...se nosily v různých obměnách odnepaměti. Třeba v antickém Řecku si ženy nakadeřené vlasy vyvazovaly do výše stuhami. Rovné a nepěstěné vlasy byly u Řeků znamením smutku.

Velkou oblibu ve složitých uzlech a vyčesaných vlasech si našly ženy v renesanci. Španělská móda dokonce přizpůsobila tvar účesu celkové siluetě, Italky si zase libovaly v komplikovaně vyhlížejících pletencích, které zdobily perlami a květinami.
Nejbohatším a zároveň nejbizarnějším obdobím v historii účesu se stalo rokoko, kdy rafinovanost v úpravě vlasů pomocí vyztužených paruk, krajek, hřebenů a jiných ozdob, dosáhla vrcholu.
Takto popisuje svoji přípravu na návštěvu Versailles jedna dvorní dáma: „Několik plochých lahviček, zaoblených a přizpůsobených tvaru hlavy, v nichž bylo trochu vody, se schovalo do účesu. Do nich se zastrčily živé květiny. Bylo to velmi pěkné. Jaro na hlavě, uprostřed sněžně bílého pudru, působilo okouzlujícím dojmem."
Naopak Angličanky takovými účesy opovrhovaly a smály se jim. Když přijela Francouzka do Londýna, často se na ni hvízdalo a nezřídka blátem házelo. Chudinka, co musela kvůli módě vytrpět.

Dnes to máme mnohem jednodušší. Drdoly, uzly, ať už pletené, uzlované či zavinuté do sebe, se postarají o dostatečnou změnu, proto se většinou volí pro společenské události. I když jejich spektrum sahá od romanticky zasněných až po troufale odvážné, snadno se vytvářejí.



A co vy, milé ženy-in, nosíte drdoly, výšesy a uzly?
Jen tak na den nebo k výjimečným příležitostem?
Vybrala byste si některý z našich obrázků?

Reklama