Mnoho lidí se po selhání ledvin stává závislých na dialyzačním přístroji (umělé ledvině). Domácí dialýza jim umožňuje prožít plnohodnotnější život i s tímto postižením. Využívá se ale méně, než by mohla.

Dialýza odstraňuje z organismu zplodiny látkové přeměny a vodu, udržuje v krvi bezpečnou hladinu chemických látek, jako jsou draslík, sodík a chloridy, pomáhá řídit krevní tlak. Některé funkce zdravých ledvin ale dialýza nahradit nedokáže. Jde především o hormonální funkci, podíl na tvorbě erytropoetinu, který se dialyzovaným nemocným podává injekčně. Dialýza také nedokáže nahradit funkci zdravých ledvin při tvorbě vitaminu D.

Nemocní většinou mají na výběr ze dvou možností:

  • Konzervativnější hemodialýza, tou je léčeno přibližně 92 % pacientů, znamená to docházení do nemocnice několikrát týdně.
  • A dosud méně časté peritoneální (domácí) dialýzy, kterou využívá přibližně 8 % pacientů, avšak toto číslo by mohlo být mnohem vyšší.

ledvinaPrávě domácí dialýza přináší pacientovi i s tímto vážným onemocněním větší šanci na aktivní a plnohodnotný život. Na rozdíl od rozšířenější hemodialýzy, si může pacient sám nebo za pomoci svých blízkých provádět dialýzu doma, například v noci ve spánku.

Sylvie Opatrná, docentka LF UK v Plzni a vedoucí lékařka odd. peritoneální dialýzy I. interní kliniky  FN Plzeň, říká: „Naši pacienti s peritoneální dialýzou si tuto metodu pochvalují zejména pro možnost plnohodnotnějšího života, co do možnosti jejich uplatnění. Mohou pracovat, studovat a věnovat se svým koníčkům. Řada nemocných pokročilého věku s přidruženými onemocněními a horší pohyblivostí velmi oceňuje možnost být dialyzován doma, s pomocí profesionálních ošetřovatelských agentur případně rodiny.“ Nemálo důležitá je i možnost cestování na delší dobu, včetně cest do zahraničí, které je s hemodialýzou komplikované.

Pacienti, kteří si zvolili peritoneální dialýzu, se profilují jako ti, kteří jsou aktivní, samostatní, kteří si nechtějí nechat narušit svůj životní styl ani takovýmto onemocněním. Pravdou je, že peritoneální dialýza není vhodná pro všechny pacienty. „Pro většinu nemocných (70 %) je vhodná jak hemodialýza, tak peritoneální dialýza – je potřeba si uvědomit, že ti všichni mají právo na výběr a vlastní rozhodnutí o typu léčby,“ říká Opatrná.

Co je to domácí dialýza?

Při tomto způsobu dialýzy se krev čistí uvnitř těla, a to za pomocí tělu vlastní, přirozené membrány pobřišnice (peritonea). Ta je bohatě cévně zásobována a krev, která jí protéká, je očištěna přes tuto membránu. V těle pacienta (v břišní dutině) je dialyzační roztok, pomocí kterého je organismus čištěn. Škodliviny přestupují přes polopropustnou membránu (pobřišnici) z krve do tohoto roztoku. Roztok se škodlivinami se pak vypustí a je nahrazen roztokem čerstvým. Tento proces, vypuštění a napuštění roztoku, se nazývá výměna. Naprostá většina nemocných si výměnu roztoku zvládne provádět doma sama, pokud to není možné, mohou pomoci další osoby – rodina nebo sestry z agentur domácí péče. Dialyzační roztok je balen ve vacích, které jsou nemocným pravidelně dováženy domů. Na kontroly do nemocnice nemocní dochází cca 1x měsíčně. Před zahájením peritoneální dialýzy je třeba nejprve zavést do břicha tenkou hadičku – katétr, která se během několika dní zahojí.

Podobnou možností je takzvaná automatizovaná domácí dialýza. Při tomto druhu dialýzy je roztok v břišní dutině vyměňován za pomocí jednoduchého přístroje. Dialýza probíhá obvykle osm hodin, přes noc, během spánku. Nemocný má pak „volno“ každý den. Výhodou je, že může docházet do zaměstnání nebo v případě dětí do školy. Výměna se dá provádět kdekoliv v čistém prostředí, např. v práci, na chalupě apod.

TÉMATA:
NEMOCI