Foto: Shutterstock
„Možná je to trochu nezvyklé, ale s Markem randíme dva roky a zatím jsme spolu nebydleli. Seznámili jsme se na dálkovém studiu, kde jsme si oba dodělávali vysokou školu, do toho jsme pracovali a každý měl svoje spolubydlení, které nechtěl opouštět. Nedávno se nám ale naskytla skvělá příležitost na koupi pozemku. Vůbec jsme neváhali a šli do toho. Vzápětí jsme si vzali hypotéku a momentálně řešíme stavbu,“ popisuje Edita.
Ta tvrdí, že doteď byl její vztah naprosto idylický a bez hádek. Ukázalo se ale, že neměli žádné problémy primárně pro to, že neřešili žádná zásadní životní rozhodnutí a jen tak proplouvali v zavedeném režimu.
„Zpětně jsem si uvědomila, že jsme vlastně dosud neměli s Markem žádné problémy. Skoro nikdy jsme se nehádali, a když už proběhla nějaká výměna názorů, tak se to ani nedalo považovat za hádku. Jenže jakmile jsme začali řešit naše společné bydlení, ukázalo se, že se v tomhle ohledu absolutně na ničem neshodneme,“ říká Edita.
Podle ní už měla stavební firma dávno kopnout, ale Edita není schopná se s Markem dohodnout ani na finalizaci projektu. Každý má úplně jiný názor na to, jak by měl jejich domeček vypadat.
„Já chci jeden styl, on zase jiný. Já chci velkou kuchyň, on ji chce naopak zmenšit, aby měl víc prostoru na pracovnu. Přestože chceme dvě děti, tak Marek tvrdí, že jim stačí jeden pokoj o rozloze 11 metrů čtverečních a já, která jsem v takovém kamrlíku vyrůstala s bráchou a strašně mě to štvalo, trvám na dvou. Už jsme se kvůli všemu několikrát tak pohádali, že došlo i na nadávky. Jakmile jde o dům, měníme se v divoká zvířata, a to jsme ještě ani nezačali řešit vybavení, které nás čeká, až bude dům stát. Jestli teda někdy stát bude. Jenže ta společná hypotéka je velkým závazkem. Nějak to budeme muset vyřešit, ale co když je to znamení, že se k sobě vůbec nehodíme. Přece se dva lidé, kteří se mají rádi, nemůžou tak zásadně rozcházet v tom, jak by měl vypadat jejich společný domov,“ zoufá si Edita.
O vyjádření jsme požádali mentální koučku a terapeutku Mgr. Zuzanu Steigerwaldovou:
Pro Editu je důležité naslouchat Markovým potřebám, i když se s nimi momentálně nemusí ztotožňovat. Stejně tak Marek by měl věnovat pozornost jejím obavám a zkušenostem, třeba i z dětství. Dialog vedený s respektem může odhalit, že obě jejich vize mají společný základ, a vytvořit most mezi nimi. Pokud se emoce příliš vyhrocují, může pomoci nestranná třetí strana, jako je párový terapeut. Konflikty tohoto druhu jsou přirozené a nepředstavují nutně konec vztahu. Naopak, jejich zvládnutí může vztah prohloubit a postavit na pevnější základy – pokud se k nim přistoupí s otevřeností a ochotou hledat společnou cestu.
Foto se souhlasem Z. Steigerwaldové
Zdroj: Text byl zpracován na základě příběhu ženy, kterou redakce zná a která jej předala redakci se svolením k uveřejnění. Fotografie je pouze ilustrační a jména osob byla na žádost této konkrétní ženy pozměněna, stejně tak jako její jméno. Pokud máte příběh, který by se mohl objevit na našich stránkách, napište nám na redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Tohle mě vůbec nepřekvapuje, stavba domu je obrovská zátěž. Člověk řeší milion věcí, materiály, řemeslníky i peníze a často už na tu partnerskou pohodu nezbývá energie. U nás nejvíc pomohlo, když jsme si práci rozdělili – partner řešil elektro instalace, já barvy a lazury na interiér. Na https://www.stavago.cz/barvy-a-lazury/ jsem si vybrala vše sama a aspoň část stresu ze mě spadla. :)
Po letech plánování jsme se s manželem konečně pustili do stavby domu. Bylo to vzrušující, ale hned na začátku nás zaskočila byrokracie. Požárně bezpečnostní řešení jsem vůbec neznala a netušila, že ho musíme doložit ke stavebnímu povolení. Naštěstí jsem narazila na pozarne-bezpecnostni-reseni.cz. Stačilo poslat projekt a během pár dní jsem měla kompletně zpracovaný dokument. Komunikace byla skvělá, vše mi ochotně vysvětlili a poradili, co ještě bude potřeba. Na úřadě s tím nebyl žádný problém a vše prošlo bez připomínek. Oceňuji i férovou cenu a rychlost, se kterou pracují. Díky nim jsme mohli stavbu bez zdržení posunout dál.
