Krásný a příjemný den přeji.
Co svět světem je, bylo je a bude a zase je vše jenom v každém člověku, zda bude svoje děti brát za dospělé a takový jaké jsou. Vztah rodičů a dospělých dětí by neměl být problém, ale je.
Moje matka si myslela, že budu jejím dítětem donekonečna. Ovšem tím pádem zklamala sama sebe, jelikož jsem v žádném případě nepřistoupila na její hru. Samozřejmě jsem byla nezdárná dcera. Jak jsem již jednou psala, vybojovala jsem si své budoucí povolání.
Dovolila jsem si mít první dítě v 19 letech, což ona mě měla ve 27 letech. Jak jsem si mohla dovolit tak brzo mít dítě? Druhé jsem čekala ve 23 letech, na co? To Ti nestačí jedno?
Po uplynutí mateřské dovolené jsem nastoupila do práce a opět. To snad není pravda, Ty budeš chodit do práce? A co děti chudáci? Budou muset být ve školce a v jeslích, to se nemůžeš věnovat dětem? Ty nejsi máma!
Musím podotknout, že ona byla doma, přesto, že jsem byla jedináček,dnes mám dojem, že ji to vyhovovalo.
Rozvedla jsem se a znovu provdala po 7 letech. No, Ty jsi se zbláznila, proč se znovu vdáváš, dětem přivedeš cizího chlapa, bude je mlátit atd. To ovšem není vše, dovolila jsem si ve 33 letech mít třetí dítě.
Ani se mi nechce popisovat její nechutnosti, kterých byla schopna vypustit z úst.
Samozřejmě jsem se bránila a o to jsem byla více nezdárná dcera, protože měla jiné představy o mém životě, než já sama. Do toho se vložil dnes již ex-manžel, a to bylo to poslední, co neunesla a skončila se mnou navždy. Nejmladší dceru viděla pouze jednou a to jí bude 5. 6. 23 let.
Bylo to pro mne veliké ponaučení do života a taky jsem se vždy snažila dětem poradit, ale v žádném případě usurpovávat a nutit je, aby žili dle mých představ.
Neříkám, že jsem vždy souhlasila s jejich rozhodnutím, ale je to jejich život, jsou dospělé a je to moje vizitka a myslím si, že dobrá.
Jsou samostatní od svého dětství a umí se rozhodovat sami a to je důležité.
Věrulinka
Věrulinko,
děkuji Vám za Váš příspěvek. Myslím, že nejtěžší pro člověka je přiznat si, že jeho blízký - máma, táta, dítě - není takový, jaký by měl být.
Vaše maminka si bohužel neuvědomila, že svým jednáním nepřijde jen o Vás, ale také o svá vnoučata :-(.
Přeji celé vaší rodině hodně síly a přála bych si (i přes vše, co jste napsala), abyste si k sobě s maminkou našly společnou cestu...pokud to vůbec jde.
Nový komentář
Komentáře
Ja jsem mela kluka v 19 a to byl planovany,holku ve 23 a take velice ocekavana!ted klukovi je 27 a uz ma 2letou dcerku a holka bude mit v osmem mesici mimi a jak se na nej tesime!!!nemuzu se dockat a miluju je!
arjev:to jsi měla normální věk
já mám o dost víc 
arjev: od Cronina je dobré všecko. Je to divné, že tak starý autor - a pořád čtivý. A to mám vydání z roku 1947!
tortora: No,Bóže,já jsem se vdávala ve 26,5letech a dcera se mi narodila po 10měsících od svatby.Měla jsem fajn rodiče,protože když mi nějaké pitomé báby začaly předhazovat můj věk a že ještě jsem svobodná,tak jim uměli odpovědět
gerda: Pěkná je také Citadela,když jsme u těch lásek.
Vanessa: já z toho všeho mám dojem, že rodiče bývají někdy trvale nedospělí! Já to fakt nechápu...
Teď mám právě rozečteného Cronina, Tři lásky. Jde o příběh ženy, která tolik milovala napřed svého manžela, pak svého syna, že si neuměla představit svůj život jinak než jako trvalé vlastnictví těch, pro které žila. Nikdy si nepřipustila, že každý z nás je individualita, která chce žít samostatně a nechce být manipulována. Je to hodně bolestné pro toho, kdo to nechápe. Ale ten, kdo druhé nechá dýchat, má často víc lásky než ten, kdo se cele obětuje.
Hmm, proč mi to něco připomíná?? Vypadá to,že mám podobný typ matky jako ty, jakmile nebylo po jejím, bylo zle a tak už spolu nekomunikujeme skoro dva roky, svého vnuka za celou tu dobu taky neviděla.
... ach jo, je mi líto, ale moc Tě ráda neměla