Vděčíme jí za mnohé. Například za to, že dnes máme v autech zpětná zrcátka. Doporučila totiž ženám, aby měly vždy na vhodném místě na palubní desce umístěné kosmetické zrcátko, díky němuž si mohou nejen zkontrolovat svůj účes, ale především mohou při řízení pozorovat, co se děje za nimi, aniž by se musely otáčet. Další nezbytností měla být podle Dorothy čokoláda či malý revolver…

dor.jpg
Foto: Dorothy Levitt na titulní stránce knihy Žena a auto
Dorothy Levitt / Autodidactyl at en.wikipedia, Public domain, via Wikimedia Commons

Čokoláda na uklidnění v mimořádných situacích, když například nemůžete najít příčinu poruchy na autě, revolver zase kvůli bezpečnosti, pokud žena cestuje sama. Zatímco zrcátka začali po několika letech výrobci montovat do automobilů a staly se nedílnou součástí každého vozu, kolt jako doporučená součást výbavy auta neprošel. To vše a ještě mnohé další radila Dorothy Levitt začínajícím i zkušeným řidičkám v útlé knížečce vydané v roce 1909 pod názvem Žena a auto.

Dorothy se narodila v roce 1882 jako Elisabeth Dorothy Levi ve velké a zajištěné židovské rodině. Dědeček byl prosperujícím klenotníkem, otec Jakob Levi londýnským obchodníkem s čajem.  Ten si při britském sčítání lidu v roce 1901 poangličtil jméno na John Levit a podle všeho si Elisabeth používající už nyní jen jméno Dorothy připojila do příjmení druhé t. O dětských letech Dorothy se toho moc neví, snad jen to, že ráda a dobře jezdila na koni a skvěle střílela z pušky i pistole.

da.jpgFoto: Dorothy Levitt ukazuje jak zkontrolovat karburátor. Žena a auto (1909)
Autodidactyl at en.wikipedia, Public domain, via Wikimedia Commons

A jak se dostala k řízení auta? Legenda praví, že se se složitostmi motoru i uměním řídit seznámila v roce 1902, když jednou venkovské sídlo jejích rodičů navštívil rodinný přítel s autem. Taje obojího zvládla rychle a bravurně a spolu s oním známým se zúčastnila jednoho venkovského závodu.  Podle jedné z verzí právě tam upoutala pozornost Selwyna Edgeho, jenž jí nabídl zaměstnání u automobilové společnosti Napier & Sons v Londýně, která vyráběla luxusní auta a letecké motory.

dora1.jpg
Foto: Dorothy Levitt řídí 26hp Napier. Brighton (1905)
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Podle druhé verze se to odehrálo trochu jinak. Protože jí rodiče vyhlédli nechtěného ženicha, prchla do Londýna a nechala se zaměstnat jako písařka u firmy Napier & Sons. Později povýšila na sekretářku Selwyna Edge, který jí dal první lekci v řízení auta ve městě. Přestože se přesvědčil, že si dokázala poradit v londýnské dopravě přeplněné koňskými povozy a bryčkami, poznal, že se tato mladá dáma více než do městských ulic hodí na automobilovou závodní dráhu. Přesně to pro propagaci firemních vozů potřeboval, a tak jí zajistil učitele z řad zaměstnanců firmy.

Oficiálně poprvé vystoupila Dorothy na veřejnosti 4. července 1903 s vozem s příznačným názvem Gladiator v rychlostním závodě v Southportu. Vyhrála ve své třídě a doslova šokovala veřejnost. Žena za volantem! V době, kdy byl nákup automobilů pouze v možnostech aristokracie či vyšších středních vrstev a ženám bylo souzeno starat se o pohodlí svých manželů, žasla britská společnost nad tím, že žena pracující jako sekretářka soutěží ve sportu, který byl doposud doménou mužů.

dos.jpg
Foto: Dorothy Levitt v motorovém člunu Napier v roce 1903
Chienlit at en.wikipedia, Public domain, via Wikimedia Commons

V témže roce Dorothy spolu se Selwynem Edgem řídila Napierův motorový člun v závodě o mezinárodní Harmsworth Cup. Tento britský závod, který mimochodem existuje dodnes, přilákal velké množství diváků, kteří byli zvědaví nejen na první závod motorových člunů v historii, ale hlavně na první ženu řídící motorový člun! Tento teprve druhý závod Dorothy znamenal začátek její závratné kariéry.

