Dalo by se nějak jednoduše říci, co je to dráždivý tračník?
Dráždivý tračník je poměrně rozšířeným a relativně „poddiagnostikovaným“ onemocněním tlustého střeva. Záludné je v tom, že se za ním neskrývá žádná jednoznačně prokazatelná organická příčina – tedy např. zánět, který by byl jasně vidět při provedených vyšetřeních. Takové skupině chorob se říká funkční onemocnění.

Jak byste onemocnění dráždivého tračníku popsal, jak se projevuje?
Typické jsou poměrně nespecifické projevy, jako jsou nadýmání, bolest a křeče břicha, či změny frekvence a konzistence stolice. Ty jsou obvykle dlouhodobé (chronické) a projevují se nejčastěji jako průjem nebo zácpa, případně jako jejich kombinace.
tra.jpg
Foto: Shutterstock

Co je příčinou?
Dráždivý tračník je, zejména v „západních“ zemích, velmi rozšířeným onemocněním, a věnuje se mu proto hodně výzkumného úsilí. Příčina je multifaktoriální – to znamená, že se na vzniku onemocnění podílí celá škála různých vlivů. Důležitou úlohu hrají zejména poruchy střevní motility („pohyblivosti střev“) a takzvaná viscerální hypersensitivita. Ta je charakterizována zvýšenou vnímavostí k bolesti břišních orgánů. V rozvoji dráždivého tračníku hrají pravděpodobně velmi zásadní roli dietní návyky a složení střevního mikrobiomu. Není tak překvapením, že spouštěcím mechanismem může být střevní infekce.

Jedná se i o psychosomatické onemocnění?
O psychosomatické onemocnění v pravém slova smyslu se nejedná, jelikož příčina choroby se dle současných poznatků nachází převážně v samotných střevech. Na druhou stranu psychické faktory mohou mít velmi zásadní vliv na průběh onemocnění, takže je k pacientovi s dráždivým tračníkem potřeba přistupovat zcela individuálně. Mnoho pacientů tak může profitovat například z podávání psychofarmak nebo z psychoterapeutických sezení, které často velmi dopomohou k ústupu symptomů a zlepšení celkové kvality života při tomto onemocnění.

Trápí dráždivý tračník spíš muže, nebo ženy?
Onemocnění, zejména jeho forma doprovázená zácpou, je častější u žen.

O jak veliké skupině lidí se bavíme, kolik je cca v ČR pacientů s dráždivým tračníkem?
Dráždivý tračník je nejrozšířenější funkční chorobou zažívacího traktu a výskyt v Evropě se odhaduje na neuvěřitelných 10-15 % populace. Číslo je ovšem potřeba brát s určitou rezervou, jelikož zahrnuje jedince s různě závažným stupněm a frekvencí obtíží. Výskyt onemocnění v ČR odpovídá zhruba evropskému průměru, tedy asi 10 % u mužů a 15 % u žen.

Jak velká je skupina, která toto onemocnění nejspíš má, ale neví o tom? Pokud tedy nějaký odhad existuje.
To je veskrze akademická debata a na otázku přesně odpovědět nelze. U dráždivého tračníku neexistuje nic jako „náhodný záchyt“ jako třeba u zánětlivých a nádorových střevních onemocnění. Každý jedinec s relevantními obtížemi může potenciálně dráždivý tračník mít, pokud se neprokáže jiná jejich, zpravidla organická, příčina.
 
Kdy by měl jít pacient k lékaři, jaké jsou varovné signály, které by ho měly nasměrovat k odborníkovi?
Lékaře by měl v tomto případě navštívit kdokoliv, kdo má chronické obtíže - ať už bolesti, poruchy vyprazdňování, či jiné dlouhodobě obtěžující symptomy. Teprve na základě navazujících vyšetření stanoví lékař správnou diagnózu. Zde je nutné dodat, že dráždivý tračník není spojen s rizikem rozvoje střevních nádorů, u kterých by člověk ony varovné signály (jako třeba krvácení z konečníku, úbytek váhy, atd.) měl řešit s minimálním prodlením. Jinak řečeno, na dráždivý tračník se zpravidla neumírá, avšak obtíže s ním související mohou člověka velmi limitovat v normálním fungování.

Pokud má někdo symptomy odpovídající dráždivému tračníku, k jakému lékaři má jít?
Vzhledem k tomu, že se jedná o obtíže chronické a nikoliv akutní, má být (podobně jako u dalších chronických stavů) prvním v řadě vždy praktický lékař, který zhodnotí situaci a případně odešle pacienta na specializované vyšetření u gastroenterologa.

