Pro někoho pohádka dobrá tak pro děti, pro jiného umělý produkt marketingu, pro dalšího okouzlující a vzrušující svět, do kterého se dokáže úplně propadnout. A každý z nich má svůj kousek pravdy. Pro ty, které znechucuje vlezlá potterománie, ale musíme dodat, že si tenhle příběh dobyl přízeň čtenářů ještě dlouho před tím, než v něm vydavatelský, filmový i reklamní průmysl zvětřil zlatý důl. Zájem přišel „zdola“ - a o tom, co následovalo, se nikomu ze zúčastněných určitě nezdálo ani v nejdivočejších snech.
Zatímco první díly potterovské série opravdu připomínaly pohádky s opakujícím se schématem, jasnou hranicí mezi dobrem a zlem a s nebezpečím, které vyvolává spíš napětí než strach (každý přece ví, že to nakonec stejně dobře dopadne a plný sál bude tleskat statečnosti ústřední trojice), v „pětce“ a „šestce“ Rowlingová pořádně přitvrdila. Atmosféra podezřívání, nesvobody a útlaku schovaného za falešné fráze, kterou na bradavické škole nastolila v pátém díle profesorka Umbridgeová, musela dospělým čtenářům až tísnivě věrně připomenout časy před rokem 1989. Neznám nikoho, kdo by se s podobnou „soudružkou“ někdy nepotkal – ať už to byla šéfová v práci, nenáviděná učitelka nebo až příliš „kovaná“ úřednice. Ve své odpornosti je tahle postava tak věrná, až je z toho člověku lehce mdlo.
V zatím posledním díle, HP a Princ dvojí krve, dochází na otevřené lámání chleba – už není možné chytračit, kličkovat a předstírat, je nutné otevřeně volit a postavit se na tu či onu stranu. Bradavická škola už není bezpečným útočištěm, kde nad všemi bdí všemocný „deus ex machina“, Albus Brumbál. Není tu nikdo, kdo by zodpověděl palčivé otázky a ukázal správný směr. Bradavice – stejně jako náš svět – jsou najednou syrovým, studeným místem, kde si každý musí poradit sám. A najednou vůbec není tak jasné, že tahle „pohádka“ musí dobře dopadnout... Koneckonců, poslední dva díly už stejně nejsou moc pro děti.
Opravdu jen málo knih bylo kdy vyhlíženo s tak lačnou nedočkavostí jako sedmá, závěrečná část cyklu o Harry Potterovi. Je vůbec možné zakončit příběh tak, aby fanoušci nebyli zklamáni? Autorka je v nezáviděníhodné situaci; rozuzlení příběhu nesmí být příliš happyendové (jinak ji dospělí čtenáři roznesou na kopytech), ale ani tragické (HP je přece jen považován za literaturu pro děti). Může vymyslet něco, na co ještě nepřišli sami čtenáři, donekonečna a s velkou nápaditostí rozebírající chybějící viteály nebo skutečné přesvědčení Severuse Snapea?
Svým věrným příznivcům nedávno Rowlingová prozradila důležitou informací - na svých ostře sledovaných webových stránkách uveřejnila pravděpodobný název sedmé knihy. Ten ale vyvolal (což bylo nepochybně cílem) jen další vlnu dohadů.
Ten název totiž zní Harry Potter and the Deathly Hallows, což je překladatelský oříšek nejen pro slabé, ale i velmi zkušené angličtináře. Co tím chce vlastně básník – tedy autorka – říct? Slovo „deathly“ může znamenat smrtící či smrtelný, ale také osudný nebo vražedný. S „hallows“ je to ještě horší. Mělo by jít o posvátné předměty, místa či osoby. Tedy relikvie? Atributy?
Po fanouškovských webech už kolují vážně i nevážně míněné „překlady“ jako HP a Osudné Dušičky, HP a Smrtící Halloween, HP a Smrtelná Posvě(í)cení... Je samozřejmě možné i to, že Rowlingová slovo „hallows“ použije ve zcela novém, jen v jejím světě se vyskytujícím významu.
Co se týče data předpokládaného vydání sedmé knihy, v tomto směru je zatím ticho po pěšině. Autorka si dává na čas a raději nic neslibuje. A to je dobře – pod tlakem jen málokdy vznikne něco zajímavého. Navíc, období očekávání je možná to nejlepší. Až bude „Harry Potter a Vražedný Halloween“ ležet přečtený na nočním stolku, na co se budeme těšit a o čem budeme diskutovat?
Jisté je zatím jen jedno – a to datum premiéry dalšího potterovského filmu (Harry Potter a Fénixův řád), která je ohlášena na 19. červenec. Kromě tolik očekávaného polibku Harryho a Cho Changové (vyšel prý až po třicáté klapce, protože oba představitelé nebyli schopni se uvolnit) v něm uvidíme „ropuchu“ profesorku Umbridgeovou (v růžových šatech na snímku). Zato na famfrpál prý tentokrát nedojde – k velkému rozhořčení fanoušků.
A co vy, milé ženy-in?
Baví vás Harry Potter?
Máte ráda spíš knížky nebo filmy?
Čtou HP vaše děti? A co to s nimi dělá?
Která je vaše oblíbená postava?
Taky milujete filmového Snapea? :-)
Nový komentář
Komentáře
Jsem úplný Potteromaniak. Četla jsem všechny knížky nejméně třikrát a kromě dvojky taky všechny v angličtině. Filmy ale moc nemusím - já si to totiž představuju úplně jinak a vadí mi, že do filmu se prostě nevejde to co do knížky.
Právě jsem dočetla knižní podobu a nemůžu se dočkat na premiéru
...je to sice pro děti, ale mě to stejně šíleně baví
filmy jsem viděla,ujde to...ale víc se mi líbil třeba Nekonečný příběh..
Sázkové kanceláře už teď přijímají sázku na to, jestli Harry v posledním díle zemře a nebo ne. Já doufám, že ne.
miluji knížky, miluji filmy a samozřejmě i filmového Snapea:-)) Vždycky se těším na vzácné chvilky, kdy se děti rozprchnou po babičkách - má relaxace probíhá vždy s knížkou nebo filmem HP. A to jsem prosím celkem rozumná a celkem dost dospělá baba:-))
miluju knihy o Potterovi
nic pro mě
nebaví, nečtou, krteček,ne
Moje děti ještě nečtou , ale na film se se zájmem dívaly
Lilinka: jaké například?
Harry "Fotter",jak mu říká můj muž, mě nebaví.Pohádky mám ráda klasické a baví mě knihy spíše ze současnosti,které mě nutí nad obsahem ještě delší dobu
přemýšlet
Taky jsem postupně pořídila originálky ale VHS . Dcera byla v době kdy to začalo ve vděčném věku.A pamatuju si, že jednou když jsme byly nemocné jsme v sobotu shlédly dva nebo dokonce tři filmy zaráz.
Koupila jsem první čtyři díly pro synovce, ale já tohle nečtu. Asi by mě to nebavilo.
vůbec ho nečtu,nebaví mě to
Neviděla jsem ani jeden díl.Není to moje parketa
Prý už na konec příběhu vypsaly sázku i některé sázkové kanceláře.
Herryho mám ráda jak knihy tak i zdařilé filmy
Nějak mě Harry nebere.
můj idol je Hagrid a byl i Sirius...akorat muj hagrid vypadal jako vysoký Dan Hůlka s temi vlnitými vlasya růžovým parplíčkem....no jasný idol
viděla jsem první 3 díly, ale nečtu to