Jsem špatnej pacient... Doktory neposlouchám a prášky se snažím nebrat. Když už mi něco je,naperu do sebe pár tabletek paralenu a vypotim se přes noc. V posteli ležet nevydržim, pokud nemám čtyřicítky nebo mi není vážně zle. Jo, hold  - kovářova kobyla... jsem dětská sestra.o)
 
Po škole jsem nastoupila na oddělení dětské chirurgie a asi po třech měsících jsem dorazila na noční s tím, že mi není zrovna nejlíp a šíleně mě bolej záda.Říkala jsem si :To nic, to se rozchodí. Rozchodilo. Běhala jsem po oddělení, opečovávala děti, přijala dva příjmy a jeden připravila na operaci. Pít ani zastavit jsem se nestačila, jen ty pitomý záda bolely čím dál tím víc. Už jsem chodila skoro v předklonu a bylo mi čím dál hůř.
 
Nad ránem, když jsem  rozdávala teploměry, napadlo mě změřit se taky. Do háje! To snad ne, 39°C, to by odpovídalo - ledviny. No nic,  nestíhám, teď ještě připravit ranní léky, injekce, antibiotika. Uf, to bolí.
 
Začaly se scházet kolegyňky. Co ti je? Vypadáš divně, máš teplotu? Jo, 39, ale je to v pohodě, sdělovala jsem jim se svým obvyklým úsměvem na rtech za poklusu k brečícímu děcku. Jenže to bohužel slyšela vrchní. Ta si nenechala nic namluvit a okamžitě mě "vyhodila" k závodní lékařce. Musela jsem. 
 
Vyčkala jsem úmornou frontu v ordinaci, usínala po noční, v zádech mě pekelně bolelo. Konečně. Naše milá paní doktorka skoro v důchodu odhadla, že mám zřejmě angínu. I přesto, když jí sdělila, co mě bolí a že v krku to určitě nebude. Jak může bejt tak pitomá, to jí tu diagnozu mám říct rovnou? Jenže jsem byla mladá a ještě neotrkaná a říct jsem si jí to netroufla. Aspoň, že mi dala antibiotika ( snad zaberou, modlila jsem se ), vzala si vzorek moči ( počkej, já ti ukážu, uvidíš, bude tam nález) a za týden na kontrolu.
 
Přežila jsem to i když ty záda... prostě bolely pořád, míň, ale pořád ještě dost.Teplotu už jsem neměla. Nález byl, obrovskej, jenže to zřejmě na naší chytrou paní doktorku dojem neudělalo. "Kašlete?" "Ne." "No, výborně." "Ale záda mě pořád bolej." "Takže nekašlete, to je dobře." Je snad hluchá, vždyť jí říkám, že mě bolej LEDVINY?!! Nic, byla jsem podle ní zdravá. Tak jo, fajn.....
 
Po čtvrt roce mě kvůli velkýmu nálezu vyhodili z transfůzky a poslali na vyšetření. "Prodělala jste silnej akutní zánět ledvin." No vida. Takhle léčí doktorka, co se stará o lékaře a sestřičky z nemocnice, o lidi, co nejsou laici... Ale taky si za to můžu sama, mlčela jsem. Jak to asi bude vypadat u "normálních" lidí? A pak se divte, že doktorům až tolik nevěřím. A bohužel tihle experti to kazí těm, kteří jsou jedničky ve svém oboru.                
Reklama