tedy tedy…
Nakonec se nám to zvrhlo v pěknou duchařinu. Ještě že už je konec, jinak bych se bál!:)))

Reklama