Dovoluji si zaslat příspěvek jak mě manžel jednoduše dotlačil do manželství.
Začali jsme spolu chodit , kdy já teprve chodila na střední, manžel již pracoval.
Já jsem během tohoto období odmaturovala, našla si práci a postavila se na vlastní nohy.
Začla jsem být spokojená se svou prací, užívala jsem si života. Samozřejmě po boku manžela, ale zárověň zcela soběstačná. Vzhledem k tomu, že už jsme spolu byli 6 let, měli jsme ve vztahu trochu rutinu a oba jsme cítili, že náš vztah chce nějaký nový náboj.
O svatbě jsme sice mluvili, ale já se do ní nehrnula a tak šli měsíce dál. Mně bylo 23, manželovi 28. A tak to byl on, kdo vycítil, že je nejvyšší čas něco udělat, abychom neskončili jako kamarádi.
Nakonec to byla svatba přátel.. Manžel šel za svědka svému kamarádovi , já jsem samořejmě byla na hostinu pozvána také. Tam se manžel chopil příležitosti.Během oslavy mne přede všemi svatebčany požádal o ruku.
Tancovali jsme a najednou byl kolem nás kroužek, který udělali ostatní svatebčané.Manžel poklekl, a vyslovil: Miláčku, vezmeš si mě?" Jistěže jsem řekla ano.
Taky protože jsem si uvědomovala, že ani nic jiného říci v takovéto společnosti nemohu. Abych si to náhodou nerozmyslela, hned v pondělí což bylo 4.6. volal na matriku a termín svatby byl dán 1.7.
Bylo to hektické, ale vše se v pohodě zvládlo. Na nějaké nervy a přemýšlení nebyl čas.
Nyní je to 5 let, máme roční holčičku, šťastné manželství a neměnila bych.
Vladimíra
Milá Vladimíro, ne všechna vynucená rozhodnutí jsou ku prospěchu, ale věřím spolu s vámi, že tohoto nikdy nebudete litovat. K holčičce i štěstí gratuluji, není to tak všude.
Vladimíra nám už napsala. A co vy?
Vy si o svatbách nic nemyslíte? Žádný pikantní, nebo zajímavý "svatební" příběh se kolem vás neodehrál?
Dokážete si představit, že byste byla k sňatku donucena rodiči, jak bylo před pár desítkami let u nás obvyklé?
Napište nám, nejzajímavější příspěvky odměníme
Nový komentář
Komentáře
pokud mám někoho ráda, chci s ním být pořád, chci aby patřil on ke mně a já k němu - nosit na ruce prstýnek od něj, slíbit mu věrnost a lásku
Ahoj, těžko dneska říci co by bylo kdyby.. Ale je fakt, že pokud bych neodpověděla "ano" určitě by to nějakým způsobem náš vztah narušilo. A všichni svatebčani stáli jasně na straně manžela. Je fakt, že jsem se na něj trochu zlobila jak situaci využil pro sebe, ale když mi oznámil termín musela jsem ocenit jeho jasné a pádné rozhodnutí. Hlavně jsem věděla, že je to chlap, o kterého se můžu opřít.
Tohle mi pritel udelat a pozadat me o ruku bez predchoziho upozorneni, ci domluvy a jeste pred lidma, tak by chudak zaplakal.
to je úplně jedno jestli by řekla ano za jiných okolností, důležité je že jim to vyšlo a jsou spolu
A kdyby ti nebylo hloupé před tolika lidmi neříci ano, co by bylo dál? Svatba nebo pozvolné oddalování se? Kdyby tě o ruku požádal třeba o samotě, skončilo by to i tak oním pověstným ano???
Hezky napsáne ..... gratuluju at vám to dlouho vydrží