Foto: Shutterstock
Co je vlastně polyamorie?
Jedná se o životní styl založený na nemonogamním soužití. Zjednodušeně řečeno, jedna osoba může mít více než jeden vztah, z nichž všem přikládá stejnou váhu. Podmínkou pro vznik takového vztahu je podle zastánců polyamorie nadšený souhlas všech zúčastněných a absolutní upřímnost. Za kolébku polyamorie se považuje USA, kde se polyamorici sdružují v hnutí The Polyamory Society, které bylo založeno v roce 1996 ve Washingtonu. Podobné hnutí existuje i v Německu, kde od roku 2008 funguje Poly Amores Netzwerk.
V České republice pozorujeme komunitu polyamoriků a jejich aktivity od roku 2010. Aktivní jsou především na sociálních sítích, kde se snaží informovat o polyamorii, a také pořádají několik setkání ročně.
Je polyamorie jen jiný název pro promiskuitu či nevěru?
Základním rozdílem mezi partnerskou nevěrou a polyamorním soužitím je právě ten zmiňovaný nadšený souhlas. Zastánci tohoto životního stylu si stojí za tím, že lze milovat více než jen jednu osobu. Ale je-li tomu tak a chceme mít současně více partnerských vztahů, musí to všichni aktéři cítit stejně. Nejedná se o volnou lásku, kde si každý může dělat to, co chce. Vyrazit na diskotéku a prožít vášnivou noc s někým cizím, to je totiž skutečně nevěra. Podle zásad polyamorie je nezbytná otevřenost, láska a společné přijímání ostatních partnerů. Kdežto u nevěry jde často o to, že druhý (či jakýkoliv další) vztah je utajován a nemá stejnou společenskou váhu jako vztah oficiální. Případně se také mohou vyskytovat případy, kdy partner o nevěře toho druhého ví, ale mlčky ji trpí, aby dotyčného neztratil. To je ale proti ideám polyamorního soužití. Rovněž v tomto druhu soužití nejde o sexuální promiskuitu nebo o skupinový sex. Jednotlivé polyamorní vztahy jsou založené na lásce.
Úskalí polyamorie
Žárlivost
Ačkoliv to může pohledem zvenčí znít zvláštně, i v polyamorních vztazích může docházet k žárlivosti. Diskutující na Facebookové stránce Polyamory v Čechách a na Slovensku se shodují, že žárlivost je přirozenou součástí jakéhokoliv vztahu a právě zde je více než kde jinde důležitá komunikace. Přirozeně, pokud spolu mají vztah například tři lidé, pravděpodobně nevznikly všechny vztahy mezi nimi ve stejnou dobu. Proto má každý jednotlivý vztah svou vlastní dynamiku, tempo a tím vzniká prostor pro žárlivost. Podle zastánců polyamorie je důležité ujasnit si, že všechny vztahy mají stejnou vážnost a hodnotu. 
Foto: Shutterstock
Dvakrát/třikrát tolik problémů?
Co si budeme povídat. I klasické soužití dvou lidí s sebou nese problémy, které musí daný pár řešit. Chce to toleranci a ochotu ke kompromisům. A v polyamorním vztahu, kde je partnerů více, je logicky několikrát více problémů a prostorů k řešení odlišností. Avšak prý také několikrát více lásky.
Přijetí veřejnosti a rodiny
Generace před námi vyrůstaly v přesvědčení, že vztahy by ideálně měly být monogamní. Poměrně různorodé jsou i mínění o sňatcích homosexuálů či jejich možnostech legální adopce. Pokud se rozhodnete pro polyamorní vztah, nutně musíte počítat s tím, že vaše okolí bude potřebovat čas, aby vaši situaci pochopilo. Vyplatí se mít trpělivost, vysvětlovat a nic nevnucovat.
Jak to vypadá v praxi
Veřejnou diskuzi ohledně polyamorie rozvířila na sociálních sítích herečka Tereza Těžká. Široká veřejnost ji možná zná z úspěšného a šokujícího dokumentu Víta Klusáka V síti. Ale Tereza je známá i na divadelních prknech. V současné době ji můžete vidět v Divadle Komedie, kde exceluje v inscenaci Prodaná nevěsta.