Jak se toto onemocnění diagnostikuje?
Klíčová je vždycky anamnéza. Je nutné se pacienta zeptat zejména na charakter obtíží včetně intenzity, délky jejich trvání a načasování v průběhu dne. Obtíže u dráždivého tračníku mívají svoje specifika, jako například úlevu po vyprázdnění. To ale pochopitelně neplatí vždy stoprocentně.

Takzvaná diferenciální diagnostika dráždivého tračníku je velmi široká. To znamená, že je potřeba vyloučit jiné možné příčiny obtíží. Mezi ty patří například infekční choroby nebo zánětlivá střevní onemocnění, jako jsou Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida. V tomto procesu se uplatňují především různá laboratorní a zobrazovací vyšetření (koloskopie, gastroskopie, sonografie, aj.).

Snahou na poli současného výzkumu je, aby nebyl dráždivý tračník pouhou diagnózou „per exlusionem“ (tedy vylučovací metodou), ale aby bylo možné onemocnění odhalit pomocí snadno stanovitelných markerů, třeba z krve nebo stolice. Zde má obrovský potenciál výzkum střevního mikrobiomu, který je v posledních letech žhavým tématem, a to zdaleka nejen u mnohých gastrointestinálních onemocnění.

Jak se toto onemocnění léčí?
Jde často o velice delikátní aspekty života pacientů. Základem úspěšné léčby je proto podle mě nastolení důvěry mezi lékaře a pacientem. Je třeba podstatu onemocnění vysvětlit tak, aby určitě neměl pacient pocit, „že je blázen, protože se přeci na vyšetřeních nic nenašlo“. Jak jsem již zmínil, psychologické faktory hrají u této choroby velmi důležitou roli.

Léčba potom musí být přísně individuální, s přihlédnutím ke konkrétním obtíží pacienta, jeho ostatním chorobám a v neposlední řadě k jeho vlastním preferencím. V léčbě se uplatňují různá režimová opatření, u kterých mají výsadní postavení specifické dietní režimy. K tomu se často zavádí léčba symptomatická, podle toho, jaké obtíže daného člověka nejvíce trápí. Pacientovi se zácpou tak lze nabídnout projímadla, při průjmech naopak léky snižující frekvenci stolice, atp. Důležité jsou také léky potlačující bolestivé projevy či nadýmání. Vzhledem ke zmíněné úloze střevního mikrobiomu se dále často používají antibiotika nebo probiotika. U vybraných skupin pacientů lze zvážit různá psychofarmaka včetně antidepresiv.

S jakými přípravky máte dobrou zkušenost?
Přípravků se v léčbě dráždivého tračníku používá mnoho a jejích výběr je velmi individuální s ohledem na konkrétní obtíže nemocného. Vybrat jeden nebo několik přípravků je tedy obtížné. Jelikož se věnuji výzkumu střevní mikrobioty, jsou pro mě osobně atraktivní preparáty zaměřující se na modifikaci složení a funkce střevních mikroorganismů. Zde bych jmenoval například nevstřebatelné antibiotikum rifaximin, které má velmi dobrý bezpečnostní profil a je vhodné i k dlouhodobému či opakovanému používání.

Jak dlouho většinou trvá léčba? Jedná se o vleklé onemocnění?
Onemocnění je chronické, a z definice ho tedy nelze úplně vyléčit. Cílem individualizované léčby je proto pokud možno udržet chorobu dlouhodobě v klidové fázi, aby o ní pacient takzvaně „nevěděl“ a neomezovala ho v běžných činnostech.

Jak se ideálně bránit vzniku takového onemocnění?
Specifické režimy primární prevence u dráždivého tračníku neexistují. Lze tedy doporučit obecné zásady zdravého životního stylu, zejména pak vyváženou stravu, dostatek pohybové aktivity a vyhýbaní se dlouhodobému stresu.

Takže může pacientům napomoci pravidelný pohyb, zdravý životní styl či změna jídelníčku?
Naprosto jednoznačně. Pohyb obecně přispívá nejen k psychické pohodě, ale také ke zlepšení střevní motility. Dieta je potom, jak už jsem zmiňoval, velmi důležitá také proto, že ovlivňuje složení a funkci mikrobiomu a přeneseně celého střevního „ekosystému“. Dodržovat některé dietní režimy (jako třeba low-FODMAP dieta či bezlepková dieta) je však často finančně i prakticky náročné, a je proto nutné individuálně posoudit, zda jsou pro konkrétního pacienta vhodné.

Zdroj informací: MUDr. Lukáš Bajer, Ph.D. z Kliniky hepatogastroenterologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM)

Čtěte také:

Reklama