Máte ráda v uklízení systém? Potom se vám bude jistě líbit způsob uklízení čtenářky Elizy. Rozděluje si domácnost na oblasti a každá má při uklízení jinou prioritu...
Líbí se vám Elizin systém?
Moc ráda bych bydlela někde, kde se snadno uklízí, ale v současnosti to nejde. Po 8 půl hodině v práci mi zbývá energie tak akorát na to nakoupit, uvařit a upadnout ať si mě dítě zevnitř okopává, jak chce. Na večerní hygienu se musím přemlouvat, ale to se nedá nic dělat, neosprchované se mi špatně spí. Bohužel, ani o víkendu úklid nezvládám, protože funguju na stavbě nového hnízdečka jako cattering - vařím, myju nádobí a navíc uklízím aby se dalo projít, sednout a lehnout. Děláme sádrokartony a chystáme se na dlažby. Kdo nezažil, nepochopí všude pronikající prach z řezání, úprav a broušení desek. Takže jsem svoji představu pořádku omezila na několik oblastí.
Oblast první - pracovní stůl v kuchyni a jídelní stůl. Jestli opravdu něco nemůžu, tak je to upatlaný stůl na kterém se vaří nebo konzumuje jídlo. Takže než se pustím do vaření, uklízím kuchyni, protože i když byla uklizená po vaření, stejně to dlouho nevydrží. Obdobně utírám jídelní stůl.
Oblast druhá je umyvadlo, vana a toaleta. Kohoutky ani dlaždičky nemusí být nablýskané, ale umatlané umyvadlo mě vadí. A jelikož vadí jenom mě, jsem to já kdo ho umeje. To už je život.
Ostatní oblasti úklidu řeším buď nárazově, nebo průběžně. Ponožky a trika na podlaze už jen suverénně odkopnu (já je tam nedala, to ON) a jednou za čas roztřídím co se nahromadilo na stole - knížky, účtenky, reklamy a ostatní hůře identifikovatelné věci. Jednu věc už ale bojkotuju. Pod dojmem, že už se co nevidět budeme stěhovat, jsem přes rok neumyla okna. A nebudu je mýt, vždyť už se budeme za pár týdnů stěhovat. :-)
Klidně budu uklízet, ale až na to bude čas a prostor. Kdysi jsem mívala byteček nablýskaný a stejně to nemělo na trvanlivost vztahu vliv. Dneska radši strávím víc času chystáním večeře (láska přece prochází žaludkem) nebo někam jdeme společně. Je to příjemnější pro oba a muži stejně obvykle tu pavučinu v rohu přehlédnou. Hlavně že nepřehlédne mě. Tak co bych se stresovala.
Eliza
Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.
Téma dne dnes zní „Vztah k pořádku: Bordelář vs. puntičkář“
Jaký je váš vztah k pořádku, respektive nepořádku? Jste bordelář, nebo puntičkář?
Odpovídejte mi na tuto otázku e-mailem do redakční pošty (viz kontakt níže). Odpověď samozřejmě můžete okořenit nějakou pikantní historkou a vlastní zkušeností. Pokud chcete získat krásný dárek, rozepište se více, protože šanci na odměnu za příspěvek k dennímu tématu budou mít pouze ty z vás, jejichž příspěvek bude alespoň tak dlouhý, jako je tento odstavec. A co můžete získat? Oním krásným dárkem jsou teploučké zelené papučky (důchodky), rukavice-chňapka a modré tričko k seriálu Přešlapy.
- E-mail: redakce@zena-in.cz
- Heslo: BORDELAR / PUNTICKAR
Nový komentář
Komentáře
Já to mám celý dospělý a samostatný život podobně, nesáhnu na vaření dokud si neuklidím kuchyň, v koupelně mám stabilně na umyvadle malý kartáček, abych mohla pokaždé rovnou vydrbat umyvadlo a nesháněla složitě čím. Ještě jsem alergická na upatlaná zrcadla. Léta jsem hromady manželových "hadrů", které ze sebe svlékl a hodil na vedle křesla v obýváku, vždycký sebrala a hodila mu je k posteli s naivní vírou, že mu to přece musí dojít . . . nedošlo
Eliza — #5 Tak to ti zavidim, ja v tom stavenisti musim bydlet.
Bébina — #3 No, mi stavime novostavbu, takže doma se vlastně nic nepřestavuje, ale zato mám dvě domácnosti - neustále převážím jídlo, prádlo a podobně. Na stavbě se snažím udržet jakýsi standard, protože po týdnu stravování v závodce si chci uvařit a sníst na co mám chuť - naštěstí se s manželem shodneme chuťově. Jenže v neděli to znamená sbalit zbytky, protože tam máme jen autolednici, komplet umýt nádobí, portože by to za týden zplesnivělo. Doma zase všechno vybalit a tak pořád dokolečka. Doma ještě prádlo ... no už se těším až budu mít jen jednu domácnost. Beru to jako tréning, s miminem to taky nebude snadné, ale zase už nebudu celý cirkus stěhovat sem a tam
mio — #1 měla jsi to udělat
já bych buchla bráchu a ostatním vysvětlila, že to je moje ekologická mucholapka
Jak ja ti rozumim. Jsem na tom stejne, tehotna a s rozkopanym barakem. Bud je mi spatne, nebo jsem unavena, takze zvladam jakz takz nakoupit, uvarit, postarat se o zvirata, najist se, umyt a jit spat. Rok a pul jsem draheho prosila, ze nez zacneme neco delat, je treba zbavit se nepotrebnych serepeticek po jeho rodicich. Nu dopadlo to tak, ze uz mesic mam v obyvaku vyskladany na zemi obsah skrini. Ceka me zbourani steny mezi kuchyni a obyvakem a nevim, jak to preziju a kde budu varit. A podle nej se u bourani zdi prasit nebude, takze je schopny zacit bourat, aniz by z mistnosti cokoliv odstehoval.
mio — #1 chybí mi tam 100 chutí...
Hezký a milý - tu přestavbu a stěhování v těhotenství ti nezávidím - taky jsem si tím před 2 lety prošla, stěhovali jsme se, když jsem byla v 9. měsíci a to bylo fakt labůžo..
Jinak s tou pavučinou - ano, většina chlapů ji přehlédne, ale bohužel ne všichni. Já tedy doma docela
uklízím a pavučiny míváme zřídka - ale letos mě asi stihl pavoučí trest, zjara na balkoně pavoučí hnízdo a minule na rodinné oslavě (v našem bytě) hlásí můj bratr do placu mezi dalších 10 lidí - "Tý jo -podívejte na tu pavučinu tamhle v rohu" - když jsem pak šla na toho rychlýho pavouka s koštětem, měla jsem chutí prve s ním švácnout mého drahého bratra..