Z čeho budeme mít dnes úkol? A jakou za něj zítra dostaneme známku? - Děsí se v duchu rodiče školáků, když odpoledne zasedají spolu s nimi k domácí přípravě do školy. Pro koho jsou vlastně domácí úkoly? Pro děti nebo pro rodiče?
Sama to nevím
Také jste někdy zoufalá a nevíte si rady s požadavky učitelů na domácí přípravu a úkoly vašich ratolestí? Nejspíš na to jdete špatně, ale můžete v tom být i zcela nevinně.
Správný domácí úkol by měl procvičovat látku probranou ve škole a být rozsahem, časově i technicky v silách školáka. Pokud však některým z těchto požadavků neodpovídá, měli by rodiče zbystřit pozornost.
Někteří učitelé mívají snahu přenášet výuku na bedra rodičů, od kterých se pak požaduje, aby děti doučovali doma z toho, co se neprobralo ve škole, případně aby se sami aktivně podíleli na samotném úkolu. Od toho však rodiče nejsou, proto chodí děti do školy.
Nedejte se!
V takovém případě je nejlepší po domluvě s ostatními rodiči vše ve vstřícném duchu vyřešit s dotyčným učitelem, případně ředitelem školy. Jinak budete odsouzeni ke studiu při zaměstnání, bloudění po internetu, vytváření počítačových prezentací, lepení krabiček z papíru, případně obšívání polštářků perličkovým stehem. Naštěstí v drtivé většině děti ve školách dostávají odpovídající domácí úkoly.
Vaším rodičovským úkolem tedy je zjistit, zda dítě nějaké úkoly má, a vytvořit mu podmínky pro jejich vypracování a dohlédnout, jestli se tak skutečně stalo. A samozřejmě občas s něčím, co známe, poradit. Rozhodně však musí dítě dělat úlohu samo. Nenechejte se zmanipulovat k přejímání úkolů na svá bedra, kdy školák jen skromně sedí a skelně hledí a případně si dokonce i hraje, zatímco se rodič lopotí nad poloprázdným sešitem.
Je to tvůj úkol!
Ideální práci odvede ten rodič, který své dítě naučí, jak k domácí přípravě přistupovat samostatně, a pak jen zkontroluje výsledek.
Učíte se doma s dětmi? Rozumíte školní látce, kterou nyní probírá mladší generace? Kontrolujete po dítěti, jak úlohu zvládlo, eventuálně ji vypracujete sama, abyste se nezdržovala a aby byl potomek učiteli lépe hodnocen?
Nový komentář
Komentáře
znám spoustu rodičů, kteří si to ulehčují tím, že vypracují úkol na potomka... já mám děti zatím malé... uvidíme, kolik vydržíme
teĎ už nemusím. Ale když byly dcery malé někdy to byl horor
Když chodil syn do první třídy, požádala nás učitelka, abychom s dětmi nedělali DÚ z matematiky. Na příštím rodičáku to zopakovala a konstatovala, že všechny děti, které měly špatně množiny, přiznaly pomoc rodičů. Mívali jsme potom rodičák každý měsíc a pí učitelka nás učila množiny. Například rozlišit červenou množinu modrých prvků od modré množiny červených prvků apod. Ale vždy až poté, kdy to probraly naše děti. Abychom se s nimi neučili a nepletli je.
a....: No, já třeba nenaučila syna, aby si úkoly podepisoval za mě, protože ho ze zásady nechci učit podvádět.
kassy: au-pair nejsem, ziju tu uz celkem dlouho a nemam problem najit chybu v anglickem textu(narozdil s cestinou na to jsem strevo) nebo pomoci, ale proc to vysvetlila ji je jednoduche.. protoze chce aby studenti delali ukoly bez pomoci a protoze to je JEJICH prace a ne ma.. a kdo skemra o vysledky a zacne se vztekat kdyz mu je nereknes? dite takze ditko musi vedet prvni ze ukoly jsou pro nej a ne pro dospelaky... jinak jejich maminka ma super hlasku.. promin, ale ja uz jsem prvni (druhou , treti...) tridu ukoncila ted je rada na tobe...
