Doktor Polák: Riziko rakoviny s každou cigaretou stoupá

O odvykání kouření jsme si povídali s doktorem Ferdinandem Polákem. Zajímalo nás hlavně, co se děje v těle člověka, který přestává kouřit. Zvládnout to jde, ale je to setsakramentsky těžké...

Kouříte? Potom si s každou cigaretou tlučete pověstný hřebíček do rakve. Protikuřácká kampaň je v posledních letech stále silnější, ale i zcela nestranně a objektivně lze říct, že kouření škodí lidskému zdraví. Ostatně potvrdí vám to každý obvodní lékař, vždyť jednou z prvních otázek při změně lékaře, je právě kouření, dále pití kávy a stravovací návyky.

Kouříte a rozhodla jste se s tím přestat? Možná oceníte několik informací o tom, co se s vaším tělem bude dít, až típnete poslední cigaretu. Na otázky o odvykání kouření nám odpověděl doktor Ferdinand Polák, náměstek pro zdravotní péči Ministerstva zdravotnictví ČR (MZCR).

Hodně se angažujete proti kouření. Tak se nejdřív zeptám trochu oklikou: Co když k vám přijde pacient - silný kuřák, který nechce přestat kouřit. Snažíte se ho přesvědčit, aby přestal?
Nejprve je potřeba vědět jak dlouho pacient již kouří, co kouří a kolik. Vysvětlím mu možné souvislosti s případným současným onemocněním, vliv na osoby, které žijí s pacientem v jedné domácnosti, všechna možná rizika a následky kouření - nejen karcinom plic, hltanu, dutiny ústní, jícnu, močového měchýře, slinivky břišní, předčasný infarkt, mozková mrtvice, chronická bronchitida, ale i například poruchy erekce. Kuřáci umírají v průměru o 15 let dříve než nekuřáci. Všem aktivním kuřákům doporučím přestat. Pokud ale pacient sám přestat nechce, další intervence již nemají smysl. Při další návštěvě se zeptám opět, poradím, posoudím ochotu přestat, v pozitivním případě pomůžu s odvykáním.

Co se vlastně děje špatného v těle kuřáka?
Při kouření tabáku vzniká mnoho škodlivých látek, takže souhrnná odpověď by byla příliš dlouhá. Ale stručně můžeme říci, že hlavním problémem je stahování cév, negativní vliv karcinogenních látek a vznik závislosti.

To zní docela děsivě. Jenže přestat kouřit není hračka, co se vlastně děje v těle a mozku kuřáka, který po letech ze dne na den kouřit přestane?
Velmi záleží na tom, jak dlouho a kolik pacient kouří respektive jakou si již vytvořilo jeho tělo závislost. Ve větší či menší míře se vyplavují se stresové hormony, následně často nastává zrychlení srdeční akce, zvýšení tlaku, neklid. Je to od organismu v podstatě „žádost“ o drogu.

Říkal jste, že mu poradíte. Co konkrétně?
V první řadě je potřeba si uvědomit, proč chce přestat kouřit. Pokud chce s kouřením opravdu přestat, musí si to sám nahlas říci a nejlépe to říci i svému okolí. Aby byli připraveni na dočasnou nervozitu a stres s tím spojený, ale určitě se to i jim vyplatí, už přece nebudou mít doma kuřáka. Pak by si měl stanovit „den D“, kdy s kouřením přestanete. Vymyslet si náhradní činnost k situacím, ve kterých kouří (například při chuti na cigaretu vypít sklenici nápoje, jít si zaběhat…), odstranit ze svého okolí předměty související s kouřením, stanovit si odměnu za úspěch.

Odvykání kouření je docela byznys a čert by se v těch přípravcích vyznal. Dnes jsou třeba hodně moderní náplasti a elektrické cigarety. Opravdu pomáhají?
Ano, mohou pomoci. Hlavně náplasti dodají tělu „požadovanou drogu“, tělo tedy nereaguje abstinenčními příznaky, ale přitom nedochází k vdechování karcinogenních látek. Náplasti se proto často využívají při hospitalizaci pacientů z jiných než „cigaretových“ důvodů, aby člověk nemusel chodit kouřit a přitom neměl abstinenční příznaky. Například když jde pacient na plánovanou operaci.