Když jsme začali řešit vlastní bydlení, chtěla jsem dům, který bude ekonomický, ale zároveň kvalitní a hezký. Volba padla na nízkoenergetický dům a firmu drevostavbanaklic .cz Přístup celého týmu mě příjemně překvapil – ochotně odpovídali na všechny otázky a dokázali poradit i s věcmi, které mě původně nenapadly. Stavba postupovala podle plánu, žádné zdržení ani navýšení ceny. Dům je perfektně zateplený, v zimě rychle vyhřeje a v létě drží příjemnou teplotu. Oceňuji i použití kvalitních materiálů, které jsou vidět na každém detailu. Po nastěhování mám konečně pocit, že jsem doma. Pokud někdo hledá jistotu a klid při stavbě, doporučuji tuto firmu všemi deseti.
Při výstavbě rodinného domu v Ledči nad Sázavou jsme řešili výkop pro kanalizační přípojku a vsakovací jímku. Známý nám doporučil firmu https://zemnipracedobry.cz/ a musím říct, že jsme byli maximálně spokojení. Rychlá domluva, férové jednání, a hlavně precizně odvedená práce. Měli s sebou techniku, která si poradila i v úzkém prostoru mezi ploty. Po výkopu vše důkladně srovnali a odvezli přebytečnou zeminu. Navíc nám poradili s drobnými úpravami v projektu, které zjednodušily napojení. Je vidět, že mají zkušenosti a práci rozumí. Určitě se na ně znovu obrátím, pokud budeme dělat další úpravy kolem domu.
Přesně na toto existují architekti. Nenavrhuji dům podle toho,že si pan vycucal z prstu 11 metrů pokojíček,ale navrhuji funkční prostor tak,aby se v něm dobre žilo dvěma,třem,čtyřem,pěti. A podle možností pozemku a lokality. Kuchyně se navrhuje podle toho,co se v ní má odehrávat, protoze co je pro mě mala kuchyn,pro Japonce je obludne velká. Mimochodem, normovy pokoj pro 2 lidi musí mít minimalne 12m2. Je lepší aspon v začátku navrhu chtit vsechno,postupně se da ubírat. Podle plochy a kubatury domu se da vypočítat hrubý odhad ceny a pak případně zmensovat. Je dobre u domu nezapomínat na úložné prostory - spíž, technická místnost, šatny, vestavěné skříně, abyste nakonec nezjistili, ze v 3x drazsim domě mate menší komfort než v panelákovém byte,kde je kocarkarna,velka chodba a sklep. S tím vsim vam poradí architekt. Fakt nevím, co byste řešili u psychologa, kdyz si ocividne ani jeden neumíte představit navrhovany prostor. A že třeba děti neprijdou? No a? Však je to jen dům, vzdycky se da prodat a koupit místo něho menší byt.
Na stavbě jsme si dali opravdu záležet. Nechtěli jsme se dostat do situace, kdy bychom museli něco opravovat už po pár letech. Proto jsme vybírali jen spolehlivé firmy, které mají zkušenosti a dobré reference. Co se týče střechy, obrátili jsme se na firmu https://topstrecha.cz/ a rozhodně toho nelitujeme. Skvělá komunikace, moderní technologie a hlavně kvalitní práce. Celá realizace proběhla rychle a my jsme měli jistotu, že je vše uděláno správně. Střecha je nejen krásná, ale především funkční a pevná. Pokud někdo hledá spolehlivou firmu na střechu, určitě doporučujeme.
Pokud nedojdou k nějakému kompromisu, co se stavby domu týče tak asi žádnou společnou budoucnost mít nebudou.
2 děti a pokoj pro ně 11 m2? To je 3,3 x 3,3 m. Pokud to budou dvojčata stejného pohlaví, možná. A to jim bude stačit jen v dětském věku. Pokud budou různého věku a různého pohlaví, nevím, jak spolu budou vycházet cca od 12 let. To budete stavět tak maličký domek? Ten pán je asi tak trochu sobecký. Pryč od něj!
Ty bláho to staví králíkárnu? 11m2 pokoj pro dvě děti? Tak velkou máme koupelnu.