Kromě nesporného hereckého talentu nechybí Tereze ani otevřenost s jakou mluví o svém polyamorním soužití. „S mým mužem jsme spolu už skoro osm let a téměř od začátku máme polyamorní vztah. Naše nejbližší okolí o tom vědělo, ale zároveň to veřejnosti dlouho zůstávalo skryto. Proč jsem se rozhodla vyjít s tímto tématem ven? Dříve jsme měli další vztahy, spíš vedlejší. Ten náš byl hlavní. Nebylo to tak, proto, že jsme chtěli, ale spíše proto, že se to tak stávalo přirozeně. To se ale za poslední rok výrazně změnilo. Vztahy, které tedˇ mám, se dost vyrovnaly a jsou pro mě velmi důležité. A mně se s nimi nechce tajit. Proč taky. Kdybych byla jenom s Aniou, nebo jenom s Petrem, o tom vztahu bych mluvila, sdílela bych fotky, kdyby chtěli, chodili bychom spolu na akce… Já ale mám partnery tři. A ke všem svým vztahům chci přistupovat stejně, nechci žádné tajit, nebo nedej bože nějaký vyzdvihovat. Možná nějakou roli v tom, proč jsem o polyamorii nemluvila, hrál strach. Co když mě lidé nepochopí, co když to odsoudí, co když to pak ublíží mým partnerům. Ale dostala jsem se do bodu, kdy vím, že se nemám za co stydět. Já jenom žiju jinak, vybrala jsem si jiný styl života, styl, ve kterém můžu mít najednou více romantických vztahů, styl který nikomu neubližuje a který mě a mým partnerům vyhovuje. Mluvíme tady o lásce, mluvíme tady o pevnýchch vztazích, mluvíme tady o lidech, které miluju a nebudu je tajit, jen proto, že polyamorní vztahy u nás nejsou tak běžné. My se máme a máme se rádi," svěřila se na svém Instagramu.
Pohled odborníka
Uznávaná sexuální koučka Julie Gaia Poupětová v rozhovoru s Adélou Elbel řekla:
„Osobně se domnívám, že s ohledem na to, co víme o životě našich předků v etapě sběračů a lovců, tedy před počátkem neolitu - zemědělství (viz např. kniha Sex na úsvitu - C. Jethá, Ch. Ryan), je určitý druh vícečetných svazků pro muže, ale pozor i pro ženy, mnohem přirozenější. Naše západní společnost má ale nastavenou jako „přirozenou“ normu monogamní vztah, což většina lidí prostě přijímá za své a promítá to do svých hodnot. Právě proto svým klientům říkám, že polyamorie rozhodně není pro každého. Musíte mít mnohem lepší vztahové, komunikační i organizační dovednosti, všeho je násobně víc a vlastně se stále potřebujete něco učit. Polyvztah není o tom, že se to nějak zařídí samo za vás. To fakt ne, musíte celkem intenzivně o řadě věcí komunikovat a nebát se otevírat nepříjemná a obtížná témata. Když se vám tohle všechno nechce řešit a učit se nové dovednosti ani v monogamním vztahu, je nesmysl si představovat, že tohle všechno bude v polyvztahu jednodušší.”
Zdroje: Instagram Terezy Těžké, Facebook skupina Polyamory v Čechách a na Slovensku, Julia Gaia Poupětová: rozhovor, DVTV rozhovor s Terezou Těžkou, POLYAMORIE – POUHÝ TREND ČI ŘEŠENÍ PRO NEFUNGUJÍCÍ MONOGAMNÍ VZTAHY?, Wikipedie- Polyamorie, Youtube kanál: Julie Gaia Poupětová, Český rozhlas, Česká televize: Polyamorie, volba svobody
Nový komentář
Komentáře
Na jednu stranu chápu lidi, kteří se pro tento způsob života rozhodli, ale úplně si nejsem sto představit, jak tento model může fungovat v případě rodiny. To má dítě/děti více maminek - tatínků? Současně?! A jak se v tomto případě určuje paternita? Losem nebo testem? Nebo na základě domluvy mezi společenstvím rodičů? A je tato dohoda nějak zákonně ošetřena stran rodičovství v matrice? Když jeden z partnerů odejde, tak péči o jeho děti automaticky přijímají zbývající "rodiče", potažmo partneři rodiče, který komunitu opustil? A pokud má taky polyamorní rodič více dětí s více partnery, není v důsledků nějak limitován časem a financemi v zabezpečení veškerých potřeb všech svých dětí? Nebo si tu povinnost v rámci " rodiny" sdílí? ( třeba jako služby na úklid v paneláku). Musím říct, že jak chápu fakt, že dítě vychovává pár lesbický nebo homosexuální, tak v tomto případě mi zrovna model rodičovské komunity přijde dost patologický a výchově dětí ne moc vhodný...
Kam se ten svět řítí.? Připadám si nenormální, když jsem si vzala prvního kluka, na kterého jsem narazila, prožila s ním 50 let a rozdělila nás až smrt. Pokud žijí v " kolektivu", jak si mohou jeden druhého vážit ? V dnešní době už ani pohlaví není jisté, no jsem ráda, že mám odžito.
V článku Tereza praví "Já ale mám partnery tři." Čili to by měli být dohromady čtyři lidi. Nicméně na fotce jsou jen tři. Kde je ten třetí partner? Když ona nikoho nechce tajit?
Jinak je mi to jedno, ať si každej žije, jak umí. Jejich věc. Já bych do toho nešla, protože dva tři chlapy bych možná unesla, ale další ženská v domácnosti by mi akorát lezla na nervy a zaručeně bych po ní furt musela něco uklízet, to děkuju pěkně.