A ty elektronické cigarety?
Musíme rozlišit elektronické cigarety, které nikotin obsahují a které ne. Každopádně hlavním problémem elektronických cigaret je hůře předvídatelné „dávkování“ a s tím potenciální hrozba těžšího poškození zdraví. K doporučení použití elektronické cigarety jako prostředku pro odvykání kouření jsem skeptický.

Takže byste při odvykání kouření doporučil spíš náplasti a „kousání párátka“?
Ano (směje se). I když spíš než kousání párátka třeba to běhání. A také jsme ještě nezmínili žvýkačky s obsahem nikotinu – ty také mohou pomoci v začátcích odvykání.

My jsme ženský magazín a mnoho kuřaček jistě napadne, jak je to s odvykáním kouření a těhotenstvím? Říká se, že v těhotenství by se neměly radikálně měnit návyky...
Každá kuřačka by měla ihned po tom, co se dozví, že je těhotná, přestat kouřit. Mezi nejčastější problémy rodiček kuřaček patří předčasný porod, malá porodní váha narozeného dítěte či vyšší riziko syndromu náhlého úmrtí novorozence. Miminka si do života „odnášejí“ nemoci způsobné nepříznivými vlivy kouření již v době, kdy se dítě vyvíjelo v matčině lůně. Sem patří například poruchy vývoje, poruchy chování. Druhou kategorii představují nemoci a patologie, které vznikají na základě vdechování kouře kojencem a přijímáním nikotinu v mléce. Sem patří především snížení obranyschopnosti zejména zhoršením slizniční imunity, opakované záněty dýchacích cest, rozvoj alergií, vyšší krevní tlak. A co možná většina z nás neví je, že děti kuřáků jsou citlivější než dospělí na vlivy pasivního kouření.

Já se ale ptám na to, jestli už není pozdě. Jestli by nebylo lepší přestat kouřit až po porodu, než trápit už tak zatěžované tělo odvykáním?
U silné kuřačky musíme vzít v úvahu fakt, že se můžou projevit abstinenční příznaky – neklid, třes, poruchy, nálady. Proto jako pomocný nástroj může využít žvýkačky či náplasti s obsahem nikotinu k odvykání kouření. Ale přestat kouřit má význam vždy a především v těhotenství.

A vyčistí se vůbec lidský organismus po letech kouření? Tedy, má šanci?
To nelze říci jednotně. Kouření má mnoho účinků – například vliv na cévy po několika letech prakticky vymizí, ale riziko vzniku rakoviny plic stoupá s každou vykouřenou cigaretou kdykoliv během života.

Kouření v číslech:

_{(Zdroj MZCR)}

• 71 % případů rakoviny hltanu zasahuje kuřáky;
• téměř 60 % rakoviny jícnu či hrtanu taktéž;
• celých 96 % případů rakoviny plic je způsobeno kouřením;
• čtvrtina případů rakoviny žaludku, tlustého střeva či konečníku není způsobena jídlem a obezitou, ale právě kouřením; stejně tak 45 % případů rakoviny močových cest a dvě třetiny rakovin ledvinné pánvičky a močového měchýře.
• 50 % případů infarktů před 50. rokem věku je z kouření; 45 % srdečních selhání před věkem 45 let.
• úmrtí mužů kuřáků mezi 35 a 75 rokem je 38 % případů způsobeno kouřením. Dalších 19 % úmrtí je v důsledku kouření pro muže starší.
• Kuřáci si ubírají v průměru více než 6 let svého života.

V dnešní době je bezpečně prokázáno, že kouření má přímou souvislost s rozvojem nádorového onemocnění (a to nejen nádorů plic), ale také je spolu s vysokou hladinou cholesterolu, vysokým krevním tlakem a cukrovkou hlavní příčinou srdečních a cévních onemocnění. Dále je kouření nejvýznamnější příčinou chronické bronchitidy. Obecně lze bez nadsázky říct, že kouření poškozuje všechny tělesné orgány. Riziko je zvýšené nejen u aktivních kuřáků, ale také u pasivních. (Pasivní kouření zvyšuje kardiovaskulární riziko o 30%!)

Přečtěte si...

• Lucie kouří, i když je těhotná
• Kouření v těhotenství způsobuje dětem rozštěp rtů a patra