
Mrtvá těla zvířat se odváží do asanačního ústavu, kde se déle dále zpracovávají na ekologicky a zdravotně nezávadný substrát, který se bezpečně ukládá.
Pohřbít svého zvířecího miláčka volně na zahradě se nesmí. Pokud se ovšem nejedná o 80ti kilogramovou dogu lze toto s přimhouřením obou očí obejít. Nesmí to zásadně být v městské zástavbě a ve vilových čtvrtích. Nejvhodnější je chata či chalupa. Pozor, hrob nesmí být blízko zdroje pitné vody a měl by být minimálně 50cm hluboký. Většinou si chovatelé na vlastních pozemcích pohřbívají drobná domácí zvířata, kočky a malé psy.
Od jara roku 98 se pro chovatele z Prahy a okolí, kteří nechtějí aby jejich miláček skončil po smrti v kafilerním boxu, naskytla ojedinělá možnost - první skutečný psí hřbitov v ČR. Zařízení je oficiálně schválené a povolené veterinární i hygienickou službou. Nachází se v Praze 8.
MVDr. Michal Čáp
Nový komentář
Komentáře
Tanzi — #4 taky nerozumím
Tanzi — #4 take se divim
proč je u toho ten nadpis z vaření?
Ťapina: tak to je fajn, prijd emi to jako idealni reseni.
Zákony se od vyjítí tohohle článku změnily. Dneska může chovatel pohřbít na svém pozemku zvíře v zájmovém chovu neomezené hmotnosti - dříve to bylo jen do 30 kg. Je nutné, aby to bylo alespoň do hloubky 80 cm a musí se posypat nějakým dezinfekčním přípravkem.
Mně jen zaráří, že někdo více prožívá úmrtí zvířete než člověka, ale možná jen něco nechápu.