Proč řeší velikost pokoje pro děti, když žádný nemají a možná nikdy mít nebudou. Ať si zatím udělá velkou pracovnu a malej kamrlík a když děcka budou, potáhne do kamrlíku. Když nebudou, tak tam můžou mít třeba pokoj pro hosty, nebo tělocvičnu...Nebo se můžou ještě rozejít a mají pokoj oba.:D
Stavba domu je prostě něco, co váš vztah prověří. A teda dost často se řeší peníze. My jsme byli naštěstí docela v pohodě, protože jsme měli zainvestování a měli vybudovaný pasivní příjem. Kdo neví, jak na to, tak doporučuji začít pěkně od začátku se vzděláváním. Super texty píše pan Michal Seidler jako třeba tady https://www.michalseidler.cz/blog/finance-a-investice/realty-income-o-moje-oblibena-dividendova-akcie/ :)
No a jestliže si tihle dva jdou po krku a nejsou ochotni k žádné dohodě, tak co už, pozemek prodat, třeba i s hypotékou a se stavebními plány, třeba to někdo koupí celé, jak to stojí a leží. Když ne, hypotéka se dá zrušit, byť to bude něco stát, ale furt menší škoda, než něco postavit a rozcházet se až pak. Nebo jeden vyplatí druhého, a postaví si sám dle svých představ.
Vždyť přece dispozice domu/bytu není definitivní a neměnná, naopak by se mělo počítat s tím, že v průběhu let dojde ke změnám. Teď by pán potřeboval pracovnu, za pět let to může být jinak. Ty děti ještě nemají, takže trvat na dětských pokojích pro dosud nenarozené děti, které možná někdy budou nebo taky ne, je nesmysl. To nemluvím o tom, že mimino svůj vlastní pokoj nepotřebuje a při dnešním trendu mít dítě v manželské posteli u rodičů pomalu až do školní docházky přijde dětský pokoj na pořad dne asi tak za deset let. A do té doby by byly v domě nevyužité prázdné místnosti? Protože Edita na tom trvá? No. Velká kuchyně je příčinou toho, proč tam pak jsou nasáčkovaní všichni, a vedle zeje prázdnotou obývák, který je zcela zbytečný a vůbec by tam tedy nemusel být. Kuchyně by měla být pracovní prostor pro přípravu jídla, ne obytný a společenský prostor, na to je jídelna a ten obývák. Ono taky kdo je zvědavej na to koukat na provozní kuchyňský nepořádek a čichat výpary. Ale zase - dva bezdětní lidi nepotřebují extra velkou a vybavenou kuchyň, protože jsou beztak pořád v práci, aby zaplatili tu hypotéku, a vaří se jednou za týden, zatímco žena na rodičáku, která vaří dvakrát denně a má v kuchyni i ty děti, aby je měla pod dohledem, tak holt bude mít jiný požadavek na prostor a vybavení. Čili dům by se měl plánovat a stavět jako variabilní, s ohledem na to, že život je pestrý a co potřebuju a chci dnes, pozítří může být jinak.
P.S. Samozřejmě i hypotéka se dá zrušit, navíc jste prakticky ještě nezačali. Neví zaplatíte. Každá blbost totiž něco stojí. A fakt si rozmysli, jestli jste k sobě vhodní, protože toto není nic proti tomu, až se začne řešit výchova dětí. Jelikož jste měli dispozici domů a postavy řešit PŘED tím, než jste podepsali hypotéku, tak předpokládám, že nějaké debaty o výchově dětí předem řešit nebudete :D. Jsou zrušit, zaplatit za blbost, jít společně do nájmu na pár let anebo se rovnou rozejít. Jako životní zkušenost dobré. Dokud nejste rodiči.
Nikdy jsme spolu nebydleli, nikdy jsme neřešili vážnější starosti, než koupě lístků do kina. Tak jsme si pořídili hypotéku a budeme stavět. Jo, to je tak, když má někdo naivní představy z telenovel. A zmenšit kuchyň a dvě (zatím tedy nejisté) děti v DOMĚ na 11 m2? Dohromady v jedné cimře? Aby měl pán co, Oválnou pracovnu? Tak tento by šel. Já jsem fanda rozchodů, dříve, než přijde svatba a děti. Ale jasné, postavte si barák, abyste se v něm pak zabili. První bydlení rovnou vlastní, ehm, tedy s bankou na třicet let za zadkem. Gratuluji k dospěle promyšleným rozhodnutím.
Moje děti mají každý svůj pokoj :D Moje pracovna má 10 M2 :D. Kuchyň mám fakt, ale fakt velkou.
Já bych na dvou dětských pokojích trvala a na velké kuchyni taky. Asi v ní bude Edita trávit víc času a u dětí jí časem odpadnou šarvátky, kdo udělal binec a kdo ho uklidí. Taky bych potřebovala větší kuchyň, u nás se každý nacpe do kuchyně i když máme hned vedle nezabordelený obývák s velkou sedačkou a když je v kuchyni třeba 6 lidí, už se tam nedá hnout.
Měli by ještě trochu počkat, až budou dospělí.