Zatím děti nemám a ani tyto starosti. Ale moje ségra svého syna nechá, ať si úkoly dělá sám, pouze to zkontroluje. Samozřejmě se stane, že si s něčím není jistý a pak přijde k ségře (nebo ke mě) pro radu.
Jenom se bojím třeba změn v pravopisu. Až budu holce opravovat "chyby", které bude mít dobře. Třeba já se učila, že se píše vánoce, ale teď už to jsou Vánoce.
next_way: To byla nějaká divná učitelka. Měla snad vysvětlit svůj přístup tobě a říct tobě, že pomáhat nemáš - ptala ses přece ty. Zvlášť jestli viděla, že jsi au-pair (?) ze zahraničí a nemáš s americkým školstvím zkušenosti.
Proč nenaučíte sví děti podepisovat si úkol za vás??
Já jsem to dceru naučila už v první třídě.
next_way: Rozumná paní učitelka
prozatím to zvládáme, máme dobré učitelé.Bylo to i horší, paní učitelka v nižší třídě si myslela, že rodiče budou děti učit doma. Podle toho to vypadala i ve škole a byla to hrůza a děs. Syn ani nechtěl chodit do školy.
ty jo, debata me docela udivila...tolik lidi, kteri pisou s detma hebo za deti ukoly
chapu, ze u prvnacka je asi potreba ukazat diteti jak na to, ale delat totez s vetsim deckem ?
nema ukol, dostane za pet, jeho problem, ne ? se mnou se nikdo nikdy neucil a ukoly nepsal....byla jsem pilna sama od sebe, tak doufam, ze deti to podedi, protoze predstava, ze se lopotim nad domacimi ukoly svych deti je dost hrozna
Sveho starsiho syna jsem ucila korespondencne od 3 az do devate tridy. Vzpominam na to s nostalgii a bylo to krasny, i kdyz to byla prace na celej den. Ale stalo to za to. A kdyz konecne sel v desate tride do skoly, byl nejlepsi ve tride. Byla jsem na nej i na sebe strasne pysna:)
Dětičky zatím nejsou tak tohle momentálně neřeším.
Jeremi: Treba psal tatka ten prispevek
zatím se mě to netýka, až za 4 roky...
Flower: A úkoly z pravopisu psal taky taťka?
S dětmi jsem se sice učila, ale spíš to bylo formou zkoušení. Občas mi dali přečíst slohovku nebo matematiské příklady. Když něčemu nerozuměli, sice jsem se jim snažila vysvětlit, jak na to, ale občas se mi stalo, že mi pak řekli, že oni to počítají úplně jinak, takže jsem to brzo vzdala. Naštěstí pobrali Filipa a dnes jsou to studenti VŠ, kde jim již rozhodně s úkolama nepomáhám.
No úkoly by měli dělat děti, případně se poradit s rodiči ..mě osobně psal např. slohy taťka a strašně se divil, když dostal 4 ..ale aspoň sem byla z obliga
Chacha, už vidím reakci mámy, kdybych za ní přišla s úkolem. Já si úkoly radši i sama podepisovala :D
Kassy: (72) Učitelé, s kterými jsem o tom podpisu pod úkolem, mluvila, vesměs argumentují tím, že ho chtějí jako důkaz toho, že dítě psalo úkol opravdu doma. No, nevím - pokud dítě ten úkol má a látku ovládá, tak by podle mě mělo být šumák, jestli to píše v klidu doma nebo to namastí na lavičce v parku. Ano, určitě by se našli i tací, co to opíšou o přestávce od spolužáka, ale při patnácti dětech ve třídě (!!!) by snad dobrý učitel měl mít přehled o tom, kdo je opisovač a komu je prostě shůry dáno. Bohužel se tedy ukázalo, že pro české školství jsou stále nejdůležitější malvice (použili jste tohle slovo někdy jindy než v souvislosti s prvoukou?), podzimní listy na VV a podpis pod domácím úkolem. Co děti doopravdy vědí a jestli to umějí použít v praxi, nikoho nezajímá.