Foto: adam & costey studio
Tento rok jste součástí festivalu se svým vlastním signifikantním dezertem. Jaké to bylo, když vás oslovili? Bylo to pro vás nějak stresující?
Nechci říct, že už je to pro mě rutina, to rozhodně ne. Vždycky je to velký závazek, protože očekávání jsou vysoká. Brala jsem to jako velkou zodpovědnost, ale také mě to potěšilo. Měla jsem možnost vytvořit něco jedinečného. O tom jsem se bavila i se svým kolegou Vladem Jasným, který předchozí rok tvořil signifikantní dezert. Než jsem mu stačila říct, že jsem byla vybrána, zeptal se mě: "Víš, kdo letos bude dělat dezert na Macro festivalu?" A já mu odpověděla: "No, to ti mohu říct rovnou. Jsem to já." Bylo skvělé vidět jeho nadšení. Téma "Gastro v krvi" mi přišlo velmi inspirativní, a tak jsem si okamžitě vybavila pomeranč. Cítila jsem, že "Blond Orange" bude dokonalá volba. Vznikl tak dezert, který nejen chutná jako červený pomeranč, ale také tak vypadá.
Když už mluvíme o "Gastru v krvi" – jak moc ho v sobě cítíte?
Myslím, že naprosto. Ale v mém případě bych spíše řekla, že mám v krvi cukr. Dělám si z toho legraci, že místo krve mi v žilách proudí cukr. Každý, kdo je v tomto oboru delší dobu, ví, že ho musí dělat srdcem. To možná zní jako klišé, ale opravdu si myslím, že jinak to nejde. Na jídle je vždycky poznat, jestli je dělané s láskou a zapálením, nebo jen jako běžná rutina.
Zdeněk Pohlreich zde říkal, že festival spojuje lidi a alespoň na chvíli nechá zapomenout na rivalitu. Cítíte v oboru cukrářství určitou konkurenci nebo soupeření?
Myslím, že rivalita existuje v každém oboru. Co mě ale mrzí, je to, že se v gastronomii často vzájemně nepodporujeme tolik, jak bychom mohli. Mám pocit, že se místo spolupráce častěji setkáváme s kritikou. Přitom všichni máme stejný cíl – posunout českou gastronomii na vyšší úroveň. Proto souhlasím s panem Pohlreichem, že festivaly jako tento pomáhají alespoň na chvíli zapomenout na soupeření a spojit se pro dobrou věc.
Signifikantní dezert Ivety Fabešové pro letošní ročník Makro Czech Gastro Fest 2025 v O2 aréně
Foto: adam & costey studio
Chodíte se dívat na konkurenci?
Myslím, že českou gastronomickou scénu už mám doslova „prožranou“ horem dolem. Většinou tedy hledám inspiraci v zahraničí. Kdykoliv plánuji dovolenou nebo výlet, vždy to spojuji s nějakou skvělou restaurací nebo cukrárnou.
A kam nejčastěji jezdíte za inspirací?
Francie je pro mě pořád gastronomickou Mekkou. Zatímco mnoho lidí objevuje Japonsko a asijskou kuchyni, já jsem si ještě tímhle směrem cestu nenašla, přesto že vím, že je to velký trend, který udává směr. Mě to stále táhne ke klasice starého kontinentu.
Ve vaší kavárně nabízíte nejen sladké, ale i slané pokrmy. Jak blízké je vám vaření ve srovnání s pečením?
Jsou to dva odlišné světy. Ráda vařím, ale rozhodně se nepovažuji za kuchařku. Proto jsem při otevírání nové provozovny oslovila Kristýnu Němcovou, aby mi pomohla se slanou nabídkou. Nemohu říct, že vařím tak, jako peču.
A doma? Kdo u vás vaří?
Můj manžel. Vaří skvěle a já si to nesmírně užívám. Jelikož je vaření a pečení mojí profesí, přiznávám, že doma už se mi do něj moc nechce. Beru to jako formu odpočinku. Ale mám svůj systém, všechno mu nachystám, pak po něm uklidím, a on se mezitím věnuje samotnému vaření. A mně to takto maximálně vyhovuje. Nakonec si sednu ke stolu a počkám, až mi naservíruje hotové jídlo. Připravuje mi i snídaně, což je úplně báječné.
To zní skvěle!
Že? Je to vážně úžasné, jsem za to moc vděčná.
A jaké jídlo z té slané kuchyně máte nejraději?
Jejda, prakticky cokoliv, pokud je to dobře připravené. Vždycky říkám, že hledám jednoduché, ale výrazné chutě. Už mě moc nebaví dlouhé příběhy kolem jídla, odkud suroviny pocházejí, kdo je vypěstoval a jaká je jejich historie. Samozřejmě vnímám, že je důležité mít kvalitní suroviny, ale nakonec je pro mě klíčová samotná chuť pokrmu. To je pro mě to hlavní, aby jídlo bylo jednoduše výborné, bez zbytečných okolků.
Co si myslíte o tom, že Michelin přichází? Nebo že se tato možnost otevírá i u nás v České republice?
Myslím si, že je to skvělé. Přinese to spoustu pozitivních věcí a určitě to bude přínosné. Vznikne zdravá konkurence a také větší motivace se zlepšovat. Najednou je tu dosažitelnější meta, která může v lidech vyvolat větší touhu se k ní přiblížit. Bude to určitě zajímavé a inspirativní.
Pokud chcete vidět Ivetu v akci, přijďte se letos podívat na festival
Foto: adam & costey studio
Jak důležité je podle vás ocenění pro kuchaře, pekaře nebo cukráře?
V mém oboru takové ocenění bohužel neexistuje, což mě mrzí. Nicméně ocenění jsou určitě důležitá. Na druhou stranu si myslím, že to největší uznání přichází od zákazníků, kteří se vracejí. Hodnocení jídla je velmi subjektivní, ale nejlepší vizitkou je plná restaurace a loajální hosté. Michelinova hvězda je skvělá, ale pro každodenní fungování restaurace je důležitější konzistence a spokojenost hostů.
Na co se v letošním ročníku nejvíce těšíte? Jsou tam nějaká jména, která si nenecháte ujít?
Moc se těším na Kristýnu Němcovou, se kterou jsme pracovali na jednom projektu. Dlouho jsme se neviděly, protože teď působí v Japonsku. Jsem zvědavá na její zkušenosti a ráda si s ní u kávy popovídám. Každopádně se těším, že budu přímo v dění. Loni jsem se účastnila jen konferencí, ale letos se podílíme na přípravě dezertu, takže se moc těším na reakce lidí.
| 4. a 5. dubna 2025, se v Pražském O2 universu uskuteční třetí ročník národního gastronomického festivalu MAKRO Czech Gastro Fest. Na ploše 13 000 m² ve čtyřech patrech O2 univerzum se představí třináct tematických sekcí, přes 100 vystavovatelů a více než 200 odborníků z oblasti gastronomie. Akci si rozhodně nenechte ujít. |
K tématu jsme také psali:
Největší gastronomická událost roku MAKRO Czech Gastro Fest 2025 odstartuje za měsíc
Zdroj: Autorský článek
Nový komentář
Komentáře
Napsali jste tam úplně jinou osobu, na Makro Gastro Festivalu bude Kristína Nemčková, která vařila v Kodani, na Filipínách a v Japonsku.