K umění to Dorotheu Tanning (1910 – 2012) táhlo už v době dospívání k nemalé radosti jejích konzervativních rodičů. Po všeobecných studiích zakotvila na umělecké škole v Chicagu, tu ale brzy opustila a dala přednost škole života.
Po osmiletém vztahu byla v roce 1941 krátce provdána za spisovatele Homera Shannona, ale rozhodující událost v jejím životě ji teprve čeká. Na jednom večírku v roce 1942 poznává německého židovského malíře Ernsta Maxe, předního představitele evropského surrealismu a dadaismu. Ten se teprve nedávno oženil s bohatou a vlivnou mecenáškou umění Peggy Guggenheimovou, která mu v hodině dvanácté umožnila útěk z Evropy do Ameriky.
Peggy byla mimořádně schopná žena a skvělá obchodnice. Měla velmi dobrý odhad a dokázala za babku nakupovat nejen díla umělců už známých, když byli právě bez peněz, ale i těch, na něž sláva teprve čekala. V říjnu 1942 si na Manhattanu v New Yorku otevřela novou galerii Art of this Century - Umění tohoto století.
Výstava nebyla sice tak komerčně úspěšná, jak Peggy předpokládala, ale vzbudila velkou pozornost a znamenala velký zásah do života Peggy Guggenheimové. Ernst se tak zamiloval do Dorothey Tanning, že spálil všechny mosty, v nejbližších dnech opustil bezstarostný život s milionářkou a dal přednost lásce k mladé a krásné malířce. Dorothea byla o devatenáct let mladší a skutečně měla pověst krasavice. Ernst byl zase znám svými bouřlivými milostnými vztahy a několika manželstvími. Peggy se později nechala slyšet, že nikdy nepřestane proklínat chvíli, kdy ji napadlo takovou výstavu uspořádat.
Ukázka děl D. Tanningové
Vztah Ernsta a Dorothey byl zpečetěn svatbou v roce 1946 a manželství trvalo třicet let až do Ernstovy smrti v roce 1976. Umělci si byli vzájemnou inspirací. Po válce často navštěvovali Evropu, žili v Paříži i v Provence, ale jejich trvalým sídlem se stalo město Sedona v Arizoně, které se jim zalíbilo už v počátcích jejich vztahu. Měli řadu přátel z umělecké branže, kteří je ve Francii i Americe často navštěvovali.
Ernst a Dorothea
Kromě malování se věnují oba i sochařství. Dorothein zájem o tanec, hudbu a scénické umění se od 50. let projevuje v její abstraktní malbě a také také ve scénických a kostýmních návrzích pro několik baletů. V šedesátých letech se pak stává jejím oblíbeným materiálem textil a pracovním nástrojem šicí stroj. V experimentování pokračuje i po smrti Ernsta, kdy strávila několik let v Evropě.
Od roku 1980 už ale žije natrvalo v New Yorku a začíná se věnovat psaní. Básně a drobné prózy sice psala a publikovala už od čtyřicátých let, ale bez větší pozornosti. Nyní se pouští do psaní autobiografie. V roce 1986 vydává vzpomínkovou knihu Narozeniny o obraze, který se promítl do jejího dalšího života. Kniha se setkala s velkým úspěchem a byla přeložena do několika jazyků.
Když v roce 2010 slavila Dorothea sté narozeniny, dostala velkolepý dárek. Hned několik významných světových galerií uspořádalo její retrospektivní výstavy. I když už dávno opustila surrealismus, zůstala nejdéle žijící a tvořící surrealistkou.
Zemřela v lednu 2012 krásném věku 101 let…
Foto: Wikipedie, youtube, wikiart.
Mohli jste si přečíst:
- Peggy Guggenheimová: Milovnice umění a života
- Zdeňka Braunerová, příliš samostatná , příliš nezávislá …
- Jeanne Hébuterne nechtěla bez Modiho žít
Nový komentář
Komentáře
Jako vždy pěkný a zajímavý článek, díky.
Opět pěkné a zajímavé čtení
Hezké malby....
Byla moc hezká, tak jako ten příspěvek :)
Koukám, co ještě překvapí, pěkný článek