V roce 1904 se Dorothy zúčastnila závodu Herefordských 1 000 mil, což reprezentuje 1 600 km. Cestovala sama. Pouze mechanické problémy posledního dne, které si ale dokázala sama opravit, ji připravily o zlatou medaili. Následujícího roku dosáhla dalšího rekordu – nejdelší jízdy uskutečněné ženou-řidičkou. Vozem De Dion-Bouton z předváděcího salonu v Londýně do hotelu Adelphi v Liverpoolu urazila 330 kilometrů. Zvládla to za 11 hodin průměrnou rychlostí 32 km/h. Opět jela bez pomoci mechanika, doprovázel ji pouze úřední komisař. Taková dlouhá trať vyžadovala nejen zdatnost, ale i určitou vynalézavost, neboť neexistovaly ani silniční mapy, benzínové pumpy či směrovky. Benzín se prodával v železářství a drogériích, směr cesty řidičům ukazovali místní.

doo.jpg
Foto: Dorothy Levitt řídí S.F.Edge’s 12 h.p. Gladiator
Unknown author, Public domain, via Wikimedia Commons

Rychlá jízda se jí stala přímo drogou. Účastnila se každého závodu, kterého jen mohla, a lámala rekordy. V roce 1906 překonala ženský světový rychlostní rekord. Úřední stopky ukázaly neuvěřitelných 154 km/h!

Pomalu se stávala celebritou. Dorothy byla drobná atraktivní žena, která se ráda oblékala do nápadných barevných šatů, jež si při závodech přivazovala ke kotníkům, aby jí nevlály, když jela moc rychle. Často nosila i elegantní pláště a klobouky. Nehodlala napodobovat muže, naopak si zakládala na tom, že bude jezdit v outfitech zdůrazňujících její ženskost. Byla to krásná mladá žena, která řídila stejně dobře, ne-li lépe jako kterýkoli muž. Její úspěchy jí otevřely cestu mezi společenskou smetánku. Kromě závodění si začala užívat plnými doušky i života. Pozvání přicházela nejen z Británie, ale i z ostatních částí Evropy a Severní Ameriky. Jeden den prožila v Paříži, druhý třeba v Berlíně. Procestovala stovky mil a nejen jako závodnice.

Stala se odbornicí na motorismus pro ženy a její mediální sláva vedla k její vlastní novinářské kariéře. V deníku Daily Graphic měla vlastní sloupek a články o motorismu přispívala do dalších listů. Její výše zmiňovaná kniha Žena a auto se stala bestsellerem. Obsahovala užitečné rady i postřehy týkající se motorismu a bezpochyby povzbudila řadu movitých žen v chuti koupit si automobil i začít se učit ho řídit.

let.jpg
Foto: Hubert Latham a jeho jednoplošník Antoinetta IV. Tento typ letadla si D. Levitt zvolila pro své pilotní zkoušky
Collection Pascal ROCHE, Public domain, via Wikimedia Commons

Jako motoristická redaktorka Dorothy působila přibližně do roku 1912. Pak náhle zmizela z veřejného života. Je známo, že se v této době začala intenzivně zajímat o létání a měla v plánu absolvovat pilotní výcvik v letecké škole v Remeši. Při jejích mimořádných schopnostech je docela pravděpodobné, že výcvik mohla absolvovat a pilotní průkaz získat. Je to ale pouze v rovině spekulací, protože žádné písemné doklady o tom neexistují.

V roce 1922 se pak v tisku objevila smutná zpráva, že byla Dorothy nalezena ve svém bytě mrtvá. Příčinou smrti byla údajně otrava morfinem spojená se srdeční chorobou a proběhlými spalničkami. Smutný konec ženy, která toho v životě tolik dokázala….

Zdroje info: Lynn Santa Lucia: Ženy, které změnily svět, 2011, Dorothy Levitt: A Pioneer for Female Motorists, on-line

Na našem webu jste si mohli přečíst i o těchto zajímavých ženách:

Reklama